"Našla jsem to v aktovce, byly mimo desky, který měl oficiálně ze senátu, takže jsem to přečetla a vyděsila jsem se, protože ten první dopis, takovej ten z tý čínský ambasády, na mě působil teda dost výhrůžně. Pak jsem našla ještě 1 dopis, ten byl přímo z Hradu," popsala pro pořad vdova po Jaroslavu Kuberovi Věra. Dcera Vendula pak maminku doplnila, že to bylo hrozné a že jim opravdu v tu chvíli nebylo dobře.
Nalezení dokumentu, ve kterém velvyslanectví vyhrožuje odvetou, pokud Jaroslav Kubera pojede na Tchaj-wan a přípisu z hradu, který vypočítává negativa cesty, Věru i Vendulu vyděsilo. Uvědomily si prý, pod jakým tlakem poslední týden života jejich manžel a otec byl. Ostatně to na něm prý samy pozorovaly.
"Najednou byl opravdu jinej, jo. Byl jinej, nemluvil, my jsme ho skoro neviděly. Nebo my jsme ho viděly, udělal si kávu, odešel a nemluvil. I maminka si stěžovala, že nemluví, že na to není zvyklá, opravdu byli spolu strašně dlouhou dobu, najednou tatínek nemluvil," uvedla Vendula Vinšová.
Jeho chování se prý změnilo 6 dní před smrtí, po novoročním obědě u prezidenta Miloše Zemana 14. ledna. I tam se cesta na Tchaj-wan probírala. Právě na tomto obědě předseda senátu taky dostal onen čínský dokument.
Psali jsme:
"Z toho oběda se vrátil domů a jindy mi všecko vždycky líčil, tentokrát mi neřekl nic, jenom že to proběhlo normálně. Bylo mu špatně, večer chodil po zahradě, byl nervózní, což jsem teda byla překvapená, protože to se snad stalo poprvé v životě za těch 52 let, co jsme spolu," podotkla k setkání Kuberová.
Kdo Jaroslavu Kuberovi materiál na Hradě předal, se neví. Na papíře s razítkem čínské ambasády chybí oslovení a podpis autora. V devíti bodech zde velvyslanectví vypočítává, proč je cesta druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky na Tchaj-wan pro Čínu nepřijatelná. A taky se tam píše, jak by Čína na Kuberovu cestu reagovala. Ostrov považuje komunistický stát za svou provincii. Fakticky má ale Tchaj-wan vlastní prezidentku, volby i symboly. Pro Čínu je to velice citlivé téma.
"České podniky, jejichž představitelé navštíví Tchaj-wan s předsedou Kuberou, nebudou uvítány v Číně ani čínskými lidmi. České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit," píše se v materiálu.
Čínský velvyslanec tlačil na Jaroslava Kuberu i osobně, naposledy 3 dny před jeho smrtí. 17. ledna na recepci ambasády k oslavě Nového čínského roku. Nepřímými svědky byla Věra Kuberová a kancléř senátu, Petr Kostka. O tom, že chce velvyslanec s předsedou senátu mluvit, se Jaroslav Kubera dozvěděl prý až po cestě na ambasádu. "Když jsme přijeli do Prahy, tak nás rozdělili, manžela odvedli do místnosti, kde byl jenom s panem velvyslancem a s čínským překladatelem. Nikdo jiný tam z našich lidí nesměl, mě odvedli do sálu, já jsem čekala, o 20 minut se vlastně prodloužil ten program, než to začalo. Manžel přišel, a když jsem se ho ptala, co se dělo, tak řek: 'nic' , pana velvyslance odvolají. Protože jsem neustoupil," vyprávěla Kuberová s tím, že její muž se pak projevoval úplně nestandardně k jeho stylu života. Tři dny poté zemřel, pravděpodobně na infarkt.
"Já jsem na tátu strašně hrdá. Jsem na něj hrdá, protože neustoupil. Neustoupil a opravdu to vnímáme tak, že ho to stálo v podstatě život," poznamenala k tomu jeho dcera Vinšová.
Od smrti Jaroslava Kubery řeší záhadu takzvaného čínského dopisu senát i poslanci zahraničního výboru sněmovny. Chtějí po Hradu, aby vysvětlil okolnosti vzniku tohoto dokumentu. Předseda horní komory Miloš Vystrčil kvůli tomu napsal už 3 dopisy prezidentovi. Odpovědí se ale od Miloše Zemana dosud nedočkal. "Mám z toho takové smíšené pocity, no. Protože já si myslím, že už to ani není otázka jednání pana prezidenta, ale já si myslím, že těch lidí, co stojí za ním," poznamenala k tomu Kuberová. Vinšová to pak vnímá jako neúctu.
Vysvětlení žádá i zahraniční výbor sněmovny. Ten si na příští čtvrtek pozval kancléře Vratislava Mynáře a šéfa hradního zahraničního odboru Rudolfa Jindráka. Poslanci také chtěli, aby jim předali kompletní originály korespondence s čínskou ambasádou na téma Kuberovy cesty na Tchaj-wan. Vratislav Mynář ovšem odepsal, že on ani jeho kolega na výbor nepřijdou a materiály nedají. Podle informací deníku N to byl přitom právě Mynář, kdo si dokument od čínské ambasády vyžádal. Ten to odmítá a zároveň tvrdí, že měl s Kuberou přátelský vztah.
"To mně přijde nefér, protože pan předseda Kubera se nemůže bránit. A já vím bezpečně a předpokládám, že Vám to potvrdila i paní Kuberová, že oni neměli přátelské vztahy. Pan Kubera si pana Mynáře nevážil, měl ho za intrikána, vůbec nemluvili spolu. Jenom v nejnutnější možné míře," uvedl dlouholetý předseda sekretariátu předsedy Senátu Petr Kostka.
Na odpovědi na své otázky však čeká rodina Jaroslava Kubery. „Já, když o tom přemýšlím, tak jsem si vždycky ústavních činitelů vážila, ať to byli senátoři, poslanci, pan prezident, vždycky jsem k nim měla úctu, ať měli myšlenky, jaký měli. Každej máme právo na svoje myšlenky, a tohleto se mi nelíbí, tak bych chtěla, aby opravdu nelhali a byli upřímní k lidem i k nám, protože dodneška nevím, co si mám o tom všem myslet. Nevím, jestli to je vina pana prezidenta, nebo jestli za ním někdo stojí, ale hrozně mě to mrzí," řekla se slzami v očích Kuberová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
