„Dnešní den je důležitým dnem pro českou demokracii,“ zahájil svůj výklad. Není to prý nějaké obyčejné hlasování, ale důležitý test, zda vláda Andreje Babiše stále zastupuje většinu voličů a má právo nadále vládnout.
Vážíte si exprezidenta Václava Klause?Anketa
„Je to do jisté míry i smutný den z toho hlediska, že toto hlasování musela vyvolat parlamentní opozice,“ dodal. V dobré demokracii by podle něj o důvěru požádal sám předseda vlády, když by zjistil, že mu vypověděla podporu jedna koaliční strana. A KSČM toto udělala. „Bylo by logické, aby premiér přišel do Poslanecké sněmovny a požádal o důvěru,“ myslí si Fiala.
Babiš se ale podle něj chová, jako by se nic nestalo. A dokonce mluví o destabilizaci. „Ale demokracie není destabilizace. Demokracie, to jsou základní pravidla tohoto státu,“ dodal.
Důvodů pro nedůvěru je podle Fialy mnoho. „A každý den přibývají další,“ dodal. Celkem jich s kolegy ze SPOLU napočítali 40 a během čtvrteční debaty je plánují rozebrat všechny.
Profesor Fiala osobně vybral osm nejdůležitějších. Tím nejdůležitějším jsou lidské zdraví a životy. Během pandemie zemřelo třicet tisíc našich spoluobčanů. Vláda přitom selhala prakticky ve všem – nesehnala respirátory, testy ani nic jiného.
„Místo toho se tu rozjel podivný kolotoč obchodů a kšeftů,“ rozpálil se Fiala. Jednou se prý objasní, kde ty stovky miliard za předražené respirátory skončily.
Pak rozebral tři ministry zdravotnictví, kteří se protočili na orloji Ministerstva zdravotnictví, než se tam vrátil Adam Vojtěch. Roman Prymula se prý projevil jako papaláš, Jana Blatného vyštípali, protože nechtěl české obyvatele očkovat neschválenou ruskou vakcínou, a Petr Arenberger „ztratil sám sebe v obřím střetu zájmů“.
Po takových nominacích by prý v každé demokratické zemi padla celá vláda. U Babišovy vlády je to jen začátek výčtu prohřešků.
Vláda prý pohrdá právem a zákony, což se projevuje tím, že jí opakovaně soudy shazují vyhlášky a epidemická opatření. Fiala zmínil opatření tak nesmyslná, že si z nich lidé dělali legraci, jako zákaz zpěvu nebo kafe v papírovém sáčku. „To všechno vytvořilo přes rok trvající chaos. Občané se nestačí divit, neví, co platí,“ popsal Fiala vládní diletantismus.
Třetím důvodem je diskriminace celých podnikatelských odvětví, kterým vládní příkaz zavřel podnikání. Úpornost, s jakou na opatřeních vláda trvala, podle Fialy vyvolala legitimní otázku, zda likvidace drobného podnikání nakonec nebyla tím hlavním důvodem.
Zejména proto, že premiér – továrník je v obrovském střetu zájmů. A ještě více se to potvrdilo, když se ukázalo, jak mohutně čerpaly jeho podniky nebo podniky jeho přátel covidovou podporu.
Pak Fiala probral „Faltýnkův diář“, který prý ukázal, jak za Babišovy vlády prorostl byznys s politikou. Osobní střet premiéra Babiše s Evropskou unií kvůli dotacím pro Agrofert nás navíc prý poškozuje v Bruselu a ohrožuje nás, že přijdeme o veškeré dotace.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
A Petr Fiala pokračoval dalším důvodem: „Řešení teroristickho atentátu, který provedli ruští agenti ve Vrběticích“. Západní spojenci se prý podivovali naší neschopnosti a Fiala si klade otázku, zda to nesouvisí s Babišovými napjatými vztahy s Bruselem. Pak naložil Janu Hamáčkovi, který podle něj měl už dávno odstoupit sám.
Šestým důvodem je skandální přístup k vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě. Fiala nechce řešit, jestli je to diletantismus nebo snaha zamést pod koberec. Ale této vládě se prostě nedá věřit, že její instituce postupují nestranně a objektivně.
Státní správa, projevující fatální neschopnost, se navíc stále rozrůstá a stojí nás čím dál více. A toto plýtvání je sedmým důvodem profesora Fialy pro vyslovení nedůvěry.
„Řekněme si otevřeně, že i účet ČR za pandemii by byl mnohem nižší, kdyby na příslušných místech byli odborníci a neřídili to tu nekompetentní populisté,“ zaznělo od sněmovního pultíku.
Na závěr si Fiala nechal to, co považuje za nejzávažnější: Ohrožení budoucnosti této země přístupem k dětem a ke školství v době pandemie. I profesionálním sportovcům se prý dostalo lepšího zacházení než dětem a budoucnosti této země.
„Výsledky prvomaturantů i žáků učilišť ukazují velký skrytý problém, který budeme řešit možná ještě dalších deset let,“ obává se.
„Důvěra znamená ochotu spolehnout se na druhé a svěřit jim do ruky svou budoucnost,“ uzavíral profesor. Každý z poslanců by si měl odpovědět na otázku, zda spoléhá na tuto vládu a zda ji věří.
„Odpověd poslanců SPOLU zní jasně. Odpověď je NE!“ rozloučil se Fiala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
