Jednání o půjčce Ukrajině vrcholí tento týden v Bruselu, kde se vysocí úředníci z ekonomického a rozpočtového odboru komise pokouší přesvědčit Belgii, že navrhované využití zmrazených ruských aktiv nepředstavuje právní ani finanční riziko.

Belgické obavy z právních následků

Půjčka má být zajištěna právě prostředky pocházejícími ze zmrazených ruských státních aktiv, která jsou ve správě belgické finanční instituce Euroclear. Ta spravuje stovky miliard eur v cenných papírech, jejichž majitelem je Ruská federace nebo subjekty napojené na Kreml.

Právě tato skutečnost vyvolává zásadní obavy belgického premiéra Barta De Wevera. Obává se, že by jeho země mohla nést právní odpovědnost v případě, že by po skončení války Moskva požadovala vrácení prostředků, nebo že by Kreml mohl belgickou vládu zažalovat.

Politická krize v Belgii komplikuje vyjednávání

Vyjednávání s Evropskou komisí přichází ve chvíli, kdy Belgie sama čelí hluboké rozpočtové krizi. Premiér De Wever se snaží udržet křehkou koalici, která se opakovaně neshodla na snížení státních výdajů o plánovaných 10 miliard eur. Po sérii neúspěšných termínů požádal premiér krále Filipa o prodloužení lhůty pro dosažení dohody až do Vánoc. Zatím však není jasné, zda vláda dokáže kompromis skutečně najít.

Belgická neochota připojit se okamžitě k návrhu komise tak pramení nejen z právních pochybností, ale i z domácí politické situace. Jak poznamenal jeden z bruselských úředníků, „vše, co by mohlo zvýšit finanční odpovědnost Belgie, je v současné době politicky neúnosné“.

Ukrajina na pokraji finančního kolapsu

Na Ukrajině se mezitím dramaticky zhoršuje rozpočtová situace. Podle odhadů ukrajinské vlády i Mezinárodního měnového fondu hrozí, že země do jara vyčerpá své rezervy. Rozpočtový schodek Kyjeva se v příštích dvou letech odhaduje na zhruba 60 miliard dolarů, a to bez započtení rostoucích nákladů na obranu a obnovu infrastruktury.

Evropská komise chce, aby půjčka zajistila tříletý finanční oddech, během něhož by Ukrajina mohla stabilizovat své hospodářství a zároveň pokračovat v obraně proti Rusku. Pokud se nepodaří dohodu uzavřít, musely by jednotlivé členské státy EU poskytovat pomoc přímo ze svých národních rozpočtů – což by bylo finančně i politicky náročné.

„Čím déle budeme otálet, tím náročnější to bude,“ varoval komisař Dombrovskis. „Čím dříve se dohodneme, tím lépe pro Ukrajinu i pro stabilitu celé Evropy.“

Národní záruky jako pojistka

Belgie požaduje, aby se na půjčce podílely i ostatní členské státy prostřednictvím národních záruk v celkové hodnotě přes 170 miliard eur. Tyto záruky by mohly být v případě potřeby aktivovány okamžitě. Evropská komise navrhuje, aby záruky platily nejméně do roku 2028, kdy by měly být převedeny pod nově vytvořený unijní rozpočtový rámec. Tím by se zabránilo nutnosti opakovaného prodlužování jednotlivých dohod mezi státy.

Současně komise připravuje legislativní návrh, který by umožnil využít zisky ze zmrazených ruských aktiv k financování půjčky, nikoli samotný kapitál. Tento právní mechanismus má zajistit, že EU zůstane v souladu s mezinárodním právem a že nedojde k přímému „zabavení“ ruského majetku, což by mohlo vyvolat silnou mezinárodní reakci.

Riziko veta a role Evropského parlamentu

V rámci schvalovacího procesu bude muset být návrh projednán i v Evropském parlamentu, což může celý proces prodloužit. Zároveň se očekává odpor některých členských států, zejména Maďarska a Slovenska, které dlouhodobě vystupují proti přísným sankcím vůči Rusku.

Komise proto zvažuje využití právních mechanismů, které by umožnily automatické prodlužování sankcí vůči Rusku, dokud Moskva neukončí válku a nezaplatí reparace Ukrajině. Tento krok má zabránit situaci, kdy by některé státy mohly svým vetem ohrozit zachování sankčního režimu, a tím i samotné zmrazení ruských aktiv.

Psali jsme:

„Je to akt solidarity s Ukrajinou,“ říká nákupčí rakety na Moskvu

Náš cíl zůstává jasný, hlásí z Kyjeva

Zelenskyj promluvil od Pokrovsku, situace dál kritická

Režisér Chaun neunesl sbírku na „raketu Drábové“ a vybouchl