„Neustále nabývám dojmu, že v prvé řadě byla důvodem takového postupu skandalizace mé osoby. Navíc jsem se dozvěděl, že byl podán podnět k rukám předsedy NSS a k rukám ministra spravedlnosti na kárné řízení proti předsedovi senátu, který v mé věci rozhodoval, a to zejména z důvodu jeho nevhodného chování v jednací síni během řízení proti mé osobě. Dodnes, a to již uplynula doba více jak jeden měsíc od těchto podání, nebyly tyto osoby vyrozuměny o tom, jak bylo s nimi naloženo. Takže vskutku měříme všem jedním metrem! A tak si tady u nás báječně žijeme, jako na zámku. Kéž by to trvalo věčně...“ dodal s ironií Kydalka.

Kárný soud vyslovil soudci Kamilu Kydalkovi důtku za to, jak se vyjadřoval o amnestii exprezidenta Václava Klause. V rozhovoru s novinářkou Sabinou Slonkovou pro server Seznam Zprávy Kydalka prohlásil, že tato amnestie mohla být dělána na objednávku. Takové věci jsou podle soudce v Česku možné. Kárný soud došel k závěru, že toto prohlášení si zaslouží důtku. Informovala o tom Česká televize.

Celý článek naleznete zde.

Později měl Kydalka Slonkové říci, kdo si amnestii objednal. Ono jméno zaznělo i ve vysílání, ale bylo vypípáno. Tady už se prý soudce pochybení nedopustil. Ač ve vysílání jméno objednavatele nezaznělo, ve verdiktu soudu už najdeme jméno podnikatele Pavla Tykače.

„Podnět ke kárné žalobě, kterou podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, vzešel právě z Tykačova okruhu. Podle Vávry se Kydalka dopustil jasného ‚etického přešlapu‘. ‚V podstatě šlo o drby,‘ řekl Libor Vávra. Netrval ale na uložení sankce... Kárné řízení trvalo přes 15 měsíců, čtyřikrát se odročovalo na žádosti Kydalky či jeho obhájce. Ze středečního termínu už kárný senát proto ustoupit nechtěl,“ napsal k případu server veřejnoprávní televize.

Kydalka hovořil o amnestii již i dříve, a to pro server ParlamentníListy.cz. „Pamatuji si amnestii prezidenta Havla 1. ledna 1990, ale i amnestii 28. října 1988 tehdejšího prezidenta Husáka k 70. výročí vzniku Československa. Ten pak vyhlásil amnestii 10. prosince 1989, která zahrnovala nějaké politické trestné činy. Zažili jsme i další amnestii prezidenta Havla, když byl zvolen českým prezidentem v únoru 1993. Každá ta amnestie byla vždy nějakým způsobem ze strany ministerstva soudům avizována, abychom věděli, co bude, a mohli se připravit. Tentokrát nebylo připraveno nic, zjevilo se to jako blesk z čistého nebe v rámci novoročního projevu pana prezidenta. Jakýsi návod přišel až někdy v březnu toho roku 2013. Navíc se pánové ve vládě nebyli schopni ani domluvit, jestli o té amnestii někdo věděl. Pamatuji si i poměrně nejisté vystoupení tehdejšího ministra spravedlnosti Blažka v této věci v Poslanecké sněmovně," poznamenal.

„Když jsem s tím nápadem napadnout amnestii u Ústavního soudu přišel, řada ústavních právníků to komentovala, že to je nesmysl. A pak když bylo sezení v senátu na konci února 2013, už trochu změnili názor, protože asi dospěli k tomu, že to nebylo úplně standardní. A o tom, že postup kolem amnestie standardní nebyl, jsem přesvědčen dodnes. Do dneška si pamatuji, že při závěrečné diskusi mezi tehdejšími prezidentskými kandidáty ve druhém kole, panem Schwarzenbergem a pozdějším prezidentem Zemanem, se pan Schwarzenberg, který byl v té době místopředsedou vlády, vyjádřil v tom smyslu, že si nepamatuje, že by něco takového na vládě projednávali," uzavřel.

Více ZDE.