V minulém rozhovoru jste si stěžoval na aroganci hejtmana Martina Půty, který v konfliktu zájmů prosazuje developerské projekty společnosti ČEZ, kde je členem Dozorčí rady. Změnilo se od té doba něco?
Ano, už sem pod jeho záštitou nechodí jenom ČEZ, ale i další developeři. Liberecký kraj se v posledních měsících mění v prostor, kde se nevede jen spor o větrné elektrárny nebo solární parky. Odehrává se zde mnohem zásadnější konflikt. Je to konflikt a je nutné se ptát, kdo má právo rozhodovat o krajině, ve které lidé žijí. Na jedné straně stojí ambiciózní energetické plány soukromých společností protěžované vedením kraje, a na druhé straně rostoucí odpor veřejnosti. A mezi tím se rozprostírá stále silnější pocit, že se tu někdo pokouší rozhodovat bez lidí, kteří to stále více vnímají a nechtějí si to nechat líbit.
Jak s lidmi komunikuje vedení kraje?
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Občané se ptají na dopady na krajinu, zdraví, hodnotu majetku i budoucnost regionu. Místo jasných informací ale narážejí na obecné fráze o „nutnosti transformace“ a „veřejném zájmu“. Soukromé subjekty však nenesou ve svém právu veřejný zájem. Kdo je tedy podporuje?
V současné energetice se občas hovoří o „legální korupci“ s pozemky a projekty. Jak to celé funguje?
Z minulosti známe projekty, kdy krajská nebo jiná firma koupí pozemek. Na něj prosadí stavební povolení nebo prolobuje akcelerační zónu. Je to tedy stavební pozemek. Další monopolní společnost, v tomto případě ČEZ, kde je Půta v dozorčí radě, schválí tomu pozemku připojení. Tím získáme namísto pole zasíťovaný stavební pozemek. Je to podobné jako u rodinného domu, pole stojí pár korun, pozemek se sítěmi a stavebním povolením pár milionů korun. U takovéhoto developerského projektu jde o větší stavbu, než je rodinný dům, tedy jde podobným postupem o pár desítek nebo i stovek milionů korun. V minulosti se u solárních baronů stávalo, že poté ČEZ na takovémto pozemku vlastním nákladem vystavěl elektrárnu a následně celý ten pozemek i s firmou, která jej vlastnila, za velmi lukrativní cenu koupil.
Pokud jde o pozemky v kraji, nemusíte být ani bohatý podnikatel, stačí, když jste nezvolený politik, který má stále ty správné známosti na krajský úřad i dozorčí radu investora. Odměna jednatele takovéto společnosti za úspěšný prodej může být kolem deseti procent, v daném případě tedy jednotky až desítky milionů, a to úplně legální cestou. Pak se můžete odstěhovat někam na Kostariku a o větrných elektrárnách u Liberce si nechat zdát.
V čem vidíte hlavní problém?
Energetická transformace je bezpochyby realitou. Nelze ji však dělat takovým způsobem, aby zastavil technický pokrok stability sítí nebo pro své komerční zájmy likvidoval životní prostředí. Evropské závazky nikdo nepopírá, avšak pan hejtman se dosud neobtěžoval nám představit ani jednoho developera, který by v souladu s evropskou legislativou ucházel o projekty na brownfieldech, skládkách a nepotřebné půdě, které mám u nás habaděj. Pro občany je zásadně nepřijatelný i způsob, jakým je tato Půtova politika s developery prosazována. V Libereckém kraji se stále častěji ukazuje model, kdy klíčová jednání probíhají netransparentním způsobem mimo veřejný prostor, mezi krajem, investory a vybranými představiteli obcí. V zemi, která v oblasti korupce vyniká nad evropským průměrem, podezření u takovýchto jednáních o stovkách milionů pod vedením soudně stíhaného vrcholného představitele jenom sílí.
Jednou se mluví o zahraničních investorech. Podruhé o domácích gigantech, jako je ČEZ. Vedle toho se objevují i projekty spojené s iniciativami typu „Energie Ralsko“ pod vedením bývalého náměstka hejtmana Miklíka, které mají ambici zásadně proměnit využití území bývalého vojenského prostoru, konkrétně byvalé letiště v Hradčanech v části obce Ralsko.
Probíhají taková jednání transparentně? Ví to to vůbec někdo?
Společným jmenovatelem těchto jednání je, že běžný občan u nich většinou není a ani o nich ve většině případů neví. Informace se k lidem dostávají se zpožděním, často až ve fázi, kdy jsou záměry rozpracované a politicky podpořené. Veřejné prezentace pak nepůsobí jako otevřená diskuse, ale spíše jako snaha získat s takovýmito dojednáními dodatečný souhlas. Mnohdy takovéto jednání hraničí s podvodem, zejména v menších obcích, kde jejich představitelé svá jednání před občany utajují a u smluv začerňují čísla. To není transparentnost, kterou se ohání kraj v čele hejtmanem.
Jakou to má u lidí odezvu?
Takový postup přirozeně vyvolává odpor. V centru dění stojí vedení Libereckého kraje v čele s hejtmanem, kterým je Martin Půta. Jeho dlouholetá politická kariéra dnes naráží na zásadní otázku důvěry.
Nelze přitom přehlédnout, že jeho jméno je spojeno s korupční kauzou, ve které byl nepravomocně uznán vinným. Hejtman vinu odmítá a případ není uzavřený. Přesto tato skutečnost zůstává ve veřejném prostoru a ovlivňuje vnímání jeho rozhodování. Ve chvíli, kdy se jedná o projektech za miliardy korun a s dopadem na celé regiony, je důvěra klíčová. A právě ta se v Libereckém kraji začíná drolit.
Energetická politika se má přeci dělat na základě dlouhodobého konsensu, a to i na úrovni kraje?
Další vrstvu pochybností přidává propojení politiky a energetiky. Tedy energetického developmentu, abych takto neoznačoval i inženýry a techniky, kteří se nám starají o to, abychom mohli svítit. Vztah mezi politickým vedením kraje a velkými energetickými hráči, včetně ČEZ, vyvolává otázky, které nelze jednoduše ignorovat. Nejde nutně o přímá obvinění. Jde o princip.
Pokud politik aktivně podporuje rozvoj energetických developerských projektů a zároveň působí v prostředí, které je s tímto sektorem propojeno, je zcela legitimní se ptát, zda nedochází ke střetu zájmů nebo alespoň k situaci, která tak může působit. A v politice někdy stačí právě to „působení“.
Pokouší se hejtman Půta vůbec vyjasnit, kdy jedná v zájmů Dozorčí rady ČEZ a kdy v zájmu občanů svého kraje?
Způsob komunikace s veřejností tento problém ještě prohlubuje.
Místo otevřených debat pro všechny se nyní organizují workshopy a prezentace zaměřené především na vybrané starosty a developery. Mezi nimi, samozřejmě, existují také podporovatelé těchto projektů. Většinou jde ale o takové, kterým nabízeli nějaký prospěch. Takového starostu, který by chvěl realizovat projekt 500 metrů od svého domu z pouhého „zeleného „přesvědčení, jsem ještě nepotkal. Jenže nelze zaměňovat souhlas několika obcí, které uplácejí developeři, protože by jinak také dobrovolně nesouhlasili, za souhlas celého regionu. V některých případech uplácejí i rodiny v sociální exkluzi, kde mají místy i problémy s dogami, alkoholem a dětskou školní docházkou, aby získali dostatek „zájemců“ o obnovitelnou energii.
No a když takovéto workshopy na krajské úrovni organizuje nebo zaštiťuje sám hejtman a s ostatními lidmi se nebaví, počíná si jako developer, ale má si počínat jako volený zástupce lidí.
Jsou ty prezentace developerů věrohodně?
V těchto prezentacích se často pracuje s příklady, které neodpovídají realitě současných projektů. Jako argument se uvádějí existující větrné parky, například Václavice. Jenže tyto projekty vznikaly v době, kdy byly turbíny výrazně menší a technologicky odlišné.
Dnešní plánované stavby, včetně těch, o které má zájem i Půtou propagovaná a dozorovaná firma ČEZ Wind v oblasti Ralska dosahují výšek kolem 250 metrů. To už není lokální zásah. To je dominanta krajiny na desítky kilometrů. Srovnávat tyto projekty bez kontextu je zavádějící.
Jak se k takové situaci staví obyčejní občané?
Lidé to začínají vnímat. Zásadní moment ale přichází ve chvíli, kdy se proti těmto projektům zvedá odpor. Ten už dávno není okrajový. Nejde jen o jednotlivce nebo aktivisty, ale ozývají se celé komunity, spolky a postupně se přidává i část starostů a velká řada odborníků. A přesto se zdá, že tento hlas není dostatečně reflektován, to je bod zlomu, protože politika, která naslouchá jen těm, kteří souhlasí, přestává být reprezentací veřejnosti. Stává se nástrojem prosazování předem daných plánů.
Pokud je zde nějaká odměna, například milionové příjmy Dozorčí rady ČEZu a možné další odměny, začínají zde i výhody těm, kdo toto prosazuje, a tím i korupce. Jenom jde o trochu jiný typ, než té „s obálkou“, kterou pan hejtman již řeší se Státním zastupitelstvím. Ale jde o stejné lidi a mnohem větší prostředky než v té obálkové kauze.
Mají lidé vůbec ještě důvěru v takovouto energetickou politiku?
Liberecký kraj se tak dostává do situace, kdy nejde jen o větrné elektrárny nebo solární parky. Jde právě o tu důvěru. O důvěru v to, že rozhodování bude transparentní, informace budou dostupné, a občané budou partnery, nikoli překážkou.
Bez této důvěry jakýkoli projekt, byť by byl sebevíc technicky obhajitelný, se nyní stává politickým problémem. A právě v této atmosféře se blíží další politická rozhodnutí pro občany Libereckého kraje to znamená jediné pozorně sledovat, co se děje. Ne podle prohlášení ale podle činů. Protože otázka dnes nestojí jen tak, zda kraj potřebuje energii. Té máme v naší zemi stále dost. Developer, kde je pan hejtman v dozorčí radě, potřebuje investice, ostatní developeři také, a banky zase potřebují úroky, aby jim na to půjčovali. A my to pak máme ve zničené krajině celé platit.
Nové sítě od ČEZu také potřebujeme my a ne developeři. Pan Půta asi nevidí, že má v kraji padesát let stará vedení a v obcích rezaté nadzemní dráty namísto podzemních kabelů, ale chtěl by z našich peněz ve státní společnosti stavět kabely a vedení nová ke svým developerským projektům a nám nechat ty původní. Na obojí mít nebudeme, to ho snad už v té Dozorčí radě naučili.
Máte na závěr nějaké sdělení nebo i otázku pro naše čtenáře?
Otázka zní: Kdo rozhoduje o budoucnosti našeho kraje, a v čím zájmu? Myslím, že se tento způsob rozhodování o budoucnosti naší krajiny a života další generace „o nás bez nás“ netýká jenom Ralska, ale všech takto postižených občanů i celého zbytku republiky, která to pak bude podle výpočtů odborníků platit podobně nebo i hůře než Solární barony. Akorát na rozdílí od minulého tunelu ty betonové sokly z krajiny už nikdo neodstraní a spodní vody do ní nevrátí.
A pokud se lidé začnou ptát příliš pozdě, může být odpověď už dávno rozhodnutá.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
