Když jsem se dozvěděl o demonstraci 3. září v Praze, ani na chvíli jsem nezapochyboval, že nejde o déjà vu, ale o „milion chvilek 2.0“. Jednoduchá snaha o využití frustrace lidí, kteří jsou oprávněně rozhořčeni a chtějí své pocity veřejně vyjádřit. Svolání akce neznámými manipulátory s ikonickými jmény Vrabelem a Havlem. Bylo to chytré a nemravné. Chytré proto, že bylo jasné, že lidé přijdou, a po prázdninách nebylo dřívějšího termínu. Nemravné proto, že kromě radikálních řečí neměli a nemají svolavatelé co nabídnout. Žádný program, žádnou organizaci, žádný reálný vliv, kromě iluze lidí, že když se jich na Václaváku sejde hodně, že vláda padne.
Jenže vláda má pohotově k zneužití silové struktury a média. Rozhodně plný Václavák vládu nepoloží. Řeči o generální stávce jsou směšné, když předseda ČMKOS Středula je napojený na Aspen institut a na fotografiích se objímá s obhájcem vlády Zdechovským. Představení „vlády odborníků“ je divadlo, protože není příležitost je jmenovat. Ostatně této nynější zoufalé vládě by to pomohlo – přenesli by odpovědnost na odborníky a jejich partaje by byly uchráněny od dalšího hněvu.
Velké shromáždění jen uvolní tenzi, která o jeho velikosti rozhodla. Po několika shromážděních s nulovými výsledky bude zájem lidí dělat statisty pro divadlo manipulátorů opadat. Není jasné, jestli Havel a Vrabel pracují pro PRO, nově vzniklou stranu JUDr. Jindřicha Rajchla, nebo zda tento šíbr dříve pracující pro nechvalně známý Český fotbalový svaz jen využil situace.
Fotogalerie: - Fialenko, idi na chuj!
Rádo se mluví o spojování sil. Nejvíc o tom mluví představitelé podměrečných uskupení, kteří doufají, že se ostatní přidají pod prapor – samozřejmě právě pod ten jejich. Jenže, přece vznikají právě proto, že se připojit nechtějí. Za některými stojí naivní ambice věčných amatérů, za jinými vlivné skupiny, které mají právě opačný zájem – sebrat hlasy stranám, které je mají, a proto jsou v Parlamentu. Jde jim (tedy těm, kteří je platí) o to, aby co nejvíc protestních hlasů propadlo a aby úřadující vláda národní zhouby měla „klid na práci“, tedy na přípravu „velkého resetu“. Prý je financuje miliardář Janeček, který stál s nimi na tribuně. Nevíme, nesvěřil se.
Na demonstraci 3. září jsem nebyl pozván, ačkoli jsem slyšel z rádia, že tam budu, že mě pozvali. Podobně je to s dalšími reprezentanty SPD, strany vzbuzující závist podměrečných, kteří se nikdy nespojí, protože nechtějí. Nebo se záměrně odpojili jako Volný, a dopadnou jako jeho Volný blok.
Že bude shromáždění na Václaváku označeno za rejdy proruských živlů, a že v davu budou jako vždy provokatéři, to bylo předem jasné. Je jisté, že pokud by se na tribuně objevili představitelé SPD, byli by před volbami označeni za extremistické živly, a o podměrečných by se nemluvilo. Děkujeme, nechceme. Ostatně o vystoupení zástupců SPD měli pořadatelé aktivní nezájem, takže předsedkyni Trikolory Zuzaně Majerové nebylo ani dovoleno přečíst projev poslance SPD Jiřího Kobzy. Pořadatelé ovšem tvrdili, že jim ve vystoupení nebránili. Délku a pořadí vystoupení měli jistě připravené.
Další akce na Staroměstském náměstí už byla přiznaně Rajchlova. Kdo to je, ten Rajchl? Mluvil jsem s ním na jaře v Ostravě. Zkoumal terén na akci, na kterou nebyl pozván, ale vnutil se na pódium. A řečnil. Projev je zapomenutelný, ale je dobré vědět, kdo je kdo. Tak jsem se podíval na internet. Zaujaly mě hned dva jeho produkty. V prvním tvrdil, že se vše vyřeší, když poslanci nebudou placeni, protože pak budou v politice jen lidé bohatí, kteří prý nepotřebují krást. V diskusi byl za tuto hloupou úvahu chválen, politici jsou nenáviděni, zejména pokud média pracují na jejich dehonestaci a nemají předplacené PR. Jenže bohatí jsou často bohatí proto, že nakradli – včetně politických šíbrů. Rajchl tak propaguje oligarchii ukrajinského typu – strany v majetku oligarchů s placenými „nosiči vody“.
Psali jsme:
Druhým produktem byla Rajchlova úvaha, že v SPD jsou hloupí, protože, kdyby jmenovali všechny své poslance místopředsedy hnutí, měli by všichni přednostní právo vystupovat a mohli by zablokovat jakékoli jednání Parlamentu. Co si myslet o právníkovi poskytujícím takové rady jen proto, že si ani nepřečetl zákon „Jednací řád Poslanecké sněmovny“. Přednostní právo místopředsedové politických uskupení nemají.
Další demonstrace byla ohlášena na 28. září, asi proto, aby vláda mezitím měla „klid na práci“. Svolavatelé slibovali shromáždění ve všech krajských a dalších městech. Jenže sliby-chyby, nemají na to lidi, a tak vymysleli, že na náměstích budou jen velkoplošné obrazovky, kam se budou přenášet projevy z Václaváku, a lid že to bude pozorovat se stejným nadšením jako fotbalové zápasy. Za tím účelem byl také Vrabelem osloven Jiří Medula, o němž asi pořadatelé nevěděli, že je členem SPD. Jiří Medula tedy zajistil zábor prostranství v Ostravě, zajistil propagaci a samozřejmě chtěl dát prostor k veřejnému vyjádření také představitelům SPD. A tu se dvojice Havel-Vrábel definitivně odhalila. ‚My máme monopol! Občané jsou naši statisté v našich představeních! Vystoupení SPD? Nikdy! Všechno je to naše! Zakazujeme!‘ Jenže zábor zajistil Jiří Medula. Máme snad také právo se veřejně vyjádřit.
Shromáždění mnoha lidí na významných místech vlády neustavuje ani nepokládá. Ukrajinizace v ČR ještě nepostoupila k „majdanu“, kde by bylo oprávněného hněvu a očekávání využito k nastolení diktatury, která by se občanů už na nic neptala. Hitler také vzešel z vůle poválečnou bídou frustrovaného lidu.
SPD má organizaci, program, jasná stanoviska, zkušenost s prací v Parlamentu. Nepotřebujeme dvojici Havel-Vrábel. Jediné, co mohou, je puknout vzteky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
