Obzvlášť spadeno mají Manipulátoři.cz na web ParlamentníListy.cz. Věnovali jim v posledních dnech a týdnech řadu článků, často odkazujících na anonymní spolek Čeští elfové. Mimochodem, reprezentant „elfů“ Bob Kartous figuruje mezi tzv. hodnotiteli článků pranýřovaných Manipulátory.cz. A tentýž Kartous je kromě Františka Vrabela a dalších jedním ze zakladatelů spolku Nelež, rovněž orientovaného na tzv. dezinformace.
Hlavní činností spolku Nelež, jak sám na svých stránkách deklaruje, je odříznout nežádoucí weby od příjmů z reklamy. Takže struktura má jasné obrysy a společné aktéry: Manipulátoři.cz onálepkují některé osoby či weby jako dezinformační a Nelež se vynasnaží, aby označené subjekty byly vyhladověny.
A tomu se říká pravda a láska.
Pojďme se tedy dnes zastavit u Manipulátorů.cz, spolku „posledních spravedlivých“, poněkud podrobněji. A zkušenost praví, že nejvíce se dozvíme z čísel. Follow the Money, sledujte stopu peněz, praví staré a stále platné úsloví. Pojďme jej tedy aplikovat na Manipulátory.cz.
Ti jakožto web zahájili svou činnost v roce 2015. Už tehdy měli redakci, a tedy nutně lidi v ní, kteří nejspíše nekonali svou svatou válku zadarmo. Zesnuli by hlady. Kdo a jak tyto lidi platil v období 2015–2019, se však nedozvíme. Teprve v lednu 2019 byl zaregistrován spolek Manipulátoři.cz, z.s., pod IČ: 07815964, pod spisovou značkou L 71419. Jediné jméno je zde uvedeno v kolonce předseda spolku. Je to Jan Cemper, narozen 5. února 1986. O něm se na jeho stránce na Wikipedii dozvíme, že nejvyšší vzdělání má středoškolské, je homosexuál, aktivista v řadách českých anarchistů, vůdce spolku Occupy Prague. V rozhovoru pro Český rozhlas přiznal, že svou činností několikrát paralyzoval činnost „krajně pravicových subjektů“ formou tzv. trollingu.
Jan Cemper v Debatním klubu
Připomeňme, že troll (či trol) je v internetovém slangu účastník on-line diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům.
Jeho cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi a odklonit se od tématu debaty. Slovo troll pochází ze švédštiny, ve skandinávské mytologii označovalo zlou, démonickou bytost (trpaslíka nebo obra), žijící v jeskyních či mořích. Trolling bývá často spojen s internetovými útoky a kyberšikanou. V roce 2011 vyvolal ve Velké Británii velkou vlnu znepokojení případ teprve patnáctileté Natashy MacBrydeové, která se po sérii urážlivých anonymních zpráv rozhodla spáchat sebevraždu. To však agresorům nestačilo, cílem útoku se poté stala i pietní stránka založená na její počest. Další odstrašující případ se udál v roce 2012 v Austrálii, kdy soustavné obtěžování a zneužívání twitterového účtu novozélandské moderátorky Charlotty Dawsonové vyústilo v její smrt.
Definice trollingu též říká, že troll je placeným nebo i dobrovolným spolupracovníkem organizovaného uskupení, jehož činnost může být za účelem dosažení určitého cíle koordinována. Cíle mohou být rozličné, od propagace nějakého výrobku přes politickou dezinformační činnost až třeba k propagaci nějakého náboženství. V souvislosti s trolly, organizovaně využívanými jako prostředek pro šíření propagandy, hoaxů a fake news, se mluví také o „armádách trollů“ či „trollích farmách“.
Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?Anketa
Již zmíněný fakt, že až do konce roku 2018 fungovali Manipulátoři.cz mimo standardní právní rámec, znamená, že nemáme možnost dobrat se informací, kým, jak a za co přesně byli placeni. Teprve výroční zprávy spolku téhož jména za rok 2019 a 2020 nám dají částečně nahlédnout pod finanční pokličku těchto ochránců dobra, pravdy a lásky. A dočítáme se zde zajímavé věci.
V roce 2018, kdy ještě neexistoval zapsaný spolek Manipulátoři.cz, podle zprávy na jejich webu obdržel Jan Cemper na svůj soukromý účet bezmála 100 tisíc korun, které údajně byly z drtivé většiny „použity na propagaci webu na sociální síti Facebook“. V roce 2019 byly mezi donátory Manipulátorů.cz (už jako spolku) například Ministerstvo pro místní rozvoj, Prague Security Studies Institute (hojně financovaný velvyslanectvím USA), firmy Seznam a T-Mobile, a také Nadace VIA (výslovně se tu uvádí, že věnovala prostředky v šesticiferné výši na „rozvoj projektu Manipulátoři.cz“). Nadace VIA ve svých výročních zprávách uvádí americkou ambasádu také mezi partnery a kromě ní rovněž řadu dalších amerických subjektů: The Foundation for a Civil Society New York. O rok později, v roce 2020, byl soupis donátorů spolku Manipulátoři.cz dost podobný: opět Lukačovičův Seznam.cz, dále pražské zastoupení Evropské komise a pro změnu Nadace VIA. Z celkových výdajů za rok 2019 putovalo na platy zaměstnancům a spolupracovníkům nějakých cca 75 procent. A podobně to bylo i o rok později, 2020.
Bohumil Kartous v Debatním klubu
Lže se nám zde hned několikanásobně, Manipulátoři.cz na svých stránkách totiž doslova tvrdí: „Nejsme placeni ze státního rozpočtu.“ Znamená to, že ministerstvo není správcem části rozpočtu ČR? A důsledně vzato, prostředky ze zdrojů EU přece také pocházejí z peněz našich daňových poplatníků, přesměrovaných státem do bruselských sejfů. Kdo tu tedy kým a proč manipuluje?
Závěr je jednoduchý: Z našich vlastních kapes (daní) tu nějací státní či nadstátní úředníci financují portál, jehož obsahem je soustavné ostouzení a ostrakizace „nežádoucích“ subjektů (nejde samo sebou jen o ParlamentníListy.cz, soubor terčů Manipulátorů je dosti široký a značně pestrý; Jan Schneider, Robert F. Kennedy jr., Tomio Okamura, herec Jaroslav Dušek, Ladislav Jakl, Andrej Babiš a mnoho dalších, kteří si dovolují o vnucených „pravdách“ nahlas pochybovat).
A to nejdůležitější na závěr. Jan Cemper ve vlastním medailonu na webu Manipulátoři.cz sebejistě tvrdí: „Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří.“ Implicitně z toho plyne, že tedy Cemper ví, co je pravda (jíž jsou „dezinformace“ pravým opakem). Na to existuje jen dvojí vysvětlení. Buďto Cemper (a vzhledem k technickému vzdělání na SŠ by se to dalo předpokládat) netuší, že kdysi chodil po světě jakýsi Sokrates, jenž proslul (v originále trochu květnatějším, ale pro běžnou praxi zestručněným) tvrzením: „Vím, že nic nevím.“ V překladu pro Cempera: Pravda je již od dob antických filozofů až do dnešních dnů veličinou odkrývanou jen po částech, postupně, také rozvojem vědeckého poznání a technologií, a především náročnou intelektuální prací. Pravda není to, o čem Cemper řekne, že je pravda. Ledaže – a to je to druhé vysvětlení – tu vzorovou pravdu odněkud dostává k náležitému využití. Jako klacek určený k bití těch, co si dovolují pochybovat. Jenomže, a to na SŠ energetické asi rovněž nebrali, jiný myslitel, Descartes, je znám výrokem cogito, ergo sum, v překladu „myslím, tedy jsem“.
Někdy se to překládá též jako „pochybuji“ (latinsky dubito), tedy jsem. Neboť pochybnost je živnou půdou pro myšlení, a tedy dosahování vyššího stupně pravdy. Ale vykládejte to někomu, kdo všechnu pravdu už zná!
Foto uvnitř článku: Repro Youtube.com.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
