Ačkoli studená válka dávno skočila, jaderná válka nám prý stále hrozí. Podle Nicholse se jí musíme stále obávat, protože Rusko počítá s použitím jaderných zbraní ve svých vojenských plánech. Ruský prezident Vladimir Putin přece otevřeně přiznal, že byl připraven vydat příslušné rozkazy k použití jaderných zbraní během invaze na Krym, kdyby Západ zareagoval nečekaně.
„Ironií je, že se v průběhu války změnila situace, NATO disponuje velkými konvenčními vojenskými silami v Evropě, zatímco ruská armáda je velká, ale slabší. Rusko nemá sílu k tomu, aby prosazovalo svůj vliv dál za svými hranicemi, a pravděpodobně nebude mít sílu delší dobu vést konvenční válku,“ píše autor. Jaderné zbraně, kterými Moskva disponuje, tak mohou sloužit k vyrovnání šancí. Nichols k tomu dodává, že se velký ruský soused, Čína, zavázala, že jaderné zbraně nepoužije jako první.
NATO odpoví na ruskou hybridní válku v Pobaltí...
Ale proč by jaderné zbraně jako první používala Moskva? Autor nastiňuje situaci, v níž se Rusko rozhodne, že hybridní válku, tak dobře ozkoušenou na Ukrajině, zkusí uplatnit i proti některému státu NATO, např. proti Estonsku, Lotyšsku, Litvě či Polsku. Jenže má slabší armádu než aliance, která uplatní článek pět o společné obraně, a Ruská federace buď bude muset stáhnout svá vojska, nebo začne hrozit použitím jaderných zbraní. Možná je i použije na nějaký menší cíl jako varování.
„Reakce na to je rychlá a důrazná. Jsou zvoleny strategické cíle, např. flotila v Baltském nebo Černém moři, která je zničena jadernými hlavicemi odpálenými z ponorek. ... V případě, že na to Rusové zareagují dalšími jadernými údery, přichází odpověď v podobě společného americko-britského či americko-britsko-francouzského úderu na cíle v Rusku. ... Jakmile jaderné zbraně explodují na ruském území, budou zastánci tvrdé linie v Moskvě požadovat pomstu a ukázku odhodlání pokračovat v boji,“ pokračuje v popisu možného scénáře Nichols.
... umírají stovky tisíc lidí a nastává chaos
V tu chvíli už zemřely nebo umírají stovky tisíc lidí a do pohybu jsou uváděny právě plány z dob studené války – na USA, Rusko, ale i na Velkou Británii, Francii či Kanadu dopadají jaderné hlavice. Nastává chaos. Východ Spojených států hoří, svět čeká hlad, protože obilí je ozářeno a fakticky nepoužitelné. Nastanou nepokoje, které se budou vymykat kontrole. Na dlouhou dobu bude nastolen výjimečný stav a stanné právo.
„V Rusku bude situace ještě horší. Rozklad ruské říše, který nastal v roce 1905 a byl pozastaven pouze sovětským intermezzem, bude konečně završen. Vypukne občanská válka a Eurasie se změní na spleť zmrzačených států v čele se silnými vůdci,“ konstatuje Nichols. Klade si otázku, co v tu chvíli udělá Čína. Za situace, kdy narůstá panika, možná odpálí své jaderné hlavice, které podle autora míří proti USA. Již tak zdevastované Spojené státy odpovědí stejně, čímž Čínu fakticky zničí. „Čínská lidová republika, stejně jako Ruská federace, přestane existovat jako politická entita,“ varuje Nichols. Spojené státy budou sice na kolenou, ale podle autora přežijí, na rozdíl od Ruska nebo Číny.
Obratem dodává, že pouze spekuluje, ale nic z toho, o čem píše, není nemožné, bohužel. Hrozba jaderné války je dnes nejnaléhavější od roku 1980. Není to však nevyhnutelné a dokonce ani pravděpodobné. Přes to všechno by vláda Spojených států měla vzít v potaz i tuto možnost a snažit se zachránit nejen stát, ale také civilizaci jako celek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
