Kosovští Albánci pokračují v protisrbských akcích. Washington je znepokojen a hrozí

04.02.2024 13:09 | Komentář
autor: Radim Panenka

Bezmála dvě stovky zaznamenaných etnických útoků na kosovské Srby ze strany Albánců. Rekordní počet násilných a represivních činů zaznamenal příslušný úřad v Bělehradu. A zatímco unijní státy bezhlavě hájí Albánce, ze Spojených států zazněl varovný hlas a dokonce i hrozba směrem k Prištině a kosovsko-albánské vládě.

Kosovští Albánci pokračují v protisrbských akcích. Washington je znepokojen a hrozí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Protest proti odtržení Kosova Srbsku. Přišli i fotbaloví fanoušci Partizanu Bělehrad

Zatímco některá evropská média vedla spekulace o regulérnosti předčasných parlamentních voleb v Srbsku, přičemž tyto údajné pochybnosti pomáhala rozdmýchat kosovsko-albánská média v kooperaci anonymními trolly na sociálních sítích, Kurtiho vláda v Prištině připravovala další represivní akce vůči srbským obyvatelům na území Kosova a Metohije. Jen pro pořádek, pochybnosti o regulérnosti voleb v Srbsku se nijak neprokázaly. 

Rok 2023 byl pro kosovské Srby nejtěžším obdobím za poslední dvě dekády od okamžiku, kdy v březnu 2003 prakticky po celém území Kosova proběhl tzv. březnový pogrom. Tehdy během několika dnů byly vyhnány desítky srbským rodin ze svých domovů, které byly vykradeny, zničeny nebo ukradeny. Došlo ke spálení nebo rozboření či výraznému poničení desítek pravoslavných chrámů a klášterů, z nichž některé jsou na seznamu ohrožených památek UNESCO.

Od těchto událostí, na které dodnes kosovští Srbové s hrůzou vzpomínají, nečelili takovému tlaku, perzekuci a útokům, jako právě v loňském roce. Bělehradská Kancelář pro Kosovo a Metohiji zmapovala za rok 2023 celkem 179 etnicky motivovaných útoků na Srby a jejich majetek. To je desítky víc než v předchozích letech. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Mandát

Máte pravdu, že mandát politika je závazek vůči voličům. Z toho vyplývá má otázka, proč by ho politici měli skládat, když změní pouze stranu? Kdyby to bylo pravidlo, pak byl přeci mandát závazek vůči straně a to podle mě není. Podstatné je, aby politik plnil, co slíbil, což se teda bohužel mnohdy ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Knížák varuje před Pavlem: Chystá prezidentský puč

19:43 Knížák varuje před Pavlem: Chystá prezidentský puč

Prezident Petr Pavel se chová jako agent neznámé mocnosti, tvrdí profesor Milan Knížák. Výtvarník gl…