Jak hodnotíte volební výsledky zemských voleb v Německu? Je to rána nebo nějaké znamení pro kancléřku Merkelovou?

Konkrétně je to rána pro ty, kteří se uvnitř její strany proti Merkelové vymezovali koncepcemi lehce protiuprchlickými. Ve všech třech spolkových zemích se tak potvrdilo, že zostřování rétoriky proti uprchlíkům straně CDU u voličů neprospěje. Na druhé straně ovšem paní Merkelová z tohoto ztroskotání svých vnitrostranických opozičníků jistě velkou radost nemá. Ve výsledku jde o ona ztracená procenta strany jako takové. Hlubší analýza přichází až pak. Takže: Znamení ano. Nikde se populistické zacházení s problémem uprchlické vlny nedá zneužít k vlastnímu politickému prospěchu – to umí jen hnutí, která apelují na primitivní pocity některých spoluobčanů. Jasná většina populace neschvaluje protiuprchlický šovinismus. Ale země je na konci sil, kterými se věnuje zvládání uprchlické vlny.

V Bádensku–Württembersku vyhráli Zelení. Je to znamení „provítačské“ politiky? Jak byste hodnotil jejich úspěch?

Pojem „provítačský“ je zavádějící a charakterizuje spíše úroveň české debaty. Zelení naprosto nejsou naivní a jejich předseda už má za sebou minulou legislativní periodu. Jeho úspěch má mnoho příčin: Například podpora hospodářství, hlavně v „čistých“ a inovativních odvětvích, byla už v posledních letech úspěšná, což bylo třeba vidět i na objemu sponzorských darů, které Zelení obdrželi od průmyslu. Uprchlíky nikdo v Německu nevítá. Jen si tam jsou – více než v ČR – vědomi toho, že se z dnešní Sýrie nechodí jen tak na výlet. Postarat se o bližní, to je v Německu něco, co souvisí i s náboženstvím. V ČR máme spoustu zběsilých obránců křesťanské Evropy, ale sotva komu v této souvislosti napadne přikázání „miluj bližního svého jako sebe samého“. Opakem této v ČR tak zneužívané rétoriky schopné vyslovit pojem „provítačský“ je v Německu realistický přístup, i když s různými perspektivami. Blízkovýchodní konflikt není jednoduchý, reakce nebudou snadné a bude to stát hodně peněz. Ale na muslimy jsou v Německu, mimo nové spolkové země (jak jsme viděli v Sasku-Anhaltsku), zvyklí, jsou jich tam na 4 miliony, většinou integrovaných.

Zpět k Zeleným ve Stuttgartu. Lidé si  uvědomují, jak přispěli ke kvalitativnímu růstu hospodářství – a to zatím zde v ČR sotvakdo chápe. Vždyť je česká veřejnost krmena debatami o hnědouhelných dolech, jejich nutné špíně, o nutnosti atomové energie a nadáváním vůči Němcům, kteří zdánlivě „naivně“ spoléhají na slunce, na vítr, geotermii, a podstatně tak přispěli k hospodářskému vývoji a inovativním změnám sektorů, kam se investuje. Decentralizace a technologický rozvoj – to jsou aspekty, které v zemi, kde produkuje velký Mercedes, který ovšem živí spoustu malých subdodavatelů, velmi podstatné. A za podporu tohoto rozvoje voliči odměňují toho, který tomu dal nejvíc.