Korespondenční volba je riziko, varuje Petr Fiala. Píše se ale rok 2020. A Babiš?

22.01.2024 15:55 | Monitoring

V Poslanecké sněmovně se minulý týden rozhořel tvrdý boj o korespondenční volbu. Zatímco vládní koalice ji chce prosadit stůj co stůj, opoziční hnutí ANO a SPD mluví o protiústavnosti takového kroku. Před lety přitom byla situace přesně naopak, hnutí ANO mělo prosazení korespondenční volby v programovém prohlášení vlády z roku 2018, naopak současný premiér Petr Fiala ještě v roce 2020 varoval před korespondenční volbou jako rizikem pro demokracii.

Korespondenční volba je riziko, varuje Petr Fiala. Píše se ale rok 2020. A Babiš?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mimořádná schůze sněmovny ke koaličnímu návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí

Poslanci minulý týden od středy do pátku projednávali návrh volebního zákona o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní koalice se snaží návrh prosadit s tím, že by platil už pro příští parlamentní volby v roce 2025. Vládní poslanci se ohánějí hlavně argumentem, že korespondenční hlasování je samozřejmostí v drtivé většině členských zemí EU a českým občanům v zahraničí usnadní volbu, protože už nebudou muset jezdit volit na ambasády mnohdy vzdálené stovky kilometrů.

Opozice ale korespondenční volbu považuje za protiústavní, zejména kvůli možnému ovlivňování volby. Opozice zároveň tvrdí, že jde o ohrožení demokracie a pětikoalice chce novelu prosadit účelově s ohledem na podporu vládních stran mezi Čechy v cizině. Proti přijetí korespondenční volby bojuje ANO i SPD dlouhými obstrukcemi a v případě přijetí se chtějí obrátit na Ústavní soud.

Ve středu poslanci jednali do půlnoci, za řečnickým pultíkem strávil přes čtyři hodiny šéf ANO Andrej Babiš a do rozpravy se přihlásilo na 70 dalších poslanců. Ve čtvrtek vydržel šéf SPD Tomio Okamura řečnit dokonce jedenáct hodin a opoziční poslanci se dále k tématu vyjadřovali i v pátek. Projednávání korespondenční volby bude pokračovat v úterý.

Zatímco vláda v čele s Petrem Fialou chce korespondenční volbu schválit za každou cenu, a to s platností od roku 2025, ještě v roce 2020 přitom Fiala před korespondenční volbou varoval v souvislosti s americkými prezidentskými volbami, jejichž regulérnost byla mnoha lidmi zpochybňována.

„Nové formy hlasování představují riziko. Pro demokracii je důležitá důvěra lidí a taky přijetí porážky jako legální i legitimní. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování. USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů, posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledku. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit,“ uvedl Fiala v komentáři, který je dostupný na stránkách ODS.

Stejně tak ale názorově otočilo i hnutí ANO, které nyní brojí proti korespondenční volbě a bude to hnát klidně až k Ústavnímu soudu. Jenže v roce 2018 měla Babišova vláda korespondenční volbu ve svém programovém prohlášení. „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám (včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů),“ slibovala Babišova menšinová vláda ANO a ČSSD v programovém prohlášení.

Podle ústavního právníka Jana Kysely je vysvětlení poměrně jednoduché, korespondenční volbu aktuálně prosazují ti, kterým může přinést hlasy, a naopak zavrhují ti, kterým hlasy ze zahraničí spíše nechodí. Kysela uvedl, že se dá na korespondenční volbu hledět z několika úhlů. „Ten jeden je čistě politický – pakliže mám pocit, že ty hlasy ze zahraničí budou čistě pro mě, budu fanouškem – a pakliže budu mít pocit, že s ničím pro mě nepřijdou, pak můžu být odpůrcem,“ poznamenal ústavní právník v Interview ČT24 s tím, že se mu zdá, že toto hraje v aktuální debatě ve Sněmovně hlavní roli.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Péťa už toho nakecal a nasliboval , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusechlestakov , 22.01.2024 16:02:06
a teď se mu to vrací jak bumerang.

|  8 |  0

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…