Keller: Vysoké školy? Zbytečné obory a nezaměstnatelní lidé s diplomem

18.05.2020 13:12

V rozhovoru pro měsíčník 'My' se bývalý europoslanec ČSSD Jan Keller tvrdě opřel do Evropské unie. Prý funguje jenom v dobrých časech a krize nezvládá. Velké problémy si nepřipouští. A nakonec možná dojde k tomu, že se scvrkne na zakládající jádro. Budeme do něho patřit? „To záleží především na Německu. Pokud Berlín usoudí, že nám bude lépe v Evropské unii, zůstaneme v Evropské unii," tvrdí profesor Jan Keller.

Keller: Vysoké školy? Zbytečné obory a nezaměstnatelní lidé s diplomem
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Europoslanec Jan Keller.

V rozhovoru se probírala případná státní pomoc a Keller mínil, že by stát měl pomáhat přednostně tam, kde by byly dopady na společnost v případě absence státní pomoci dražší, než na kolik přijde samotná pomoc. A vyjádřil důvěru, že ekonomové jsou schopní tato odvětví identifikovat. „Pokud se ekonomové nestrefí, mohou se státu jeho úspory pořádně prodražit,“ varoval.

Anketa

Vadí vám, že ministryně Schillerová možná neumí dobře anglicky?

7%
93%
hlasovalo: 11700 lidí

Keller také odpovídal na otázku kde šetřit. „Osobně si myslím, že by se vůbec nic nestalo, pokud by začala škrtat výdaje na naše expediční vojenské jednotky a na nákup zbraní,“ vyjádřil se a naopak by podle něho bylo záhodno investovat více ve vojenském lékařství a v oblasti obrany území ČR.

„Velkým polem pro úspory jsou výdaje na část neziskových organizací. Neměl by být problém odlišit ty neziskovky, které se věnují vysoce užitečným činnostem, od spolků, které za peníze daňových poplatníků dělají politiku, aniž by se namáhaly kandidovat ve volbách,“ upozornil Keller na další oblast, kde by se podle něho dalo uspořit.

A do třetice hovořil o školství: „V oblasti vysokého školství existují obory předimenzované, a dokonce obory zbytečné. Předimenzované jsou především některé humanitní vědy, vyloženě zbytečné jsou humanitní pavědy. Ale otázka třeba takových genderových studií není naštěstí předmětem našeho rozhovoru, takže se k nim nemusím vyjadřovat. Předimenzované a zbytečné obory vedou nejen k produkci nezaměstnatelných lidí s diplomem, ale snižují váhu vzdělání v očích populace obecně, což je snad ještě větší tragédie.“ Dodal, že se smutkem očekává, že o tom, kde bude možné ušetřit, nebudou rozhodovat odborníci, ale nátlakové skupiny. „A třeba v oblasti genderových studií jsou nátlakové skupiny v evropském rozměru velice vlivné. Určitě vlivnější, než v oblasti vojenského lékařství,“ pravil.

Doplnil, že jak společnost přijme utahování opasků bude záležet na tom, kdo si opasek bude muset utáhnout. „Těžko vysvětlíte rodinám žijícím na hranici existenčního minima, že se mají uskrovňovat, pokud zároveň porostou řekněme zisky bank a dalších finančních ústavů, které jsou téměř bez výjimky v zahraničních rukou. Faktem je, že vláda může zhoršit den ze dne životní podmínky těm nejchudším, ale nemůže si dovolit ani naznačit potřebu úspor dceřiným pobočkám zahraničních bank,“ podotkl. Dodal, že situace se může vyhrotit velmi rychle, takže je s podivem, že se opozice vůbec dere k vládě. „Ale možná jim křivdím a ony se k moci vlastně ani dostat nechtějí. Řada jejich počinů a mnohá vystupování některých jejich lídrů by se tím vysvětlila,“ poškádlil nevládní strany bývalý europoslanec.

Co se týče EU, Jan Keller konstatoval, že je jen do hezkého počasí. „Nezvládla dopady bankovní krize, která přišla v roce 2009 ze západu, nezvládla masovou migraci, která dorazila z jihu, a nezvládá koronavirus, který doputoval z východu. Eurooptimisté jistě vyzvednou, že směrem od severu problémy zatím zvládá, ale když se podívám na to, jak to dneska vypadá ve Švédsku, nejsem si tím tak zcela jist.“ Také vyzdvihl úlohu národních států, jejichž identitu přijali lidé za svou. „Žádný evropský lid neexistuje, proto má Brusel v době krizí holé ruce,“ odtušil.

Také upozornil na to, že současná krize se od těch předchozích liší, protože při nich existovaly státy zasažené a nezasažené. „V případě Řecka měla ta solidarita znamenat, že se země eurozóny budou skládat a posílat peníze nikoliv snad Řecku, ale především německým a francouzským bankám, jejichž úvěry nedokázalo Řecko splácet.

V případě masové migrace měla solidarita vypadat tak, že země, které nebyly zatím vlnou migrantů zasaženy, budou odčerpávat migranty ze zemí přetížených až do té doby, než jimi budou zahlceny tak jako ony. Co se stane potom, o tom se v Bruselu zásadně neuvažovalo. Taková otázka byla považována za neslušnou a poznal jsem to na vlastní kůži, když jsem ji vznesl v rámci frakce socialistů a demokratů.

Dnešní situace je odlišná, protože všechny členské státy jsou v principu ohroženy stejně. Solidarita by vypadala tak, že si budou Itálie a Španělsko navzájem posílat roušky. Obávám se, že příští návrh Komise vyzní právě v tomto smyslu. Ale buďme optimisty, europarlament ho určitě schválí.“

Keller rozdělil i problémy v EU do tří kategorií. „Ty velké a skutečně klíčové se pro jistotu ani nepojmenovávají, protože by to mohlo ohrozit jednotu naší velké evropské rodiny. Drobnější problémy se řeší tak, že Komise, která není komisí, ale vládou, navrhne řešení. Toto řešení pak následně schválí Rada ministrů, která není radou ministrů, ale horní komorou eurosněmovny, a zároveň ji schválí Evropský parlament, který je dolní komorou eurosněmovny ovšem bez pravomocí dolních komor. Procedura schvalování má přibližně stejnou délku jako jedna migrační vlna, anebo jedna vlna pandemie. Tím se vysvětluje, proč Evropská unie ještě ani jednou ve své historii nedokázala na cokoli reagovat včas, anebo dokonce s předstihem. No a pak tady máme třetí kategorii problémů, což jsou nejrůznější pseudoproblémy. Věnuje se jim zdaleka největší pozornost, aby už nezbyl čas na vznesení otázek patřících do první kategorie.“

Co se týče budoucnosti Evropské unie, bývalý europoslanec jako nejpravděpodobnější vidí, že se smrskne na své zakládající jádro. „Toto hospodářsky i politicky silné jádro bude uzavírat smlouvy se zbylými zeměmi, přičemž se bude snažit, aby země, které z EU vypadnou, neměly žádná práva, ale příliš jim neubylo povinností,“ tvrdí a dodává, že i v zemích mimo EU bude stále působit „silná, mediálně protežovaná probruselská pátá kolona“. A kde bude Česko? „To záleží především na Německu. Pokud Berlín usoudí, že nám bude lépe v Evropské unii, zůstaneme v Evropské unii. Pokud usoudí, že nás tam nutně nepotřebuje, a že se můžeme jako montovna klidně formálně osamostatnit, naplní se slova Františka Palackého.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: kas

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Blanárova schůzka se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

5:00 Blanárova schůzka se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

TÝDEN V MÉDIÍCH Petr Fiala neměl žádné kmotry v pozadí, nikdo mu zadarmo nic nedal a musel se adapto…