Do elektronického hlasovacího systému byly ráno přihlášeny nejvýše čtyři desítky poslanců, jejich počet kolísal. V případě, že začal růst, jiní poslanci se zřejmě opět odhlašovali. Opticky však bylo v jednacím sále členů dolní komory více. Je pravděpodobné, že odpůrci debaty o Novičoku nebyli do systému přihlášeni záměrně, aby se nemohla uskutečnit. K tomu, aby byla Sněmovna schopná usnášení, musí být do systému přihlášeno nejméně 67 poslanců.
Schůzi k Novičoku vyvolala skupina 55 poslanců z klubů TOP 09, ODS, Pirátů, STAN a KDU-ČSL. Reagovala na vyřazení obdobného bodu z návrhu programu řádné schůze hlasy KSČM, hnutí ANO a SPD. Frakce, které svolání schůze podnítily, mají celkem 70 členů. Usnášeníschopnost dolní komory by tak mohly zajistit. O čtvrtcích, kdy jsou na programu zejména pravidelné interpelace na členy vlády, se ale obvykle poměrně značný počet vládních i opozičních poslanců omlouvá.
„Poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD nasadili nový a bezprecedentní chvat – nepřihlásili svou přítomnost, tudíž nebyla Sněmovna usnášeníschopná a schůze byla přerušena na neurčito, to je navždy. Hrůza z pravdy zjevně probouzí mimořádnou kreativitu,“ komentoval situaci na Twitteru předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle šéfa klubu KDU-ČSL Jana Bartoška byly v sále minimálně dvě třetiny poslanců. Předpokládá, že všichni poslanci, kteří požádali o svolání mimořádné schůze k případu Novičok a v sálu se nacházeli, do hlasovacího systému přihlášeni byli.
Svůj názor k celému procesu vyjádřil také poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný.
Místopředseda klubu ODS Marek Benda pokládá za legitimní, že existují poslanci, kteří přijdou do práce, a do elektronického systému se nepřihlásí. „Postup předsedajícího, který po šesti minutách přeruší schůzi, aniž by se pokusil svolat jednání o dalším postupu, už za úplně legitimní nepočítám,“ řekl. Benda pak požádal o přestávku pro jednání frakce. Po ní měla pokračovat řádná sněmovní schůze, jenže mnozí poslanci se nedali a začali debatovat o Novičoku. Chtěli zařadit bod o Novičoku na pořad schůze. Když pak stávající schůzi chtěli ale po bouřlivé diskuzi přerušit a chtěli se vrátit k mimořádné schůzi, hlasování opět neprošlo.
Mimo jiné pak také došlo na slovní přestřelku mezi poslancem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a předsedajícím schůze Vojtěchem Filipem (KSČM). Oba muži se do sebe pustili kvůli tomu, jak správně pokračovat a jaké návrhy by měly padnout. „Kecy, bláboly,“ rozlítil se pak při svém vystoupení předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Je to šaškárna,“ podotkl poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný.
Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek pro změnu mimo jiné prohlásil, že Zemanovy výroky byly vzkazem do Kremlu, jak za něj bojuje. Poukázal na to, že je využila ruská propaganda. Sněmovna je podle Kalouska tou správnou autoritou, aby uvedla záležitost na pravou míru. Vít Rakušan z klubu STAN navrhovaný bod lidovců podpořil jako možnost učinit definitivní tečku v kauze Novičok. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury by usnesení k Novičoku měla přijmout Sněmovna jako celek, nejen její zahraniční výbor a komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
Naopak proti návrhu KDU-ČSL se vyslovila Helena Válková (ANO) a Leo Luzar (KSČM), podle kterého jde o humbuk. „Cílem byl, je a ještě dlouho bude prezident Zeman,“ řekl.
Na internetu se mezitím strhla diskuze o jednání poslanců. Například se vyjádřil expolitik ODS Petr Paulczyňski.
„Nechápu, proč se Demagogický blok vyčerpává na Novičoku. Nikoho v Česku to nezajímá,“ píše také šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl.
Svůj názor vyjádřil také exposlanec Karel Fiedler. „Fraška? A čí? Schůze Sněmovny ani nezačala. Jedna z tradičních fint starých mazáků ve Sněmovně. Přítomno (jedno, zda fyzicky skutečně, nebo ne), bylo jen 40 poslanců. V sále mohlo být poslanců i více, ale ne všichni se přihlásili svou hlasovací (t. j. současně registrační) kartou. Tím nemohla probíhat schůze – podmínkou je přítomných 1/3 poslanců (tedy 67) a alespoň jeden ministr vlády. A tím nemohli mluvit ani ti s přednostním právem – tedy ani ti z řad svolavatelů. Čí je to ostuda? No v prvé řadě především těch svolavatelů – podpis na žádost o svolání jich dalo 55. Pokud bylo přítomno jen 40, kde bylo minimálně těch dalších 15, kteří ‚chtěli‘ o věci jednat?“ poznamenal Fiedler.
Sněmovní jednání okomentoval i mluvčí BIS Ladislav Šticha.
A co říká Ján Simkanič?
A svůj pohled na věc připojil i politolog Lukáš Jelínek.
Debatu o jedu rozvířil Zeman, když prohlásil, že podle zprávy, kterou mu dodali vojenští zpravodajci, se Novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval. Látkou typu Novičok byl v březnu ve Velké Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka.
Zemanova slova o výrobě Novičoku v České republice popřeli vládní činitelé i sněmovní a senátní výbory. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství uvedla, že se uskutečnila pouze laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné a ochranné účely, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. Komise vyzvala Zemana, aby „zachovával utajovaný režim zpravodajských informací“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
