Komentátor upozorňuje, že se stalo vůbec poprvé, aby k vítězství v celostátních volbách stačilo jednomu politickému subjektu pouhých 16 %, jako se to stalo ve víkendových eurovolbách hnutí ANO. „Ještě před pěti lety brala vítězná ODS ve stejném typu voleb dvojnásobek,“ uvedl Korecký. Připouští, že fragmentarizace české politiky je nezvratným jevem, i když k situaci, kdy za první republiky bylo v Parlamentu i osmnáct stran, máme ještě daleko.

Masové členství přináší stranám hromadu problémů

„Tradiční partaje jsou v krizi, stagnují nebo bojují o život. Naopak se množí málo čitelné subjekty, strany na jedno použití, často jen nepočetné oddané šiky kolem nějaké výrazné osobnosti,“ píše s tím, že tyto strany na jedno použití vesměs ani neusilují změnit se v klasické strany s masovým členstvím. Jednodušší než si připustit k tělu „davy z regionů“, což může způsobit hromadu problémů, je „udržovat malou úderku volebního typu a jednou za čas efektivně zmobilizovat její příznivce“, konstatoval s tím, že taková uskupení, jak ukázaly víkendové eurovolby, jsou sice schopny volby vyhrát, ale ne zaujmout natolik, aby z pohledu volebních zisků nahradily bývalé velké strany.

Pravici dominuje strana pražské kavárny

Korecký konstatuje, že i když levici také ubývají voliči, stále zůstávají věrní zavedeným značkám ČSSD a KSČM. A trochu jízlivě poznamenal ve zřejmé narážce na TOP 09, byť ji nejmenoval, že pravici „dnes dominuje strana pražské kavárny, jež stojí a padá s osobou svého předsedy a která před každými volbami připomíná spíše personální agenturu na hledání nových, nestranických tváří“.

Komentátor poukázal i na to, že kdykoliv v minulosti by za tak nízké volební účasti, jaká byla u víkendových voleb, musely triumfovat hlavně ODS a KSČM. Tentokrát tomu tak ale nebylo.

Závěrem Korecký píše, že aby se „tradiční partajníci pokusili dobýt zpět své někdejší pozice, jim chybějí i silná témata a charizmatičtí lídři“. To jsou sice pro staré strany neradostné vyhlídky, ovšem nikoli pro Andreje Babiše.