Klíčovým problémem je otázka, zda může velvyslanec ve své funkci působit, i když překročí věk 70 let.

Podle Kmoníčka je nutné zajistit jednotný právní výklad paragrafu zákona o státní službě, který v zásadě říká, že pokud se člověk ke 30. červnu tohoto roku nestane součástí státní služby, tak pracovní poměr se státem musí ukončit do konce června roku 2017. „Otázkou proto je, kdo se stane a kdo se nestane součástí státní správy. Klíčové pak je to, je-li možné, aby se velvyslanec členem státní správy nestal,“ vysvětlil Kmoníček s tím, že na tento problém existují minimálně dva právní výklady.

Co když velvyslanec požádá o to, aby nebyl součástí státní služby?

„Jeden říká, že velvyslanec je vedoucí zaměstnanec a jako takový musí být automaticky takto překlopen bez své vlastní žádosti do státní služby. Jenže co když požádá o pravý opak? Tedy aby nebyl součástí státní služby?“ ptá se Kmoníček a upozorňuje, že z pohledu služebního zákona je velvyslanec sice vedoucí zaměstnanec, ovšem do konkurzu na místo státního tajemníka se velvyslanci hlásit nemohli s poukazem, že nejsou vedoucí zaměstnanci.