V úvodu rozhovoru se Knížáka redaktorka zeptala, jak po 25 letech na Akademii výtvarných umění prožívá fakt, že jeho ateliér od příštího semestru povede výtvarnice Milena Dopitová, která bývala jeho žačkou. Podle Knížáka to prožívají především jeho studenti. List v této souvislosti cituje z dopisu, který studenti AVU zaslali jejímu rektorovi Tomáši Vaňkovi: „... nemůžeme uvěřit, že rektor tak unikátní školy (…) nechápe výjimečnou osobnost prof. Knížáka, která je pro akademii nenahraditelná.“
Sám Knížák přiznává, že mu to vadí, protože prý pracoval zcela normálně, a myslí si, že jeho ateliér „pracoval nejlíp z celé té doby“. Odmítl, že by přijal roli emeritního profesora, která mu byla nabídnuta. „Určitě ne. Dovedu ke konci své doktorandy, ale dál už od této školy nechci nic,“ řekl.
Podle mě to bylo vtipné, ale ona to vzala jako urážku
Na otázku, zda jej netěší, že ve funkci jej nahradí jeho žákyně Milena Dopitová, odpověděl, že se zachovala podivně. „Studenti se i na ni obraceli s dopisy, ale ona nereagovala. Tak udělali akci ‚Hledá se Milena‘, zkrátka vylepili kolem školy letáky, jako když se hledá zaběhnutý pejsek. Podle mě to bylo vtipné – a ona to vzala jako urážku, byl z toho skandál,“ uvedl Knížák s tím, že Dopitová jej tak zklamala. „Myslel jsem, že je chytřejší, jemnější,“ podotkl s tím, že jako žákyně byla dobrá, ale „takový trochu limitovaný typ“.
Posteskl si také, že místo aby s ním škola vedla dialog, udělala „podvodný konkurz“. V něm se prý dopředu vědělo, kdo má vyhrát.
Nechápou, že jsem stejně revoluční, jako když mi bylo 25
Myslí si rovněž, že dnešní AVU má pocit, že Knížák upustil od svých ideálů. „Vadím hlavně proto, že mám názor a nepodléhám módním tlakům. Oni nechápou, že jsem stejně revoluční, jako když mi bylo pětadvacet, akorát doba je jiná. A to, co tehdy vypadalo jako avantgardní a důležité, už dnes neplatí,“ řekl.
Klaus stejně jako já drží své názory, i když kolem všichni protestují
Řeč přišla i na jeho vztah s exprezidentem Václavem Klausem. Knížák přiznal, že spolu chodí rádi na pivo nebo se vzájemně navštěvují. „Klaus má v sobě energii, zápal a hlavně, a v tom jsme si podobní, drží své názory, i když kolem všichni protestují. To nás spojuje,“ vysvětlil. Na otázku, zda mu nevadí, že Klaus má jiný výtvarný vkus než on, odpověděl: „Není to člověk, který žije v umění, je to ekonom a kravaťák. Citlivý člověk s jinou zkušeností. Ale myslím, že jsem mu to už trochu zpochybnil,“ uvedl.
Deset let na Vysočině zanechalo na Zemanovi stopy
Vyjádřil se i ke svému vztahu k současnému prezidentovi. Na Miloši Zemanovi je prý vidět, jak je spokojený, že je prezidentem. „Dřív, když mě viděl, křičel: ‚Kontroverzní politik zdraví kontroverzního umělce!‘ Ale už za rok, když se stal prezidentem, se choval jako monarcha. Občas se objeví stín jeho dřívější inteligence a sečtělosti. Jenže deset let na Vysočině na něm zanechalo stopy,“ dodal.
Muselo se počítat s tím, že někdo bude krást
Knížák se také vymezil vůči současnému nejpopulárnějšímu politikovi, když uvedl, že když „si náš národ zvolil Babiše, cítil se ponížen“. Na repliku redaktorky, že Babiš nedávno řekl, že ho zplodila právě pravice se svými kmotry a korupcí a že původně i on byl voličem ODS, Knížák odpověděl, že by kmotry nepřeceňoval. V historii prý vždy po každé válce a po každé revoluci ovládli společnost a zdroje podvodníci, zločinci, „zkrátka lidé s pochybným charakterem“. Argumentoval tím, že Austrálie je dnes příjemná, poměrně demokratická země. „Ale z čeho to vzniklo? Británie tam vyvážela zločince,“ poznamenal.
Názor, že se nejdřív měly přijmout zákony a pak privatizovat, označil za hloupost. „Zákony nelze psát dopředu. Zákon musí vycházet z empirie, měl by být velmi dlouho zvažován,“ myslí si. Poukázal i na to, že u nás nebyla žádná zkušenost, nebyli tu podnikatelé, nikdo u nás nic nevlastnil kromě „nějaké té chalupy“. „A že někteří kradli – s tím se přece muselo počítat.“
Mám tisíce českých loutek
Svěřil se i se svými názory na to, co je to vlastně umění. „Umění v podstatě žádnou cenu nemá. Vlastn – co to je umění? Co jsou Van Goghovy Slunečnice? Čtyři kousky poloshnilého dřeva, plátno zpuchřelé tak, že na něm pořádně nedrží barvy, barevná pasta, která je dneska hnědá a dřív byla oranžová. Tak co si kupujete za těch čtyřicet padesát milionů dolarů?“
Odpověděl i na otázku, co tu po něm zůstane, když žádné vlastní děti nemá – vychoval jen dvě děti své ženy. Ty se prý k němu hlásí „docela silně“. Nyní prý vymyslel novou kolekci pro sklářskou firmu Moser. „Taky mám největší soukromou sbírku loutek v republice. Myslím si, že je i evropsky významná, i když je založená na českých loutkách, kterých mám tisíce,“ uvedl.
Hezký vtip, který ilustruje dnešní situaci
Když se ohlédne za svým životem, tak podle jeho názoru se za tu dobu společnost nejvíce změnila v míře svobody. Nechce, aby mu někdo vzal privilegium napsat ministrovi, že je špatný ministr, a přitom nejít do kriminálu. „Takže budu prudit, dokud budu žít. Když jsem zažil komunismus, mám povinnost chránit tu křehounkou svobodu, která tady je,“ přiznal se.
Závěrem si posteskl, že umění dnes hledá společnou řeč, ale nenajde ji, dokud nebudeme mít společný žebříček hodnot. Svůj názor ilustroval na tomto příkladu: „Kdosi řekl, že kdyby dnes žil Karel Hynek Mácha, publikoval by ty svoje deníky, kde popisuje, jak šuká svoji vyvolenou na stolici pod oknem, točily by se podle nich filmy. A za ty jemné lyrické básně by se styděl, psal by si je tajně do deníku. Hezký vtip, který docela dobře ilustruje dnešní situaci,“ uzavřel Milan Knížák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
