Klaus se ale během transformace příliš neohlížel na právní kontext svých kroků. Jeho politický elán tudíž vedl k výsledkům, které byly mnohem problematičtější, než původní vize.

Lidé na začátku 90. let uvěřili, že Klaus ví, co dělá

Pehe na blogu na serveru Aktuálně.cz uvádí, že Klaus měl v Česku po roce 1989 zcela unikátní postavení. Lidé uvěřili, že tento ekonom ví, co dělá. A mýtus je podle Peheho pro ekonomickou transformaci nepostradatelný.

Díky tomuto výsadnímu postavení mu byly promíjeny rozpory mezi rétorikou o „neviditelné ruce trhu“ a praxí bankovního socialismu i přihlížení „tunelářským“ praktikám. Transformační náklady vypočítalo ministerstvo financí v roce 2000 na 700 miliard korun.

Největším dědictvím Klause bude rychlé a civilizované rozdělení Československa

Kladem Klausova působení bylo vytvoření Občanské demokratické strany z Občanského fóra v roce 1991. Nejvýraznějším dědictvím Klause ale bude rychlé a civilizované rozdělení Československa v roce 1992 společně se slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem.