František Mrázek, bývalý vekslák a pašerák, je podle něj typickým představitelem první generace, spojené s devadesátými lety. Tehdy kvetl „byznys“ především nejúspěšnějším vekslákům z předrevoluční éry, kteří měli peníze i kontakty na vlivné lidi.
Sám Mrázek podle Reflexu vyrostl na tom, že se „protykal“ do řady oblastí. Klíčovou oblastí bylo bankovnictví, které v devadesátých letech prožívalo obrovský boom a navíc ho málokdo uměl dělat. Bylo tehdy velmi snadné získat bankovní úvěr, byť třeba vůbec nekrytý. Právě na tom podle Pečinky zbohatl Mrázek. Toho přitom Reflex vyobrazuje jako „kluka z vesnice“, který neměl žádné odborné zázemí ani inteligenci a nebyl schopen vytvořit nějakou stabilní, fungující strukturu. Přesto mu tyto nárazové „akce“ dokázaly vydělat miliardy. Ty pak utrácel za opulentní večírky, kde mu měl Michal David osobně hrát jeho oblíbenou „Nesnáším loučení“.
Na přelomu tisíciletí začaly dosavadní štědré zdroje podsvětí vysychat a začala nastupovat nová generace mafiánů. Jejich doménou bylo zejména vysávání veřejných rozpočtů, na rozdíl od bank, které mohly zkrachovat, skutečně bezedných. František Mrázek prý jako jeden z mála mafiánů „první generace“ dokázal zachytit jejich nástup. Dalšími představiteli této generace měli být podle Pečinky například Roman Janoušek nebo Ivo Rittig, v osmdesátých letech spíše druholigoví hráči v „šedé“ ekonomice, kterým se v devadesátých letech příliš nedařilo.
Tato generace podle komentátora našla své uplatnění v nově stvořené profesi organizátora veřejných zakázek. Na základě svých blízkých vztahů s politiky organizovali výběrová řízení v milionových objemech, ve kterých i jednotlivá procenta mohla být velmi slušným penízem. Navíc část z takto získaných peněz bylo možné vykázat legálně, například jako platbu za „marketingové služby“. Politici byli rovněž spokojeni, neboť jim tito lidé řešili složité vztahové otázky a vytvářeli komfort. V poslední fázi jim úplatky či nákupem černých duší dokonce pomáhali řídit stranu.
Konec této generace, která svému apetitu dokázala dát jakési legální krytí, je prý spojen především s jejich nenasytností a vzpourou skutečně vlivných byznysmenů, které už přestalo bavit odvádět těmto lidem procenta ze zakázek. Ve chvíli, kdy výhodná spolupráce přerostla ve vydírání, zareagovali podnikatelé tlakem na občanskou společnost, který zrodil „protikorupční vlnu“ posledních let.
Tato vlna vrcholila letošními předčasnými volbami, které smetly nejen zákulisní struktury, ale i strany, na které byly navázány. I podsvětí se tak prý nyní nachází v určité mezifázi, kdy jedna generace končí a není zatím úplně jisté, jak bude vypadat ta další.
Předchozí komentáře Bohumila Pečinky:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
