Zástupci hnutí Univerzity za klima na zahájení stávky, která potrvá od středy do pátka, přednesli své požadavky, mezi něž patří schválení klimatického zákona, který by umožnil právní vymahatelnost klimatických závazků a kontinuitu české klimatické politiky.
?Jednání s vládou minulý rok selhala, proto tentokrát stávkujeme za hlubší společenskou změnu!
— Univerzity za klima (@za_klima) November 15, 2023
!?Požadujeme:
1) Aby vláda schválila klimatický zákon. Ten umožní právní vymahatelnost klimatických závazků a kontinuitu české klimatické politiky. pic.twitter.com/4lnX8SKl7a
Piráti se rozhodli přáním zástupců hnutí univerzity vyhovět a nedlouho poté se pochlubili, že se stali historicky první stranou, která v Česku připravila návrh klimatického zákona. Díky němu by se slova o ochraně planety začala konečně měnit v činy. Zákon totiž stanoví pevné závazky státu v oblasti ochrany klimatu včetně uhlíkové neutrality po roce 2050. Upravuje také způsoby, jak snižování emisí kontrolovat nebo jak rozhodovat o klimatických investicích, informovali o tom dnes Piráti Klára Kocmanová a Mikuláš Peksa v souvislosti s univerzitní stávkou za klima.
„Česko je země mnoha strategií, které se ale málokdy naplňují tak, jak je to napsané na papíře. Přitom je naprosto zásadní, abychom dělali správné kroky včas. Zejména kvůli ochraně klimatu a také kvůli tomu, abychom předešli dopadům na lidi, jako jsou třeba dražší energie nebo úbytek vody. Klimatický zákon to má zajistit,“ uvedla poslankyně Kocmanová k tomu, proč je takový zákon potřeba.
Dalším důvodem je podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy to, že Česko nemá jasný právní rámec pro klimatické investice. „V dohledné době má Česká republika k dispozici kolem jednoho bilionu korun z evropských zdrojů na dekarbonizaci, modernizaci průmyslu, dopravy nebo energetiky a spravedlivou transformaci. Bez kvalitní legislativy ale hrozí, že peníze zmizí v neužitečných projektech namísto toho, aby se využily správně,“ varoval Peksa.
Správně nasměrované investice by přitom mohly lidem pomoct. „Modernizace energetiky totiž v důsledku bude mít pro lidi pozitivní přínos, například ve formě nižších cen za energie. Klimatický zákon je k tomu nezbytný krok,“ doplňuje Klára Kocmanová.
O předloze chtějí Kocmanová s Peksou nyní jednat s veřejností a zástupci ostatních politických stran. „Jsme připraveni jednat o konkrétních ustanoveních, tak aby byl výsledkem kvalitní a efektivní zákon. Hlavní smysl ale musí zůstat: Česko potřebuje efektivně snižovat emise a brát ochranu klimatu vážně. Planetu máme totiž jen jednu, a proto je třeba slova o její ochraně co nejdříve začít měnit v činy. Dříve, než bude pozdě,“ říká poslankyně Kocmanová.
Česká republika v roce 2016 ratifikovala takzvanou pařížskou dohodu, kde se zavázala snižovat emise a dělat aktivní kroky směrem k tomu, aby se podařilo udržet nárůst teploty na planetě pod 1,5 °C. Předložení antifosilního zákona tehdejší vláda zvažovala, nakonec k tomu ale nenašla odvahu. V roce 2021 se zástupci spolků, obcí i jednotlivců obrátili na soud kvůli tomu, že české úřady dělají pro ochranu klimatu málo. Soudy klimatické žalobě nejprve vyhověly, následně ale Nejvyšší správní soud jejich verdikty zrušil právě s odkazem na to, že klimatické cíle nejsou součástí českých zákonů. Schválení klimatického zákona patří i mezi požadavky univerzitní stávky za klima, uvádí v tiskové zprávě Pirátská strana.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
