„Srbsko může přijít o miliardu a půl eur kvůli úpadku demokracie, varuje EU“.

Titulky vyskakovaly na mobilech novinářů, čekajících v hale vojenského letiště Kbely, až s předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou odletí právě do této země. Během cesty opakovaně mluvil o tom, že region západního Balkánu by v rámci naší evropské politiky neměl být podceňován.

Zatímco prezident Petr Pavel v týdnu v Dubrovníku vystupoval na summitu Trojmoří, organizace, ve které se intenzivně angažuje Chorvatsko, předseda Poslanecké sněmovny se ve středu odpoledne vydal do Bělehradu.

„Obsahem jednání byla i debata, zda bychom my jako Česká republika pomohli s integrací Srbska do Evropské unie, na našich jednáních s evropskými partnery,“ řekl při návratu Tomio Okamura pro ParlamentníListy.cz.

Začne prý už příští pondělí, kdy má v Praze jednat s prezidentem Finska. „Paní předsedkyně srbského parlamentu, jak mě informovala, nedávno řekl, že se Evropská unie vůbec rozšiřovat nechce,“ prozradil. Je připraven se v Poslanecké sněmovně s hlavou Finska bavit o tom, že integrace Srbska by byla vítána a Česko ji podporuje.

Tomio Okamura

• SPD
• Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
• předseda PS PČR

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Už předtím v Bělehradě Okamura vysvětloval, že členství Srbska a jeho podíl na evropské politice by podle něj mohl být pro Evropskou unii významným příspěvkem.

„To, že má Srbsko patriotistické či vlastenecké vedení, přece nemůže být důvodem, aby Srbsko nebylo integrováno do Evropské unie. Já jsem jeho integraci vyjádřil podporu a myslím si, že hlas takové země by byl velkým oživením v rámci Evropy,“ sdělil po schůzce s prezidentem Vučičem

Opakovaně také zmiňoval, že je podle něj nepřípustné, aby země západního Balkánu, které vedou vyjednávání o členství v EU už dvacet let a pro splnění unijních standardů mnohé obětovaly, byly při vstupu přeskočeny Ukrajinou, která z unijních standardů nesplňuje vůbec nic. S tím se na něj mají obracet zástupci prakticky všech těchto zemí.

Tomio Okamura letěl do Bělehradu česko-srbské vztahy restartovat. Minulá vláda tradičního jihoslovanského spojence opomíjela a přidávala se k unijnímu peskování prezidenta Vučiče.

„Srbové si stále pamatují, co všechno se ve společné historii stalo a jak důležité byly naše vztahy. Proto je mrzí, co se s nimi stalo za minulé vlády,“ vysvětloval Okamura už v letadle před odletem.

Ve čtvrtek, kdy návštěva vrcholila setkáním s nejvyššími ústavními činiteli, se Tomio Okamura objevil na titulní stránce bělehradského deníku Politika. V čísle pak vyšel obsáhlý rozhovor, ve kterém předseda Poslanecké sněmovny mluvil mimo jiné o svém osobním postoji ke Kosovu.

Nahuštěný čtvrteční program začal v srbském parlamentu. Setkání s předsedkyní Anou Brnabić bylo podle Okamury velmi otevřené a upřímné, stejně jako jednání česko-srbské meziparlamentní skupiny.

Mezitím se kolona přesunula do prezidentského paláce, kde na Okamuru čekal Aleksandar Vučić.

Spolupráce mezi Českou republikou a Srbskem probíhá na výborné úrovni. Předložil jsem několik projektů, na kterých bychom jako Česká republika měli zájem. Týkalo se to projektů v oblasti dopravy, hovoříme i o obranném průmyslu a dalších záležitostech. Debata proběhla velmi pozitivně ku prospěchu našich firem.

Dobré vztahy mezi oběma zeměmi jsou podle Okamury důvodem, proč se těmto projektům daří. Tato slova pronášel v prezidentském paláci, který je s Českem spojen rovněž. Jeho architekt Stojan Titelbach byl potomkem českého inženýra Vladislava Titelbacha, který odešel do Srbska na konci devatenáctého století.

Tomio Okamura jedná s prezidentem Alksandarem Vučičem

Den končil v jednacím sále Úřadu vlády, kde Okamuru přijal premiér Đuro Macut. Lékař a uznávaný akademik v oboru endokrinologie je předsedou vlády od loňského roku.

Na adrese Nemanjina 11, kde úřaduje vládní kabinet, na vás dýchá historie. Při příjezdu vidíte přes křižovatku vybombardovanou budovu někdejšího generálního štábu, památku na akci NATO v roce 1999. Na složité vnitrosrbské dějiny si zase můžete vzpomenout u brány, kde v roce 2003 snajpr ze sousední střechy zastřelil premiéra Zorana Djindjiće, ještě než stihl po příjezdu do práce vystrčit nohu z auta.

„Srbsko je země, se kterou máme nadstandardní vztahy, je to náš blízký národ. Ostatně náš pozdější prezident Tomáš Masaryk cestoval po světě na srbský diplomatický pas, když mu jej nechtělo dát Rakousko-Uhersko. A na takové věci by se zapomínat nemělo,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Tomio Okamura.

Psali jsme:

„Napravuji, co pokazil Fiala.“ Okamura v Bělehradě o Kosovu i Ukrajině

Symbolické členství Ukrajiny v EU Okamura odmítá: Nechceme volný pohyb pro mafie

Okamura (SPD): Tuberkulóza se vrátila do Česka. Je to časovaná bomba

63 procent Čechů proti vyzbrojování Ukrajiny, vytáhl Okamura