Stejnou výnosnost pro všechny obnovitelné zdroje energie. Na tomto požadavku se shodli téměř všichni účastníci webináře, který k otázce obnovitelných zdrojů energie uspořádal Svaz moderní energetiky. Proti byl pouze René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Právě z tohoto resortu projednávaná novela vzešla.
Novela zákona o POZE přináší jednu zásadní novinku - limit na tzv. vnitřní výnosové procento (IRR), tedy maximální povolenou výnosnost projektů. Ta je ale v novele pro každý zdroj energie nastavena jinak a černého Petra získala fotovoltaika - jen 6,3 procenta, vítr a voda 7 procent. Přitom biomasa má povoleno 9,5 procenta a bioplyn dokonce 10,6 procenta.
Novela je zřejmě diskriminační
Na novelu zaznívá kritika ze všech stran. I laikovi je jasné, že takový přístup zavání diskriminací. Ke stejnému závěru došla i řada institucí, které novelu připomínkovaly, včetně Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí nebo Hospodářské komory. Vůči novele se vymezila i Legislativní rada vlády, která uvedla, že neodůvodněné rozlišování vnitřního výnosového procenta je diskriminací provozovatelů výroben elektřiny, kterým byla přiznána nižší výnosnost.
Anketa
Který případný kandidát na prezidenta vás oslovuje nejvíc?
23%
4%
67%
hlasovalo: 21630 lidí
Nejsou to ale jen oficiální připomínková místa, kdo novelu kritizuje. Za diskriminační považují zákon i zástupci provozovatelů obnovitelných zdrojů energie. Na webináři Svazu moderní energetiky o novele o POZE debatovali zástupci z řad asociací podnikatelských subjektů a jednoznačně se shodli, že IRR by mělo být pro všechny zdroje nastaveno stejně na úrovni 10,6 procenta. „Nevidíme důvod pro to, aby měl každý zdroj energie vnitřní výnosové procento odlišné. Naopak nám dává logiku, aby bylo vnitřní výnosové procento sjednoceno na jednu hodnotu, která by měla být výrazně vyšší než ta hodnota, která je tam nyní, tedy 6,3 procenta,” říká Jan Harnych, manažer pro energetiku ve Svazu průmyslu a dopravy.
Výmluvy ze strany ministerstva
Ministerstvo průmyslu a obchodu obvinění z diskriminace fotovoltaiky odmítá a tvrdí, že nastavení výnosnosti na stejnou úroveň pro všechny zdroje není možné. Odvolává se přitom na notifikační rozhodnutí Evropské komise, jehož součástí je v energetických kruzích pověstná tabulka s rozmezím výnosnosti pro každý zdroj energie. „Kdyby nebylo notifikačního rozhodnutí, které říká, že máme zavést nějakou kontrolu a že máme respektovat tu tabulku, tak bychom vnitřní výnosové procento vůbec nedělali a neřešili,” tvrdí náměstek pro energetiku na Ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla.
S tím ale nesouhlasí účastníci webináře, podle kterých se tím Česko jen snaží zbavit odpovědnosti za notifikační rozhodnutí. Jeho obsah totiž Česká republika sama navrhla a Evropská komise následně schválila. Diskutující zároveň upozornili na to, že kdyby měl český stát zájem na tom, aby bylo vnitřní výnosové procento pro všechny zdroje energie nastaveno jednotně, může navrhnout změnu notifikačního rozhodnutí. „Dá se udělat tzv. renotifikace, kdy můžeme znovu oslovit Evropskou komisi s návrhem nového nastavení mechanismu a nechat to si od Evropské komise schválit, tak jako se to dělo už mnohokrát v minulosti,” upozorňuje Marek Lang ze Svazu moderní energetiky.
Dopady by pocítila celá česká ekonomika
Jestli novela projde v současném znění nebo dozná nějakých změn, to prozatím není jasné. Pokud by ale zůstala v podobě, v jaké ji schválila vláda, následky by mohly být opravdu dramatické. Může dojít na ohrožení celého solárního byznysu a bankroty firem. „Míra podpory 6,3 procenta je velmi nízká a bude znamenat velké riziko pro stávající provozovatele, kteří nemusí být přímo jenom výrobci elektřiny. Velmi často se jedná o provozovatele, kteří mají také jiný předmět činnosti, například stravovací nebo ubytovací služby, služby obecně," přibližuje Harnych a zdůrazňuje fakt, že novela může způsobit i krachy mnoha dalších firem, které jsou s provozem fotovoltaiky spojeny.
Podle Jana Krčmáře, předsedy představenstva Solární asociace by měl být další vývoj čisté energetiky v Česku z velké části postaven právě na solární energii. „Rozdílným nastavení IRR ale stát dává najevo, že fotovoltaiku nadále diskriminuje a dívá se na ni stále s nedůvěrou. Za takových podmínek se nikomu nebude chtít své peníze do nových zdrojů vkládat, bankám se nebude chtít půjčovat finance a signál zahraničním investorům o stabilitě Česka jako destinace pro investice bude negativní," zakončuje Krčmář.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Barbora Richterová
