Podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI), současného předsedy dozorčí rady Thyssenkrupp a Voith Group a také bývalého člena představenstva společnosti Siemens Siegmunda Russwurma se německé podniky kvůli rozhodnutí země postupně opustit jadernou energii a uhlí a přejít na obnovitelné zdroje energie dostaly do dramatické nevýhody ve srovnání s ostatními průmyslovými zeměmi.

„Nikdo dnes nemůže s jistotou říci, jak budou naše dodávky energie vypadat za sedm let, a proto nikdo nemůže říct, jak vysoké ceny energie budou v Německu tehdy,“ řekl předseda Svazu německého průmyslu. „To je pro podniky, které se musí rozhodovat o investicích naprosto toxické.“

Russwurm si dále stěžoval, že francouzské podniky platí za elektřinu polovinu toho, co platí německé podniky.

Německo usiluje o klimatickou neutralitu do roku 2045. Změnou zákona německá spolková vláda zpřísnila cíle v oblasti ochrany klimatu a stanovila cíle neutralizace emisí skleníkových plynů. Ty se mají do roku 2030 snížit o 65 % ve srovnání s rokem 1990. Po roce 2050 chce německá vláda dosáhnout záporných emisí. To znamená, že Německo bude muset zachytit více skleníkových plynů v přírodních propadech, než kolik jich vypustí. Do roku 2030 má 80 procent elektřiny pocházet už jen z větrné a solární energie. Novela zákona o ochraně klimatu vstoupila v platnost 31. srpna 2021.