Odposlechy telefonické komunikace mezi Petrem Nečasem (ODS) a Janou Nagyovou (dnes Nečasovou) ukazují, jak velký na ministerského předsedu měla Nagyová vliv i při rozhodování o důležitých záležitostech státu. Úryvky z odposlechů s odkazem na policejní spis zveřejnila v tomto týdnu MF Dnes. Otázkou je – do jaké míry je na místě zveřejňovat úryvky vyšetřovacích spisů v době, kdy případ ještě zřejmě zdaleka není uzavřen. A to i přesto, že se tak rozhodně neděje poprvé.
„Stále chci více věřit tomu, že za tím vším je jen snaha majitelů těch médií co nejvíce vydělat. A ne, že to je kvůli nějakému zadání. Kvůli zadání, které by bylo i takto před volbami načasované,“ přiznal ParlamentnímListům.cz senátor Jaroslav Kubera. Jen velmi nerad by věřil i tomu, že by se mohlo eventuálně jednat o nějaký útok proti ODS pár hodin před otevřením volebních místností do europarlamentu.
Jaroslav Kubera
„Obecně mohu říci, že s odposlechy by se mělo zacházet velmi citlivě a opatrně, poněvadž při dnešních moderních technologiích umožňují šílené možnosti manipulací. Jenomže chápu, že se to veřejnosti líbí, když dostanou možnost nahlédnout do soukromí ostatním. Ovšem jen do doby, než by to pocítili třeba i oni samotní. S těmi odposlechy a jejich zveřejňováním se domnívám, že se to asi u nás hned tak nezmění. Jelikož se však odposlouchávají dnes běžně mezi sebou i různé skupiny, mohlo by se také klidně stát, že někdo, kdo třeba odposlouchává hovory mezi Šlachtou a Ištvanem, v kterých řeší důležité strategické kroky jak v případě postupovat, prodá jednou do novin i ty. A když je zveřejní, bude z toho mela, která si vynutí konečně nějakou reakci. Do té doby tomu moc nevěřím. V každém případě nejpodstatnější na tom je to, že by se někdo měl zabývat a pátrat po tom, odkud ty informace ze spisů unikají. To je totiž to nejzásadnější,“ pokračoval Kubera.
Psali jsme:
V té souvislosti připomněl, jak se řeší obzvlášť citlivé kauzy a rozhodování o nich třeba v USA. „Porota, která tam v nich má rozhodnout, je zcela izolovaná od ostatní společnosti, aby na ni nepůsobily venkovní vlivy. U nás to má takový soudce velmi složité, poněvadž i když rozhodne u někoho o vazebním stíhání, aby nemohl ovlivňovat svědky, stane se, jako v tomto případě, že se přitom celý národ dozví informace z novin, do kterých to unikne ze spisu. Rozhodování pak musí být velmi těžké, proto nemůže a ani nechce být každý soudcem,“ domnívá se Jaroslav Kubera. A přidal ještě jednou varování před tím, aby tyto trendy pokračovaly dál.
„Víte, lidem se líbí odjakživa cizí neštěstí, když se konaly veřejně popravy, vždycky bylo na náměstích plno a dav jásal. Do doby, než to dopadlo i na ty, co v tom davu stáli. A to je podobné i při tom, když se všem líbí, jak vyplývají na světlo nejintimnější rozhovory cizích. Jenomže ten, kdo přemýšlí, se zákonitě musí i sám zeptat, jak by se to líbilo jemu, kdyby ho někdy něco takového podobného potkalo?“ uzavřel komentář tohoto týdne pro ParlamenntíListy.cz senátor.
Koskuba: Zveřejňování intimností? Naprosto za hranicí vkusu i pravidel slušného chování…
Poslanec ČSSD Jiří Koskuba přiznal, že je upřímně rád, že éra všemožně poslepované vlády Petra Nečase, který vlastně i ty volby projel, je konečně za námi.
„Neříkám to jenom z povinnosti, coby poslanec na druhé straně barikády. Říkám to jako občan, Čech. Byla to totiž i ‚má‘ vláda. Těch jejích malérů bylo až moc i na současné zvyklosti. Přitom další a další ušmudlaná fakta, která postupně vyplouvají na povrch, ten smutný pocit zmaru ještě umocňují. Tím však nemám na mysli zveřejňování nějakých intimností. To je naprosto za hranicí slušnosti, vkusu a pravidel kulturní civilizované společnosti. Přitom po podobné noblese média sama často volají. Zvláště ta, co tak ráda kritizují, poučují a moralizují tvrdě jiné. Ale sama se jako bulvár s chutí hrabou v naprosté špíně. Nejen hrabou, umí ji využít a dokonce zneužít. Zhusta to potom připomíná typicky české rčení: ‚Zloděj křičí, chyťte zloděje‘,“ řekl ParlamentnímListům.cz Koskuba.
Jak však dodal, aby byl upřímný - za ještě daleko skandálnější považuje třeba způsob, kterým mnohá (a to i „státní“) média informovala hlavně v úvodu ukrajinské krize. „Zde pošlapávala pravidla přímo svá vlastní! Jako objektivitu, nestrannost. Opět se vrátila k poníženému řiťolezectví, zaprodanosti. Jenom změnila stranu fronty. Místo cylindru s doutníkem starého Rudého práva zase ruská beranice. Přitom další i jenom studená válka, navíc z naší západní strany zřetelně vyprovokovaná, je daleko nebezpečnější než nějaké tokání modrého páru,“ konstatoval dále poslanec ČSSD.
Další komentáře uplynulých týdnů Koskuby a Kubery čtěte ZDE.
Na druhé straně je však podle něj třeba si přiznat, že ctít morální a etická pravidla by měli všichni. Alespoň všichni ti, kteří se považují za slušné a zvláště ti, co pak ovlivňují jiné. „Nejen tedy novináři. Nemyslím si, že za poslední čtvrtstoletí v tomto směru naše společnost udělala nějaký pokrok. Spíše naopak. Přitom těch slušných lidí je bezesporu stále většina. Jenže být slušný je vnímáno jako být slabý. Navíc slabí nebývají v enormně dravé, vulgární a agresivní společnosti, kde kariéra, moc a prachy jsou až na prvním místě, úspěšní. Nu a ti neúspěšní, coby ‚nezajímaví‘, zase pak nejsou vidět. Dost smutné konstatování, ne? Zoufale nám chybí vzory. Chceme-li je ještě vůbec mít…“ pozastavil se Jiří Koskuba.
Koskuba: Někdy se nemůžeme divit, že někdo sem tam něco „vynese"
Dodal, že v rámci objektivity je však třeba říci, že nejenom páně Nečasova vláda byla tou jedinou, za kterou je třeba se stydět. „A při hledání vzorů nejde jenom o politiky. Je řada dalších profesí a postů, pro které by to mělo být samozřejmostí. Není. I když jsme před 25 lety získali zpět svobodu, opět jsme dopustili, že zákony platí hlavně pro ty slušné, obyčejné - tj. ‚níže postavené‘. Pak se nedivme, že tu a tam někdo něco ze vzteku vynese, pustí. A že se to zveřejní. Jinak by se toho ututlalo ještě daleko více. Přitom ani nevíme, kolik toho doopravdy je! Je to prostě takový, jak se používá i v medicíně, circulus vitiosus – tedy bludný kruh. Je těžké se z toho dostat. Přitom vzpomeňme odposlechy pana Janouška. Zajímavé, ale co z toho? I to, co zasmrdí, stejně v klidu vyhnije. Je to ostuda,“ konstatoval poslanec.
Psali jsme:
Podle něj tedy moralizovat a kritizovat druhé je vždy snadné. Ale každý člověk by fakt měl nejdříve začít sám u sebe. „Klídek - ani já pochopitelně nejsem výjimkou. Ono stačí se rozhlédnout kolem sebe. Čím dál více je vidět vulgarita, sobectví, podrazáctví, agresivita. Na silnicích, v nákupních centrech, v dopravních prostředcích, na ulicích atd. Stejně anonymní internetové diskuze tady na ParlamentníchListech.cz nevyjímaje. Pak se ale, ve vší úctě, nedivme, že jsme, kde jsme. Jen se snad zamysleme – opravdu tohle chceme?“ ptá se Koskuba.
Zakončil však přece jen pozitivně. „Ale dosti o tom. Je sobota, rozhodlo se o další radostné budoucnosti EU. Navíc bude hokej a snad to našim klukům vyjde. Držme jim palce - českých vlajek bude kolem opět plno. Ale až bude po MS, zkusme si ponechat něco z té národní jednoty a hrdosti. Mohlo by nám to dost pomoci,“ uzavřel komentář tohoto týdne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
