„V souboji, kdo lépe bude ilustrovat rčení, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr, se z peletonu mnoha a mnoha dalších soutěžících politiků odtrhli a do samostatného úniku pustili senátor Jaromír Štětina s poslancem Miroslavem Kalouskem,“ píše na serveru ČeskáPozice.cz Jan Schneider.

Připomíná tím události několika posledních dní. Nejprve se v Poslanecké sněmovně pustil Miroslav Grebeníček do senátora Jaromíra Štětiny. „Neohrožený novinář, důsledný antikomunista, který se zviditelnil tažením za zákaz Komunistické strany Čech a Moravy. Stačí však prostudovat v Archivu bezpečnostních složek jisté okénko na microfishi a můžete být značně konsternováni. Štětinovy oplétačky se Státní bezpečností začaly 11. února 1977, kdy již zavedený tajný spolupracovník - jakýsi František Sláma, krycím jménem Alex - Štětinu udal, že si na svém pracovišti opisoval část Prohlášení Charty 77. StB si Štětinu předvolala, ten se ke všemu doznal a ihned příslušníkům Státní bezpečnosti práskl několik svých kolegů, kteří údajně mohli ideologicky závadný text do podniku přinést,“ prohlásil mimo jiné Grebeníček.

Na to se senátor za TOP 09 ozval, že je na své fakultní pražskojarní členství v KSČ pyšný. Zároveň popřel Grebeníčkova slova - nikoho prý nikdy neudal.