Podle ministerstva financí dostala Česká republika loni o 30 miliard z Bruselu víc, než kolik tam poslala. Do Bruselu jsme poslali 41,7 miliardy korun a 72,5 miliardy korun z Bruselu přišlo. Podle ministra financí Miroslava Kalouska a opozičního lídra Bohuslava Sobotky je to o důvod víc, abychom ochotně poslali 38 miliard z devizových rezerv na pomoc eurozóně.
Podle Macha je třeba připomenout, že kromě 41,7 miliardy, které jsme poslali ze státního rozpočtu do rozpočtu EU, neseme některé další náklady.
Vlhká rozkoš s prostitutkami
Uvádí náklad 19 miliard na kofinancování evropských projektů. „Tyto peníze sice neputovaly přímo do Bruselu, ale musely být utraceny na projekty, které si přál a schválil Brusel, jako je třeba euro-environmentalistický komiks pro děti, nebo projekt s názvem Jihočeská rozkoš zaměřený na dotování prostitutek, sídlící na adrese Vlhká. Kdybychom nebyli v EU, nemuseli bychom na evropské projekty z veřejných rozpočtů vynaložit 41,7 příspěvků plus 19 miliard spolufinancování. Naše obce by možná neměly cyklostezky za stamiliony a poradenská centra pro prostitutky a pasáky. Ale těchto 60,7 miliardy by mohly utratit na to, co opravdu potřebují,“ říká Mach.
Dalším výdajem je 10 miliard na úředníky. Abychom totiž získali a přerozdělili evropské dotace, musíme ze státního rozpočtu, z krajských a obecních rozpočtů platit tisíce úředníků. „K tomu připočtěme ušlých devět miliard, které by si tito lidé vydělali, kdyby se živili prací,“ upozorňuje ekonom.
Záruky krachujícím státům a osobnost papouška šedého v čase
Další položkou je 14,4 miliardy záruk za půjčku EU Portugalsku a Irsku. Záruku poskytl jménem našeho státu ministr Miroslav Kalousek na zasedání EU v Bruselu. „Zaplatit to budeme muset, jakmile EU bude muset splatit dluhopisy, které vydala, aby získala peníze na půjčku pro Portugalsko a Irsko. Vláda by na to měla vytvořit rezervu již v momentě, kdy záruku poskytla, ale místo toho hospodaří stylem po nás potopa. Stejné je to samozřejmě s letošní chystanou zárukou 38 miliard na půjčku z devizových rezerv,“ zlobí se Mach.
Dalších 46 miliard má stát plán EU-2020, který má dosáhnout toho, aby 40 procent absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom. Cíl EU zní: Dosáhnout toho, aby 40 procent lidí narozených 1986-1990 mělo vysokoškolský titul. „Abychom splnili plán, počet studentů státních škol prudce stoupá a dosahuje už 400 tisíc a daňové poplatníky to stojí 16 miliard ročně na přímých nákladech a 30 miliard na ušlých daních. Skromně předpokládejme, že polovina těchto nákladů je vyplýtvána na produkci pseudo-bakalářských prací typu genderové aspekty seriálu Ordinace v růžové zahradě či stabilita osobnosti papouška šedého v čase,“ směje se Mach bruselským plánovačům.
Psali jsme:
Biopaliva a obnovitelné zdroje energie
Deset miliard stojí podpora biopaliv. „Abychom naplnili směrnice EU o podpoře obnovitelných zdrojů, máme zákon, podle kterého se přimíchávají do benzínu a nafty ethanoly a oleje draze a neefektivně vyrobené z řepky a dalších plodin. Každý litr benzínu a nafty nás stojí kvůli tomu asi o 1,50 koruny více, než by nás stál normálně,“ upozorňuje ekonom.
Čtyřicet miliard se vydává na dotování solární a větrné elektřiny. „Kdykoliv vám přijde faktura za elektřinu, podívejte se na řádek označený podpora obnovitelných zdrojů energie a vzpomeňte si na Evropskou komisi. Kdybychom nemuseli na základě eurosměrnic vyrábět 13 procent elektřiny z větrníků, solárních panelů a bioplynů, mohli bychom těchto 40 miliard utratit každý podle svého – za dovolenou, za knížky, za léky, za lepší počítače a auta,“ říká Mach.
Nadbytečné regulace stojí 3,5 procenta HDP
Čtyři miliardy nás stojí posílení elektrické sítě, abychom zabránili celkovým výpadkům kvůli náporům z německých větrníků. Podle směrnic EU musíme německý proud vozit zdarma do Rakouska. „Příspěvek vám je účtován na faktuře za elektřinu. V příštích letech se bude muset do posílení sítě investovat šest miliard ročně,“ upozorňuje ekonom.
Nespočitatelné jsou podle něj další náklady na tisíce směrnic a nařízení Bruselu, jako jsou třeba dodatečné náklady na úpravy slepičích chovů, restauračních záchodků, mlékáren, zubařských ordinací, pneuservisů, na ekocertifikáty domů, sčítání lidí, změny času dvakrát ročně. „Neumím spočítat, kolik nás to všechno stojí. Pro Velkou Británii to instituce Open Europe spočítala na 33 miliard liber ročně. Podle studie Evropské komise dodatečné břemeno nadbytečných regulací představuje dokonce 3,5 procenta HDP,“ uzavřel Mach.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
