"Každý prezident v československých dějinách si kolíkoval jednání na hraně svých kompetencí. Počínaje Masarykem, který měl povinnost, aby všechny jeho úkony byly spolupodepsány vládou. Masaryk si nechodil své úkony a projevy kontrasignovat, považoval to za nedůstojné. Porušoval tak ústavní listinu po celé období, kdy byl ve funkci a nikdo ho za to nežaloval. připomíná Mlsna.
S vypořádáním mezi státem a církví počítáme už od roku 1991
Na druhé straně považuje Mlsna za logické, že se některé politické spory dostávají před ústavní soudce. Ústavní soud ovšem dává v poslední době najevo, že se hodlá zabývat jen záležitostmi ústavně - první povahy a nikoli politickými spory. Jedním z politických témat, kterým se bude soud dříve či později zabývat, je i zákon o církevních restitucích. Argumenty podavatelů k Ústavnímu soudu jsou podle Mlsny spíše politické, Po právní stránce se totiž s vyrovnáním mezi státem a církví počítá nejméně od orku 1991, kdy byl přijat zákon o půdě, v němž se o vypořádání hovoří

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp