Každý prezident se pohyboval na hraně ústavy. Masaryka nevyjímaje, říká Mlsna

30.03.2013 13:18

Ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna je přesvědčen, že žaloba pro velezradu na exprezidenta Václava Klause nemohla skončit jinak než smetením ze stolu a to nejen z procesních důvodů. Je třeba přihlédnout i k tomu, jak jednali předchozí prezidenti. Na hraně ústavy se pohyboval už T. G. Masaryk. Ministr se v rozhovoru pro sobotní deník Právo vyjádřil také k zákonům přicházejícím do Česka z EU a obhajoval církevní restituce.

Každý prezident se pohyboval na hraně ústavy. Masaryka nevyjímaje, říká Mlsna
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Mlsna

"Každý prezident v československých dějinách si kolíkoval jednání na hraně svých kompetencí. Počínaje Masarykem, který měl povinnost, aby všechny jeho úkony byly spolupodepsány vládou. Masaryk si nechodil své úkony a projevy kontrasignovat, považoval to za nedůstojné. Porušoval tak ústavní listinu po celé období, kdy byl ve funkci a nikdo ho za to nežaloval.  připomíná Mlsna.

S vypořádáním mezi státem a církví počítáme už od roku 1991

Na druhé straně považuje Mlsna za logické, že se některé politické spory dostávají před ústavní soudce. Ústavní soud ovšem dává v poslední době najevo, že se hodlá zabývat jen záležitostmi ústavně - první povahy a nikoli politickými spory. Jedním z politických témat, kterým se bude soud dříve či později zabývat, je i zákon o církevních restitucích. Argumenty podavatelů k Ústavnímu soudu jsou podle Mlsny spíše politické, Po právní stránce se totiž s vyrovnáním mezi státem a církví počítá nejméně od orku 1991, kdy byl přijat zákon o půdě, v němž se o vypořádání hovoří

"Myslím, že restituce jsou férové. Důvody, které jsou vedeny jako tituly pro vypořádání církevního majetku, jsou formulovány jinak, než jak tomu bylo v restitučním zákonodárství z počátku 90. let. Zároveň i tituly, na základě kterých je majetek vydáván, jsou mnohem užší, než jak tomu například bylo při restitucích na základě zákona z roku 1991. Navíc jsou rozloženy i v čase. Takže to je velmi kvalitní řešení" míní Mlsna.

Nakonec se vyjadřuje i k české kritice Bruselu, která čas od času zaznívá z našich luhů a hájů. Český právní řád je evropskou legislativou ovlivňován z pětašedesáti až sedmdesáti procent. Někdy nastane situace, kdy český parlament přijme novelu nějakého zákona a během dalších dvou měsíců se objeví nová směrnice EU, kterou je třeba do zákona implementovat. Nad některými spory, které vedou např. čeští euroskeptici s EU se ale Mlsna usmívá. Jde např. o problematiku pomazánkového másla. Mlsna připomíná, že jsme si mohli pro výrobek s názvem pomazánkové máslo domluvit výjimku, ale pokud jsme tak neučinili, tak po nás EU jen žádá, abychom výrazem máslo neoznačovali něco, co máslem není.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…