„V čem spočívá přitažlivost pana docenta? Vybrán byl pro svou seriózní tvář a slušnou pověst, aby zakryl jako hezký plakát shnilou fasádu pražské ODS. Taktika lídrů pražské ODS byla jednoduchá: Vyjdeme s protikorupčními hesly, nastrčíme Svobodu a schováme se za něj. A pak: vše při starém, do voleb za čtyři roky daleko,“ napsal komentátor.

Pozice primátora se ale od té doby změnila. „Svoboda od počátku tvrdil, že medvěda hrát nehodlá, zdálo se však, že okolnosti jsou silnější a primátorský řetěz, na němž byl veden, jsou mu milejší než politická budoucnost a zásady. To když uzavřel pakt se sociální demokracií, ačkoliv v hlavním městě jasně vyhrála pravice TOP 09 a ODS. Poté však Svoboda ukázal, že patří přes svůj věk k největším talentům praktické politiky.“

Pomalu ale jistě

„Postupně, krok za krokem upevňoval svou pozici v ODS i na magistrátě. Nehnal se do žádných velkých protikorupčních gest, ale o pražské radnici se přestalo mluvit jako o doupěti neřesti. Před Vánocemi docent ukázal zuby. Předvedl brilantní politickou rošádu, převálcoval svého protihráče Borise Šťastného, přes noc vykopl z radnice sociální demokraty a uzavřel koalici s TOP 09, kterou podporuje Petr Nečas.“

Komentátor srovnává Svobodu s Nečasem. „Podobně jako Petru Nečasovi mu lze věřit, že tlak na větší poctivost a kulturnost politiky myslí vážně a neustoupí jen tak. Navíc mají oba muži dost zarputilosti a politické chytrosti, aby své úsilí, bude-li jim přát štěstěna, dokázali proměnit ve výsledky.