Univerzita v Groningenu s odvoláním na vážné porušení zásady rovnoprávnosti pohlaví nedovolila ve svém kulturním centru uvést irskému režisérovi Oisínu Moynemu inscenaci hry „Čekání na Godota“, nejznámějšího díla slavného představitele absurdního divadla Samuela Becketta, v níž vystupuje jen pět herců a všichni jsou muži, uvádí Macek.

Důvod zákazu vysvětlil programový ředitel centra Bram Douwes následovně: „Časy se mění. Žijeme v jiné době, než byl rok 1953, kdy hra měla premiéru. Představa, že v ní mohou hrát jen muži, je zastaralá a diskriminativní. Kdyby proces výběru herců byl otevřený pro všechna pohlaví, nebyl by problém. Ale není možné vyloučit někoho už hned na začátku.“

Následně Macek s ohledem na dnešní požadavky, kdy v progresivních hrách nesmí být nikdo „normální“, na svých webových stránkách navrhl, jaké role by hlavní postavy v nejznámějších hrách měly mít, aby byly vyhovující. Na pomoc si vzal hru Tři mušketýři.

„Abych nebyl nařčen z nedostatku aktivismu, nabízím univerzitě v Groningenu vlastní úpravu Dumasových „Mušketýrů“: Athos – starý konzervativec. Porthos – homosexuál s černošskými kořeny. Aramisa – mladá progresivní Ukrajinka. D’Artagnana – ušlechtilá lesba. Kardinál Richelieu – zavilý pedofil, původně Rus Ryšeljev…Ludvika Čtrnáctá – muž cítící se však být postupně koněm, psem a nakonec dívkou. Mylad de Winter – xenofobní rasista. Rocheforta – Ryšeljevova agentka atd. atd.
Děj se odehrává během neúspěšného obléhání Charkova…,“ navrhl Miroslav Macek.