V této souvislosti se moderátor Kocába zeptal, jak se vlastně o přesunu těžké techniky a o přesunu velkého počtu vojáků vyjednává.

Kocáb upřesnil, že na počátku 90. let se z československého území odsunovalo nesrovnatelně větší množství vojáků a techniky, než je tomu nyní. „Tehdy se přesunovalo třicet tisíc železničních vagonů, 1700 aut, bylo to asi tisíc kolon aut, uvedl. Zavzpomínal, že tehdejší jednání o přesunech vojsk byla komplikovaná. „Už tehdy jsem cítil trochu té naší povahy, kterou cítím i teď, že jsme třeba strašně váhali, jestli máme umožnit přesun sovětských vojáků, kteří přijížděli z Německa. Jako bychom si to sami odsunovali, ale měli jsme trošku problém s tím to povolit ostatním,“ prohlásil s tím, že sám tehdy říkal „buďme solidární. Vždyť nám jde o společnou věc“. Zastával tehdy názor, že protože jsme součástí jednoho názorového bloku, odkud musí Sovětská armáda odejít, měli bychom si navzájem pomáhat.

Základny NATO už na českém území jsou

Dnes to prý platí obdobně. „Jsme členem NATO. Přesto se naši občané pozastavují nad tím, jestli by tady měly být nebo neměly být základny NATO,“ podotkl s tím, že základny NATO na našem území už jsou, protože naši vojáci jsou vojáci NATO. „A jiní vojáci NATO se vracejí z východních zemí a my jim to umožňujeme,“ dodal.

Za důležité považuje si uvědomit, že přesun amerických vojáků na přelomu března a dubna bude jen v zanedbatelném množství. Zatímco na počátku 90. let se přesunovalo 115 tisíc lidí, teď se přesunuje 500 vojáků.

Při odsunu sovětských vojsk se také často jednalo o pásovou techniku. „Obávali jsme se, že budou poškozovat naše vozovky. Toho jsem se mimochodem bál taky, když jsem se to tentokrát dozvěděl, protože pásové prostředky by asi byly určitým problémem,“ přiznal Kocáb. Podle dostupných informací by ale vojenská kolona americké armády měla obsahovat pouze kolovou techniku.