V této souvislosti se moderátor Kocába zeptal, jak se vlastně o přesunu těžké techniky a o přesunu velkého počtu vojáků vyjednává.
Kocáb upřesnil, že na počátku 90. let se z československého území odsunovalo nesrovnatelně větší množství vojáků a techniky, než je tomu nyní. „Tehdy se přesunovalo třicet tisíc železničních vagonů, 1700 aut, bylo to asi tisíc kolon aut, uvedl. Zavzpomínal, že tehdejší jednání o přesunech vojsk byla komplikovaná. „Už tehdy jsem cítil trochu té naší povahy, kterou cítím i teď, že jsme třeba strašně váhali, jestli máme umožnit přesun sovětských vojáků, kteří přijížděli z Německa. Jako bychom si to sami odsunovali, ale měli jsme trošku problém s tím to povolit ostatním,“ prohlásil s tím, že sám tehdy říkal „buďme solidární. Vždyť nám jde o společnou věc“. Zastával tehdy názor, že protože jsme součástí jednoho názorového bloku, odkud musí Sovětská armáda odejít, měli bychom si navzájem pomáhat.
Základny NATO už na českém území jsou
Dnes to prý platí obdobně. „Jsme členem NATO. Přesto se naši občané pozastavují nad tím, jestli by tady měly být nebo neměly být základny NATO,“ podotkl s tím, že základny NATO na našem území už jsou, protože naši vojáci jsou vojáci NATO. „A jiní vojáci NATO se vracejí z východních zemí a my jim to umožňujeme,“ dodal.
Za důležité považuje si uvědomit, že přesun amerických vojáků na přelomu března a dubna bude jen v zanedbatelném množství. Zatímco na počátku 90. let se přesunovalo 115 tisíc lidí, teď se přesunuje 500 vojáků.
Při odsunu sovětských vojsk se také často jednalo o pásovou techniku. „Obávali jsme se, že budou poškozovat naše vozovky. Toho jsem se mimochodem bál taky, když jsem se to tentokrát dozvěděl, protože pásové prostředky by asi byly určitým problémem,“ přiznal Kocáb. Podle dostupných informací by ale vojenská kolona americké armády měla obsahovat pouze kolovou techniku.
Moderátor k tomu doplnil, že jen v loňském roce se na českém území uskutečnilo 131 podobných přesunů, kterých se zúčastnilo 1631 zahraničních vojáků s 601 kusem techniky. Z tohoto počtu se 11 přesunů týkalo příslušníků armády USA, konkrétně se jednalo o 632 osob a 316 kusů techniky. „Proč je tedy o tomto přesunu tolik slyšet?“ ptal se moderátor Kocába. Ten odpověděl, že důvodem je to, že to souvisí s kritickou situací na Ukrajině. „Ten přesun má demonstrovat naši jednotu. Jednotu našeho postupu. A také sounáležitost uvnitř NATO,“ řekl Kocáb.
Není pravda, že jsme teď pod americkou nadvládou
Pozastavil se nad tím, že někteří občané často poukazují na to, že tehdy jsme byli pod sovětskou nadvládou, nyní že jsme zase pod americkou nadvládou. „To není pravda. My jsme usilovali o náš vstup do NATO. My jsme tam chtěli být, my jsme chtěli mít nové bezpečnostní záruky. A proto jsme teď povinni s velkou ochotou vycházet vstříc minimálním požadavkům,“ vysvětlil Kocáb svůj pohled na věc.
Požadavek na přejezd několika stovek amerických vojáků přes naše území není prý nijak zvláštní. „My bychom měli být vůči požadavkům NATO daleko vstřícnější. Protože si musíme uvědomit, že když dnes budeme ochotni, tak se nám to v budoucnu, kdy by eventuálně mohlo dojít k nějaké vojensko-bezpečnostní krizi, což si teď po té Ukrajině už umíme představit, tak by se nám to v budoucnu mohlo vyplatit,“ vysvětlil.
„A já jsem rád, že to vláda takto promptně zajistila a bez jakýchkoliv okolků, tak si myslím, že to je ten správný přístup,“ pochválil Sobotkův kabinet za rychlé odsouhlasení přejezdu americké vojenské kolony.
Proč se o této záležitosti tak mluví, když podobně velké kolony amerických vojáků už se na našem území pohybovaly? Prý proto, že si toho všimla česká média, „a udělala se z toho velká bublina. Ale není to nic tak zásadního“.
Přejezd je demonstrací jednoty NATO
Na otázku, zda přejezd americké armády přes české území je demonstrací jednoty, nebo i demonstrací síly, odpověděl: „Demonstrací jednoty, a teď pozor, a to už je můj názor, který nechci nikomu vnucovat, měl by být i demonstrací síly,“ řekl s tím, že jsme „ruskému agresorovi“ moc té síly neukázali.
„Neustále jsme ustupovali, neustále jsme odkazovali k diplomatickým jednáním a k potřebě zajistit mír. A on ukusoval, jako krokodýl, jako v tom videu ukrajinských dětí,“ konstatoval Kocáb s tím, že je potřeba taky ukázat, že i my máme určitou sílu. „Že agrese tohoto typu má určité meze a že může narazit na tvrdý odpor,“ dodal.
Já té Putinově formulaci vůbec nemohl věřit
Kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že v pořadu odvysílaném o víkendu ruskou televizí řekl, že byl odhodlán sáhnout na jaderné zbraně. Podle Kocába to z něj dělá politika, který jako by se zcela izoloval od zbytku civilizovaného světa. „Já té formulaci vůbec nemohl věřit,“ neskrýval, jak ho tento výrok ruského prezidenta šokoval.
Kritizoval ale i českého prezidenta Miloše Zemana za to, že chce jet v květnu do Moskvy a poukázal na to, že tuto návštěvu oznámil jako jediný představitel zemí EU. „To je špatně. My musíme ukázat Putinovi, to co jste pro nás udělali v minulosti, toho si vážíme, ale dnes je situace jiná a my s vámi v žádném případě nebudeme spolupracovat v této oblasti,“ uzavřel Michael Kocáb.
Záznam rozhovoru s Michaelem Kocábem najdete ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
