Vnitrostranická korupce neměla dosud v České republice precedens. Pro soudce Šotta ale bylo od počátku samozřejmé, že bude potrestána. „Pokud tyto trestné činy jsou aplikovatelné třeba na fotbalové zápasy, tak je myslím celkem jednoznačné, proč jsou aplikovatelné i na fungování politických stran. Zvláště u strany, která je parlamentní stranou, podílí se na politické soutěži a je zčásti financována státem,“ vysvětluje v rozhovoru pro LN.

Bárta se odsoudil sám, když mluvil o své motivaci k předávání peněz

Věc se ale dostala mimo vnitrostranický život. Odsouzení je prý postaveno na tom, že Vít Bárta ovlivňoval úplatky poslance ve vztahu k jejich postoji k jednomu konkrétnímu zákonu (novela zákona o daních z příjmu, kterou došlo ke zdanění poslaneckých náhrad a jejich faktickému snížení).

Pro odsouzení Víta Bárty byla nakonec klíčová jeho vlastní výpověď, ve které mluvil o motivaci k předání peněz. Šott byl tedy o Bártově vině přesvědčený hned od prvního dne. Snažil se proto posoudit Bártovo jednání bez ohledu na to, zda se jednalo o úplatek, nebo o půjčku.