Například sousední Rakousko zahájilo hledání nového provozovatele svého mikrovlnného mýtného systému tři roky dopředu. Přesto ministr dopravy 22. 12. 2015 oznámil (navzdory vládou schválenému harmonogramu), že bude nezbytné prodloužit smlouvu se stávajícím provozovatelem.
Dá se ještě očekávat další názorový veletoč ministra dopravy Ťoka?
Naši aktuální mýtnou situaci by mohl snad už jen zkomplikovat další názorový veletoč ministra dopravy Ťoka. Jeho poslední překvapení v podobě možného zachránce českého mýta – společnosti SkyToll, která mýto vybírá na Slovensku a sama se „nezištně“ nabídla – mu totiž moc nevyšlo. Šéfové vládní koalice, ale překvapivě i opozice najednou upozornili, že na Slovensku mají daleko vyšší náklady na výběr mýta, nižší účinnost a vybírají méně peněz než u nás. A že vlastně projekt českého mýta s výjimkou kritizovaného, ale i mnohokrát kontrolovaného výběrového řízení, kdy úřady nic podezřelého nezjistily, je jediným českým velkým IT projektem, který není zatěžkán žádným skandálem.
A to se ještě nezačalo probírat, jak SkyToll vyhrál na Slovensku výběrové řízení a jak nejasnou má tato firma majetkovou strukturu. Na řadu nepřišly ani argumenty, proč právě SkyToll, když existují i jiné firmy, které by o převzetí českého mýta měly zájem, jen neměly potřebu na sebe zbytečně bez předem určených pravidel upozorňovat. Jak jsme zjistili, jde například o společnost CISCO, společnost ICZ, společnost ASSECO a nebo společnost AŽD Praha. Zájem by podle našich informací měl i Asfinag, který se stará o výběr mýta v Rakousku.
Nevyžádaný zachránce českého mýta SkyToll měl doma velké problémy
A bylo vůbec jednání SkyTollu o možném převzetí českého mýta, které dvakrát proběhlo na Ministerstvu dopravy, v rámci platných legislativních norem? Proč Ministerstvo nejednalo i s dalšími možnými zájemci o převzetí českého mýta? Na Ministerstvu dopravy si zřejmě s předpisy moc hlavu nedělají. Posledním příkladem je právě smlouva s poradcem na přípravu tendru na operátora výběru mýta, s firmou Deloitte, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sice zrušil, udělil Ministerstvu pokutu, ale to ve spolupráci pokračuje.
Proč ale Ministerstvo dopravy vůbec zahájilo rozhovory se slovenským provozovatelem mýta, společností SkyToll? Ta prý přišla s nabídkou na záchranu České republiky a výpadků mýta (i když žádný nehrozí). Pravidla hospodářské soutěže opět trpí – proč MD jedná pouze s jedním z budoucích uchazečů v mýtném tendru? Proč jedná zrovna s firmou, která má z globálního hlediska minimální mýtné reference (v mikrovlnném mýtě žádnou), může se pochlubit jen předraženým provozováním slovenského mýta nebo netransparentní vlastnickou strukturou?
Uvádí se, že 90 % SkyTollu koupil liberecký podnikatel Petr Syrovátko, vlastník stavební společnosti Syner. Skutečným vlastníkem má ale být PPF Petra Kellnera, vedle 10% podílu J&T. Na Slovensku se přitom za vlastníka SkyTollu a výherce tendru považuje právě jen J&T a spekuluje se o jeho politické provázanosti se současným premiérem Ficem...
Kdo vlastní SkyToll
Oficiálně má firma SkyToll velmi netransparentní vlastníky (což by mělo vadit zejména hnutí ANO), její majetková struktura začíná v Holandsku a mizí na Kypru. Slovenský mýtný tendr byl navíc předmětem vyšetřování a výtek Evropské komise, když stát vyloučil bezdůvodně všechny nabídky kromě té nejdražší a po podpisu smlouvy změnil podstatné náležitosti kontraktu. Slovenské mýto se od počátku v roce 2010 potýkalo s velkými obtížemi, které vedly k zavedení několikaletého ticketingu – tedy nepovinné palubní jednotky v kombinaci s dovybavením zpoplatněné sítě zastaralými mýtnými kiosky a papírovými lístky.
Slovenské mýto patří k nejnákladnějším v Evropě. Celkové náklady (provozní a investiční) v letech 2009–2013 dosáhly 451 milionů EUR, což je podíl na vybraném mýtném 74 procent! Za rok 2014 dosáhly 93 miliony EUR, což při výběru mýtného 183 milionů EUR činí 50,8 procenta! Výběry mýta na Slovensku na dvojnásobné zpoplatněné síti dosahují jen poloviny těch českých. O trvající nákladnosti slovenského mýta vypovídá například i dojednané disagio, tedy kolik procent z každé platby mýta platební kartou si vezme kartový operátor (banka). Zatímco v Česku se disagio pohybuje kolem obvyklých 2 procent, na Slovensku stát ztrácí přes 6 % z každé takové transakce.
Stát jako dobrý hospodář
Ministerstvu dopravy pod vedením Dana Ťoka nelze upřít jedno zásadní pozitivum – dokázalo prosadit, aby se stát zachoval jako dobrý hospodář a využíval co nejdéle svůj stávající spolehlivý mikrovlnný mýtný systém, jehož investice je již zaplacena a stát jej má plně v majetku. Navíc jej musí stávající provozovatel průběžně obnovovat a modernizovat tak, aby byl i k lednu 2017 (na konci prvního desetiletého provozovacího cyklu) ve stavu jako při spuštění, tedy připraven na další roky efektivního vybírání peněz z mýta do státního rozpočtu.
Poradenská společnost Deloitte podle našeho zjištění představila několik variant, přičemž všechny počítají s prodloužením provozu na různě dlouhou dobu. Jako pro stát ekonomicky nejvýhodnější variantu označila prodloužení současné smlouvy se společností Kapsch na tři roky, na tu dobu vyjednat pro stát výhodnější provozní podmínky a mezitím paralelně urychleně připravovat velký otevřený tendr na nové mýto po roce 2020.
Psali jsme:
 modified-635104513010100187.jpg&id=12916)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
