Kontrola eskalace, ale i preventní omezený jaderný úder. Toto kdysi uniklo od Rusů

04.03.2022 17:10

V současném válečném konfliktu na Ukrajině je stále slyšet hlas ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho zmiňování možnosti nasazení jaderných zbraní. O tom, kdy a za jakých okolností by Kreml k tomuto kroku přistoupil, píše server iDNES.cz.

Kontrola eskalace, ale i preventní omezený jaderný úder. Toto kdysi uniklo od Rusů
Foto: Oficiální stránky ruského prezidenta
Popisek: Ruský prezident Vladimír Putin

Zásady politiky jaderného odstrašení jsou podle serveru ve všech zemích, které jaderné zbraně vlastní, jedním z nejpřísněji střežených tajemství. Roku 2018 však spatřil světlo světa prezidentský dekret v Rusku, který stanovoval zásady ruské politiky jaderného odstrašování. Jde o šestistránkový dokument, v němž jsou zmiňovány cíle, práh a velitelská pravomoc. 

V této souvislosti byl do jisté míry spojencem americký prezident Donald Trump, jenž omezoval vojenskou přítomnost Američanů v Evropě. Současná hlava státu Joe Biden tam však jednotky vrací. 

Anketa

Obejdeme se bez ruského plynu?

92%
hlasovalo: 22447 lidí
„Článek 4 ruské doktríny nasazení jaderných zbraní uvádí, že jakmile válka začne, má politika jaderného odstrašování usilovat o to, aby nedošlo k její další eskalaci nebo k jejímu ukončení za podmínek nevýhodných pro Moskvu. V ruské odborné literatuře je tento postup označován jako ‚kontrola eskalace‘,“ popisuje server iDNES.cz s tím, že tento přístup nahrazuje původní ruskou doktrínu nazvanou eskalace k vítězství.

Konečným výsledkem však může být stále preventivní omezený jaderný úder, píše server.  Článek 18 nové doktríny pak určuje ruského prezidenta Vladimira Putina jako jediného, kdo rozhoduje o použití jaderných zbraní. Další článek, 19, se pak zabývá podmínkami, za nichž by mohly být použity jaderné zbraně. 

„Ruské jaderné odstrašování, jak uvádí článek 3, je doprovázeno dalšími opatřeními k dosažení svých cílů včetně diplomatické a ‚informační politiky‘ (propagandy). Zveřejnění doktríny a konkrétně článku 3 v roce 2018 fakticky představovalo start nové dezinformační kampaně, směřované proti Západu, kterou jsme sledovali v posledních letech,“ dodává server iDNES.cz, že jejím cílem bylo nafouknout údajné schopnosti ruských jaderných sil a vyvolat strach.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vef

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …