Který politik naši zemi po roce 1989 NEJVÍC POŠKODIL?Anketa
Po mediální masáži, které byl prezident Miloš Zeman vystaven po návštěvě Číny, udělování vyznamenání k 28. říjnu a především pak za užití vulgárních slov v rozhlasových Hovorech z Lán, absolvoval v prvních třech dnech tohoto týdne návštěvu Moravskoslezského kraje. V Kopřivnici čelil kritice, že v Číně prodával svobodu Tibetu, v naplněné aule Vysoké školy báňské v Ostravě zase vysvětloval, že se nechce chovat jako prezident amatér, který by si kromě protokolárních ceremonií jen užíval slávy úřadu hlavy státu a nevykonával by nic nad to.
Vyjádřil přesvědčení, že prezident má mít odvahu postavit se někdy hlasu veřejného mínění či spíše hlasu mediálního mainstreamu. „Má mít odvahu říci, že na Ukrajině probíhá občanská válka, válka Ukrajinců proti Ukrajincům, třebaže mediální mainstream tvrdí, že tam žádná občanská válka není. Má vystoupit proti islamismu, i když bude obviňován z náboženské intolerance. Má mít odvahu říci, že Michail Chodorkovskij není žádný politický vězeň, protože i Evropský soud pro lidská práva zamítl jeho stížnost, kde se domáhal statutu politického vězně,“ konstatoval před studenty prezident Miloš Zeman.
Prezident má o pozornost sdělovacích prostředků postaráno
Hlava státu má mít i odvahu poukázat na Pussy Riot zpívající poněkud pornografické písně v chrámu Krista Spasitele, že to není žádná protestní skupina, ale že je to skupina docela normálních výtržnic, které veřejně souloží a ještě se tím chlubí. „Prezident má mít odvahu jet do Číny a nenechat se zastrašit těmi, kteří říkají, že do Číny se nemá jezdit buď vůbec, nebo proto, abychom jim tam četli přednášky o lidských právech. Mimochodem já jsem se v Číně setkal se zástupci občanské společnosti na pracovním obědě. Bylo to velmi zajímavé setkání, o kterém samozřejmě média vůbec, ale vůbec neinformovala,“ uvedl Miloš Zeman.
Psali jsme:
Mediální analytik Radim Hreha nahlíží na prezidentovo počínání poslední doby ze dvou pohledů. „Jednak si myslím, že je vždy trapné, když některý z ústavních činitelů používá vulgarismy, počínaje kdysi Kalouskem, pokračujíc Schwarzenbergem a prezidentem konče. Ale zároveň musím uznat, že to byl geniální tah, protože si celou mediální branži navázal na sebe a dosáhl tím cíle, aby byl pravidelně v headlinech. V minulosti média mnohdy ani nezaznamenala prezidentovu cestu do Spojených států nebo jinam po světě. Pokud někde nešlohnul propisku, tak se o tom ani nemluvilo a nepsalo,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Pseudohlídací psi demokracie na vodítku štěkají, jak hlava státu potřebuje
Do kontrastu s tím dává čerstvou prezidentovu návštěvu Moravskoslezského kraje. „Už den předtím veřejnoprávní média, jak televize, tak rozhlas, stejně jako v průběhu následujících dní, se snaží apelovat na všechny, zejména na mladé, aby přišli a snažili se nějak protestovat proti stávajícímu prezidentovi. Ve skutečnosti mu však vytvářejí perfektní PR, protože Zeman je neustále na prvních stránkách, je na začátku televizních i rozhlasových zpráv. On tím dosáhl svého a tito pseudohlídací psi demokracie na vodítku štěkají tak, jak potřebuje on,“ míní mediální analytik.
Ing. Miloš Zeman
Také se domnívá, že Miloš Zeman se ani nesnaží změnit obraz, jenž o něm veřejnosti předkládají sdělovací prostředky, protože dobře ví, že v tuzemských médiích nelze změnit virtuální realitu, kterou kolem něj nastavili. „Sice ho zaškatulkovali jednou provždy jako jakéhosi reprezentanta těch jednodušších lidí, neintelektuálů, ale jemu se v té pozici evidentně líbí. Navíc celkem dobře usuzuje, že těchto typů bude v každé společnosti mnohem víc než těch pseudointelektuálů. Zná své pappenheimské a ví dobře, že tato linie se mu vyplácí a vyplatí i v budoucnu,“ podotýká Radim Hreha.
Zeman nehodlá přijmout pravidla mediálního světa ani určitých elit
Prezident si ani při návštěvě Moravskoslezského kraje neodpustil rýpnutí do příslušníků „pražské kavárny“ a označil je za agenty Kremlu. Používáním tohoto termínu chce podle bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába postavit Prahu proti venkovu. „Spíš se pan Kocáb snaží postavit aspoň Prahu proti zbytku republiky. Ale zapomněl, že už ani v Praze nejsou tito pseudointelektuálové kavárenští, jako je on, pan Vondra a ostatní, schopni oslovit širší veřejnost a iniciovat jakýsi odpor vůči Zemanovi jinde než mezi těmito kavárenskými intelektuály,“ upozorňuje Radim Hreha.
Mediální odborník Jiří Bystřický se zamýšlí nad pohnutkami, jimiž se hlava státu řídí. „Především si myslím, že to má Miloš Zeman v současné době velmi složité a jeho expozé, to znamená způsob, jakým to dává veřejnosti najevo, je trošku à la Churchill. To znamená, že nehodlá přijmout pravidla mediálního světa, ani přijmout pravidla určitého typu elit, které si ho jako prezidenta samozřejmě nepřály. Je to z jeho strany trošku extrémní, nicméně asi nemá ani moc jinou šanci než dávat najevo, že si to nenechá líbit,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jiří Bystřický.
Média se urvala ze řetězu, ale prezident reagoval podobně
Myslí si přitom, že Miloš Zeman nemá kolem sebe zrovna ideální tým rádců, kteří by ho občas zabrzdili, nicméně chápe zvolený styl, jednou je to prezident. „A třeba způsob jeho napadení od výtvarníka Černého považuji rovnou za demonstraci toho nejhoršího kalibru. Prezident by mohl být diplomatičtější, ale to ´nenechám si to líbit´ je podle mě dost oprávněné. Mám dojem, že se média úplně urvala ze řetězu a Miloš Zeman reagoval podobně. To, co předvedl v Hovorech z Lán, předvést neměl, ale já za tím pořád vidím ten hlavní motiv ´já si to nenechám líbit´,“ vysvětluje mediální odborník.
Ve čtvrtek se už prezident Miloš Zeman zúčastnil v Praze velké panelové diskuze, kterou k pětadvaceti letům od listopadu 1989 uspořádala Hospodářská komora a na níž se měla zhodnotit porevoluční éra v oblasti ekonomiky. „Přes všechny chyby zde dnes stojíme jako svobodní lidé, kteří mohou vyjadřovat své názory bez obavy, že je někdo zavře. A to není zase tak malá hodnota,“ vylepšoval si prezident image vyzdvihováním demokratického vývoje. „Myslím, že mu nezáleží na tom, aby si vylepšoval image. Řekl však to, co si dnes uvědomují všichni normální lidé bez ohledu na to, jakého jsou světonázoru nebo přesvědčení, že svoboda je nejvýznamnější devízou polistopadového života,“ tvrdí Radim Hreha.
Havel měl velkou citlivost pro míru demokracie a svobody
To Jiří Bystřický je přesvědčen, že to jsou přesně ta slova, která mohou Miloši Zemanovi pomoci. „Když bude víc vyzdvihovat demokratické hodnoty, zejména svobodu, jež je na prvním místě, tak to mu v mediálním obraze pomůže, na to by měl dbát. Tohle uměl Václav Havel, byť jeho politika byla taková zvláštní, jak to správně popsal Václav Klaus, že to byla politika různých hnutí, jež by si jen mezi sebou vyměňovala místa. Ale Václav Havel měl jednu důležitou vlastnost, a to velkou citlivost pro míru demokracie a míru svobody. To bylo patrné v mnoha projevech a bylo to oceňované. To by Miloš Zeman měl dělat také,“ doporučuje mediální odborník.
V souvislosti s prezidentovou cestou do Číny i jeho názory na protiruské sankce znovu přišel na přetřes vztah Miloše Zemana k demokracii podobně, jako když ho špičky TOP 09 častovaly označením diktátor a mluvily o něm jako o ohrožení demokracie a svobody. „Myslím si, že je jasně demokrat, ale má autoritářské sklony. Ty však měli i jeho předchůdci, jak Václav Klaus, tak Václav Havel. Jinými slovy některé věci musely být po jejich a tečka,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Jiří Bystřický.
Mluvit o Zemanovi jako diktátorovi je naprostá pitomost
Nynějšího prezidenta si pamatuje ještě z Prognostického ústavu, kde se začátkem devadesátých let potkávali. „On to má vnitřně nastavené tak, že na prvním místě chce mít svobodu a chce, aby ta svoboda byla rozhodující. V době, kdy stál v čele vlády, tak bývalo běžné, že když se nějaký ministr nebo náměstek na jednání kabinetu nepřipravil, tak poradu přerušil a vyhodil ho za trest za dveře. To je taková autoritářská manýra, tu má, ale ne diktátorská. Vůbec není vnitřně jako diktátor nastavený, to považuji za naprostou pitomost,“ odmítá Jiří Bystřický to, s čím s takovou oblibou operují Miroslav Kalousek se svým stranickým šéfem Karlem Schwarzenbergem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
