První otázka moderátora Martina Řezníčka mířila na Rožánka, a to, zda je výběr z kandidátů nominovaných různými, často i obskurními spolky (např. včelaři) důstojný. Rožánek připomenul, že systém funguje již 20 let, od televizní krize na přelomu tisíciletí a má za cíl co nejvíce zjednodušit přístup obyčejných lidí k nominování těch, které v radě chtějí vidět. „Takže v tomto to není velké překvapení, že tam jsou spolky, které na první pohled mohou působit obskurně, ale je to věc, která se u těch voleb do mediálních rad objevuje dlouhodobě. Důstojnost to prý nenarušuje právě kvůli principu, s nímž byl způsob volby koncipován.
Kotrba potvrdil jako přímý účastník přípravy novely, že cílem bylo zdemokratizovat volbu a odstínit od ní přímo politiky. Což vycházelo z tehdejší politické situace. Řezníček se zeptal, zda je to dostatečný filtr. „Vzhledem k tomu, že nezávislí žurnalisté se nacházejí v zahrádkářských koloniích, tak si myslím, že je to naprosto dokonalý filtr,“ popíchl Kotrba Kučeru odkazem na reportáž Luboše Xavera Veselého. Už vážně dodal, že tento způsob je úplně stejně absurdní jako jiné způsoby výběru, pokud uznáme demokratický princip, že i včelař může mít v Radě ČT svého zástupce.
Řezníček pak připomenul Kučerovu analýzu, která se probírala v Senátu. „Rada ČT, Rada ČRo jsou jako dozorčí orgány nástroji veřejnosti a členy by neměli být ti, kdo chtějí například televizi zrušit, nechápou její smysl atd.,“ citoval moderátor senátora Smoljaka, který si takto analýzu vykládal, a Kučera potvrdil, že je to výklad správný. Dodal, že v analýze také kritizoval to, že Poslanecká sněmovna není odpovědná za to, zda zákon naplňuje, či ne. „Protože usnesení Poslanecké sněmovny není možné přezkoumat u správního soudnictví a protože ta volba nemá žádný ústavněprávní přesah, tak to nemůže přezkoumat ani Ústavní soud a pochopitelně poslanci nejsou odpovědní za hlasování ve Sněmovně. Takže tady máme nějaká pravidla, kdo může nominovat kandidáty a co mají ti kandidáti splňovat, ale na to vynucení těch pravidel tady není žádný nástroj.“
Moderátor se ale více zajímal o jeho první tvrzení a ptal se, proč by neměli v radě zasedat ti, kdo si myslí, že veřejnoprávní vysílání nemá smysl. „To vyplývá už z povahy toho orgánu. Ta mediální rada je kontrolní orgán.“ Řezníček tvrdil, že Rada ČT je správní orgán, ale byl všemi třemi hosty opraven, že to je RRTV. Ale i tak Řezníček položil otázku, proč, když radní dohlížejí na to, zda je dodržován zákon, a veřejnoprávní médium plní své úkoly, je důležitý názor daného člověka.
Kučera mínil, že dozorčí rada v soukromých korporacích je na to, aby se „prosadil smysl té instituce“. Kotrba si rýpl otázkou, zda chce Kučera řídit společnost jako korporaci, ale Kučera ho odbyl, že by si měl zvyknout, že ČT je veřejnoprávní korporace. Tedy, že smysl a účel je dán zákonem a rada má dohlížet, že jsou naplňovány.
Podle Rožánka nezáleží ani tak na způsobu výběru, jako na tom, jakou radní nesou odpovědnost. A dodal, že podle zákona jsou to zástupci laické veřejnosti. „Ale já osobně mám trochu problém s tím, že v takhle širokém pojetí rozhodují o miliardových rozpočtech, rozhodují zásadně o těch veřejnoprávních médiích a myslím si, že pokud by měla být nějaká úprava, tak bych inspiraci hledal v zemích, které mají určité základní požadavky na ty radní. Třeba musí mít ekonomické vzdělání, musí tam být nějací právníci, psychologové, a pokud je tam nějaká laická složka, tak je to tzv. divácká rada, k jejímž stanoviskům ta odborná rada přihlíží,“ vyjádřil se mediální expert.
Kotrba se usmíval a jak řekl: „Poslanci jsou také laici a rozhodují o řádově vyšších částkách. Takže pokud chceme meritokracii, vládu odborníků, prosím, já jsem rád, že rozhoduje i ten včelař. A jsem rád, že jeho hlas zazní tam, kde by měl zaznít.“ Řezníček na to argumentoval, že poslanci mají k dispozici fondy a poradce, ale Kotrba namítl, že Rada ČT má k dispozici kontrolní a dozorčí komisi a může si zřizovat i další ad hoc komisi, takže tam velký rozdíl není. Moderátor se ještě ptal, zda by bylo dle Kotrby dobře, kdyby poslanci volili mezi odborníky a analytik odtušil, že by za chvíli došel seznam fundovaných odborníků naplňujících požadavek plurality názorů.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Na závěr se Martin Řezníček otázal, zda si přítomní myslí, že kvůli potenciálním radním, kteří mohou být zvoleni, může být ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií. Podle Filipa Rožánka nikoliv, protože není jasné, kdo se do rad dostane a ani zda bude rada vůbec kompletní. „Já se v téhle chvíli neodvážím spekulovat, jestli tam nějaký hlas převáží, nebo ne, protože v tuhle chvíli to prostě není jasné,“ zdržel se jasného prohlášení.
Jiří Kučera mínil, že když Sněmovna dodrží smysl zákona a zákonné direktivy a jmenuje ty, kdo splňují požadavky, které na ně zákon klade, a „pokud dá pozor na to, aby kandidáty kandidovaly i způsobilé organizace, a nejen tenisové kluby“, tak nezávislost ohrožena není. Kotrba direktně adresoval kauzu ohledně nominace Hany Lipovské prohlášením, že i ekonomka s katolickou vírou má právo sedět v radě. „Myslím si, že v žádném případě nehrozí žádná revoluce, ani na Kavčích horách, ani kdekoliv jinde, pokud budou zvoleni kandidáti z řad občanů,“ uzavřel analytik debatu o radách veřejnoprávních médií.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
