Kováčik v debatě s Klvaňou pronesl hrozivá slova: Přejezd amerického konvoje byl schválen v rozporu s ústavou

S Kováčikem ve studiu diskutovala moderátorka Daniela Drtinová a viceprezident ASPEN institutu a někdejší „pan radar“ Tomáš Klvaňa.

Na otázku, zda je přesun amerického vojenského konvoje přes české území, ke kterému by mělo dojít během čtyř dnů na přelomu března a dubna, demonstrací síly, odpověděl Klvaňa, že demonstrací síly je. „Ale je to demonstrace naší síly. Jsou to naši spojenci a my musíme tu sílu demonstrovat, protože to vypadá, že současné Rusko slyší už jen na tu sílu,“ uvedl Klvaňa.

Kováčik poukázal na to, že přesun zahraničních vojsk neupravuje běžný zákon, ale přímo česká ústava. „Stovky přesunů vojáků přes české území, tisíce přeletů vláda schválí, následně informuje Poslaneckou sněmovnu. Ani pes po nich neštěkne, když to řeknu zjednodušeně. Protože proběhnou tak, že o nich v podstatě veřejnost neví,“ uvedl Kováčik s tím, že těmto přesunům se nevěnují média a nevzbuzují nějakou pozornost.

Je tady velký rozpor s ústavou

Na otázku, co komunistům vadí na tomto konvoji, Kováčik řekl, že nejde o přesun, ale o pobyt vojsk. „Ústava hovoří do 48 hodin, ale tady budou čtyři dny. Navíc je to deklarováno jako demonstrace síly, nikoliv jako pouhý přesun. Je tady velký rozpor s ústavou,“ uvedl s tím, že vláda přejezd amerického vojenského konvoje schválila v rozporu s ústavou.

„My se budeme vlády ptát, jak je to možné,“ upozornil komunistický politik s tím, že podle ústavy pobyt zahraničních vojsk schvaluje sněmovna, nikoliv vláda.

Klvaňa: Nejde o pobyt, ale o čtyřdenní přejezd

Klvaňa oponoval s tím, že nejde o pobyt, ale o čtyřdenní přejezd. Má prý také symbolicky připomenout, že před 70 lety americká vojska osvobodila nejzápadnější část Československa.

Kováčik se ale nedal: „Vy sám jste mluvil o čtyřech dnech, ústava mluví do 48 hodin. Vy sám jste mluvil, a Američané také, že jde o demonstraci síly. Ústava hovoří o přejezdech, nikoliv o nějakých demonstracích. Nechť si USA demonstrují sílu v tom souboji mocností o to, kdo bude mít větší vliv. Ale nechť to jako Rusové činí doma, třeba v Texasu,“ uvedl Kováčik.

Na otázku moderátorky Daniely Drtinové, zda jde o demonstraci síly USA, nebo NATO, Kováčik odpověděl, že veřejnosti je to předkládáno jako demonstrace síly Američanů. „Tak to předkládají média veřejnosti, tak to koneckonců i Američané řekli.“

Kdyby v roce 1945 americká armáda osvobodila Prahu, tak bychom neměli komunistickou stranu v parlamentu

Na otázku moderátorky, zda jde o protiústavní českou výpomoc Severoatlantické alianci, nebo o výpomoc USA evropským spojencům a členům NATO, Klvaňa uvedl, že s první interpretací se neztotožňuje. „Je to armáda Spojených států, která je spojeneckou armádou v rámci NATO. Je to armáda, která garantuje naši bezpečnost i svobodu a prosperitu. Kdyby se tehdejší armáda USA nezastavila v Plzni a například porušila dohodu mezi Eisenhoverem a Rusy a osvobodila Prahu, tak by tady pan kolega Kováčik neseděl jako poslanec komunistické strany, protože bychom možná ani neměli komunistickou stranu v parlamentu. Byli bychom jeden z nejbohatších států na světě a neměli bychom ty problémy s komunistickou minulostí,“ prohlásil Klvaňa.

Prý chápe, proč komunistům vadí přejezd americké armády, ale doufá, že velká většina občanů ČR si uvědomí, že jde o spojeneckou armádu, díky které máme dnes svobodu.

Kdyby se Rusové odvážili zpochybňovat uspořádání v baltských státech

Tvrdil také, že to, že cvičení NATO na území různých států nyní průběžně probíhají, je reakce na ruskou politiku a na ruskou agresi na Ukrajině. A že tak dáváme Rusku najevo, že jsme schopni a ochotni dodržovat článek 5 Severoatlantické smlouvy a prostor NATO budeme bránit. „Kdyby Rusové se odvážili zpochybňovat třeba uspořádání v baltských státech, tak je tady vojenská síla, která jim na to odpoví,“ uvedl Klvaňa.

S průjezdem americké vojenské kolony nesouhlasí i křesťansky zaměření občané

Drtinová se pak Kováčika zeptala s tím, že po českém území vojska Varšavské smlouvy po dobu dvaceti let jen neprojížděla, ale sovětská vojska se odsud dvacet let nehnula: „To vám nevadilo? A teď vám vadí čtyřdenní průjezd nebo, jak vy říkáte, pobyt amerického konvoje?“ „Tím, že jsem to takto komentoval, tak to srovnávám s tou minulostí. Proto si myslím, že je třeba nesouhlasit s pobytem, který bezesporu vyslovujeme, jak v té minulosti, tak teď. A občané, kteří s tím pobytem nesouhlasí, mají možnost v sobotu odpoledne přijít na Václavské náměstí na demonstraci, kterou společně s dalšími levicovými subjekty svoláváme, tento nesouhlas vyjádřit,“ pozval Kováčik občany na demonstraci. Jak dodal, nesouhlas s průjezdem americké vojenské kolony nevyslovují jen voliči KSČM, ale občané nejrůznějšího, i křesťanského zaměření.

Moderátorka se ale nemohla nezeptat, jak Kováčik reagoval na dřívější okupaci Československa sovětskou armádou. „Okupaci nazývám vždy okupací a nazýval jsem to tak i tehdy,“ uvedl.

Aby se něco takového nepřihodilo i ve střední Evropě

Poukázal na to, že kam vstoupila v posledních letech noha amerického vojáka nebo tajné služby USA, tam zůstává „spálená země, zůstávají rozvrácené státy“. A má obavy z toho, že když to takhle půjde dál, může se něco podobného přihodit i střední Evropě.

K anexi Krymu by nedošlo, nebýt amerického tlaku

Na námitku, že Rusko ukazuje svaly a pořádá rozsáhlá vojenská cvičení, komunistický politik oponoval, že Američané také pořádají na svém území cvičení a nikoho to nezajímá. Na slova Drtinové, že Rusko anektovalo Krym, Kováčik oponoval tím, že by k tomu nedošlo, nebýt tlaku USA, nebýt jejich politiky barevných revolucí a arabských jar. „Jestli si někdo myslí, že druhá imperiální velmoc snese to nepřípustné přibližování bez pocitu ohrožení, že nebude reagovat, tak je naivní, nebo se to dělá schválně.“

Klvaňa: Barevné revoluce byly spontánní. Ale USA je pochopitelně podporují

Klvaňa ale tvrdil, že barevné revoluce byly spontánní. „Nebyly to žádné revoluce řízené Spojenými státy. USA je pochopitelně politicky podporují. Jako podporují všechna demokratizační a demokratická hnutí na celém světě. Když se podíváte na země, kde měly USA dlouhodobě svá vojska, jako je Jižní Korea, Japonsko, západní Evropa. To jsou země, které se postupně staly demokratickými a prosperujícími zeměmi. Ukažte mi na jedinou zemi, kde měl Sovětský svaz nebo Rusko svá vojska, kde to nakonec dopadlo dobře k demokracii a prosperitě, to je ten zásadní rozdíl.“

Drtinová ale namítla, zda by se evropské státy neměly nyní soustředit spíše na tlumení napětí než na harašení zbraněmi. „Oni neharaší zbraněmi, jen demonstrují svou sílu. Tu sílu je potřeba demonstrovat. Harašení zbraní je možná rozmístění jaderných raket na Krymu nebo v Kaliningradu. To je prostě agresivní politika dnešního imperiálního Ruska, na kterou my musíme nějakým způsobem odpovědět,“ vysvětlil svůj pohled na věc Klvaňa.

Pokračování Majdanu nebylo spontánní

Podle Kováčika je vina za eskalaci napětí jednoznačně na západních státech. „Nejsem tak naivní, abych si nemyslel, že Američané se nesnaží provokovat tzv. barevné revoluce. Že v tom zpravodajské služby USA jsou nevinně. Že to není ten prvotní impuls, který při nespokojenosti tamního obyvatelstva spustí tu lavinu. Já si nemyslím, že pokračování Majdanu bylo spontánní. Já si nemyslím, že tyto revoluce jsou spontánní, v žádném případě. Ono se tomu říká vývoz demokracie. Jako nebyl možný vývoz revoluce v 60. letech, také to neskončilo úplně dobře, tak samozřejmě není možný ani vývoz demokracie amerického typu. Nebyl by Irák rozvrácenou zemí, nebyla by Sýrie rozvrácenou zemí. A Egypťané to jenom silou zvládli,“ vysvětlil zase svůj pohled na tento problém Kováčik.

Ruská imperiální rozpínavost nás ohrožuje

Podle Klvani byl Irák velmi těžká situace a nelze to dávat do souvislosti s tím, jak americká vojska stabilizovala situaci v západní Evropě, v jižní Koreji a jinde ve světě. „Ale je zcela zřejmé, že ruská imperiální rozpínavost nás dnes ohrožuje. Že čtyřicet let komunismu bylo jen výrazem ruské imperiální rozpínavosti. To nebylo zas až tolik o ideologii,“ řekl Klvaňa s tím, že tento prostor ruští politici považují za svůj. My ale chceme patřit jinam a být svobodnou prosperující zemí,“ uvedl.

Kováčik na slova o ruské rozpínavosti reagoval tímto vtipem: „Baví se dvě americké matky. Ta jedna je zvláště hrdá na své syny. ´Ten nejmladší bojuje za vlast v Afghánistánu. Druhý nejmladší je poradcem v Sýrii. Druhý nejstarší zase bojuje za vlast v Iráku. A ten zcela nejstarší jezdí po světě a vypráví o rozpínavosti Vladimira Putina.“

Podle Kováčika tento smutný vtip vystihuje to, o čem Klvaňa mluví jako o ruské rozpínavosti.