Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?Anketa
Ve svém podcastu Oč tu běží pak popsala, jak probíhal z jeho strany bossing, sexuální obtěžování, ale i nepatřičné ovlivňování kauz, na kterých pracovala, úniky informací a zastavování nepohodlných kauz či jak si firmy platí reportáže v České televizi. Povídali jsme si včera, krátce poté, co se vrátila domů z vyhraného soudu, kdy byla plná emocí.
Vy jste teď venku na zahradě a já slyším nějaké mňoukání, tak jsem si řekla, že to hezky uvozuje celou tu kauzu, kdy jste mimo jiné zveřejnila Wollnerovo sexuální obtěžování své a svých kolegyň z České televize, během nichž například požadoval, aby jeho oběti mňoukaly. Od té doby se mu posměšně říká Mňoukač...
Nám se tady narodila koťátka, takže ano, teď je to doslova kolem mě samé mňau a je to takové příznačné, tematické.
Celá ta aféra nebo kauza mňoukání, takhle to je mediálně známo, už se táhne asi druhým rokem. Dneska to naštěstí skončilo a já od začátku říkám, a tak to popisuju i na investigativní platformě Infakta.cz, že to je jen jedna linka, ale ve skutečnosti šlo nebo jde o zastavenou investigaci, která se týkala tehdy vyvádění pozemků, městských pozemků v Praze a v Lysolajích, jednání organizované skupiny pod vedením Petra Hlubučka a nejrůznějších developerů.
Petr Hlubuček za STAN, to znamená tehdejší opozice proti Andreji Babišovi a toto celé se rozehrálo.
S kolegyní jsme popisovaly a dlouho pátraly po tom, co vlastně tyhlety praktiky lidí ze STANu, jejich propojení, navázání, a o tom, jak se s veřejným majetkem nakládalo a nakládá.
A tato investigace byla zastavena. Já jsem z České televize odešla v roce 2022, když byl Petr Hlubuček zatčený, zadržený a stíhaný právě v souvislosti s dozimetrem a mluvilo se i o těchto pozemcích, o téhleté skupině. Kauze z Lysolají se přezdívá dozimetr dvě, tak najednou se Marek Wollner ozval a s ním i celá řada dalších různých politiků, kteří si všimli, že přece Česká televize měla v minulosti informace o tomto jednání Petra Hlubučka spojeného s partou podnikatelů, developerů a o vyvádění pozemků, lukrativních pozemků, kolem metra z městského majetku.
Zkrátka se zjistilo, že Česká televize tyto informace měla, nepustila je mezi veřejnost. Já už jsem tou dobou nebyla v České televizi a Marek Wollner mě shazoval, tvrdil, že vina je vlastně na mě, a tak se kolem toho rozproudilo mediální peklo, a já jsem na Infaktech zveřejňovala informace o tom, jak to vlastně celé bylo, jak to bylo s tou zastavenou investigací v České televizi.
To zveřejňuju právě na Infakta.cz a popisuju tam jeden z textů, který se týká i tehdejší atmosféry a pracovních podmínek v redakci publicistiky veřejnoprávní České televize a popisuju podmínky, za kterých jsme tam pracovali a proč jsem se rozhodla odejít.
Ten text má název Harašení, bossing a novinářský politický aktivismus. No a Marek mě vlastně za tyhle ty informace, za tenhle ten článek kvůli tomu, že jsem popsala to, co jsem popsala, zažaloval a soud konečně po dvou letech dopadl pro mne úspěšně.
Jak ten soud probíhal?
Jsem ještě pořád plná dojmů… Pro mě to je… Přišla jsem tam, Marek tam byl se svojí advokátkou, bývalou soudkyní z Prahy 1, Dagmar Stamidisovou.
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
Čelila jste poměrně velkým výhrůžkám a zastrašování. Dokonce se k vám někdo vloupal domů na zahradu a uvolnil vám šrouby na kolech vozu…
Ono to tak probíhalo dlouhodobě. Marek nejdřív zažaloval politiky, kteří v momentě, kdy jsem byla s těmi informacemi, jak to vlastně skutečně je, tak se toho chytli. Šlachta, Okamura a Andrej Babiš o tom mluvil ve sněmovně. A Marek zažaloval nejprve všechny ostatní – Roberta Šlachtu, Okamuru a mě si nechal naposled.
A zároveň rozjel samozřejmě mediální dehonestace o tom, že si vymýšlím, že to není pravda, že jsem spojená s politikama, kdo ví, kdo mě platí a že jsem spojená s Andrejem Babišem, což samozřejmě mě jako novinářku, která musí být nestranná a dávat ty informace ven způsobem padni komu padni, poškozovalo. Zvlášť, když mě někdo začne takhle obviňovat jako můj bývalý šéf, a tedy jako člověk, který v médiích pořád pracuje a začne mě prostřednictvím redakcí a spřízněných redakcí dehonestovat a tvrdit, že jsem s někým politicky propojená a že jsem dezinformátorka.
To člověku vůbec nepřidá, poškozuje tě to novinářsky a profesně, takže to byla taková lavina těchto dehonestací.
Jaktože se takové věci v České televizi děly a nikdo nezasáhl? Mohla byste mi popsat, jaká tam byla atmosféra, plná budova investigativců, kteří jdou po ostatních, ale sami si nechají takové věci líbit?
My jsme si tyhle věci vyprávěli jako kolegyně a kolegové na chodbě, ale proti těm funkcionářům tam neuděláš a nemůžeš udělat nic. V České televizi když si někdo přišel stěžovat na nevhodné, neprofesionální chování, tak to zastání tam nebylo. Že by to tam někdo z vyšších míst prověřoval, prošetřil to… nic. Prostě si na to zvykneš, řekneš si, je to tak, je to asi normální, a tak...
Bylo to psychicky náročné, ale říkáš si, že si na to vlastně člověk tak nějak zvykne. Potřebuješ práci, chceš tu práci, potřebuješ samozřejmě peníze, živím děti, a tak dále, takže to tak necháváš, no a až se z toho stal takový obvyklý kolorit.
Co je ale podle mne ještě daleko horší nebo stejně tak špatné, je pak ten novinářský aktivismus, který v České televizi byl a je.
A tohle všechno se s tou mojí kauzou otevřelo. Ale tohle prostě nejde, aby veřejnoprávní novináři, jejich šéfové, Česká televize, kterou si platí koncesionáři za to, že budou dostávat od té televize, redakce, od konkrétních lidí informace o tom, co se děje reálně. Ten divák, posluchač, koncesionář si platí Českou televizi a ty novináře za to, že dostává fakta a vybere si on sám, co si bude myslet o tom či onom, o té situaci, o politikovi, o politické straně, o tom jednání. A ne, že ta redakce, ta televize, ten reportér těm koncesionářům a těm lidem vlastně už dopředu říká, co si mají myslet. To je velmi nenápadné, velmi nebezpečné, a to se podle mě nezměnilo.
Veřejnoprávní médium právě jeho nezávislost má odlišovat od komerčního média, které je živo z příjmu z reklamy, a tím pádem se snaží být zadobře se zadavateli reklamy a někdy i s politickými stranami a už jen z logiky věci nikdy nemůže být stoprocentně nezávislé. Právě proto byl zaveden institut médií veřejnoprávní služby, aby bylo na tomto příjmu nezávislé, a tedy si ČT mohla dovolit dělat právě takovéto kauzy stylem padni komu padni. I tak mají veřejnoprávní média nyní složité časy, protože se mediální trh mění, lidé dávají přednost menším mediálním projektům, jako jsou třeba vaše Infakta nebo další platformy. Britská BBC nyní řeší, jak má v budoucnosti fungovat včetně financování. V Británii se nyní vede široká veřejná diskuse, kde mají možnost vyjádřit se všichni lidé. V Česku něco takového postrádám, jako by zdejším veřejnoprávním médiím byl divák ukraden a ani celkově se v rámci profese nevede žádná apolitická diskuse, co s tím. Jak to vnímáte vy – podaří se nějakou diskusi ohledně budoucnosti zdejších veřejnoprávních médií nastartovat?
Novináři jsou závislí na informacích od politiků jak ve zpravodajství, tak v publicistice. Takže novináři potřebují politiky a politici zase potřebují často novináře, média pro upevňování svého politického vlivu.
A o tom se příliš takhle otevřeně nehovoří. Když potom chceš dělat investigativu, a ten novinář investigativní je z podstaty, tak ta veřejnoprávní instituce je nejsilnější vlivové médium, to je prostě Česká televize a je to je mainstream, je nejsilnější, má největší vliv.
Investigativní práce ve veřejnoprávním médiu tomu novináři poskytuje zázemí veřejnoprávní televize, a to je strašně důležité, protože každý investigativní novinář, dobrý investigativní novinář, pátrá dlouho, jde opravdu do hloubky a sbírá všechny možné informace. Jenže to takto už nefunguje.
A to je pak problém i směrem ke koncesionářům, k těm lidem, kteří by měli dostávat úplně jinou službu, než ve skutečnosti dostávají. A když se mě novináři po tom rozsudku teď u soudu na to ptali, tak právě to tam zmiňuju, že v České televizi celá řada lidí, kteří, ať už šli proti mě, podporovali Marka Wollnera, protože byli pořád jeho podřízení, a tu práci, no co si budeme namlouvat, tu práci prostě potřebuješ a chceš a samozřejmě máš pravidelný příjem z České televize za tu práci. Máš to zázemí, což je strašně důležité.
No tak mnohdy se ti lidé bojí jít otevřeně proti svému šéfovi. Tak se vědělo a ví to celá řada dalších lidí, že v České televizi je propaganda, politický aktivismus. A nemám pocit, že by se něco tam měnilo ani vzhledem k tomu, že jsme se pak ještě postupně dostávali k informacím o tom, jak si zbrojařské firmy platí redakci publicistiky a zbrojařská lobby si platí natáčení, aby jim prošla mnohamiliardová zakázka na Ministerstvu obrany.
Když se potom dívám, jak můj bývalý šéf a kolega Marek Wollner podporuje různé politiky a vlastně mu to nepřipadá špatně, no tak mi dává za pravdu, že to je prostě špatně. Teď už je na volné noze a píše pro Forum24, tak samozřejmě z tohohle pohledu si už může psát, co chce, ale v té veřejnoprávní instituci to je prostě velmi špatně. Jak pak můžou být potom informace objektivní?
Takže si myslím, že tohleto se za mě otevřelo.
Po odchodu z České televize a poté i z dalších komerčních médiích jste začala dělat svůj vlastní investigativní projekt InFakta.cz. Jak velký rozdíl je pracovat jako investigativec na volné noze? Co se změní?
Změní se to, že už neděláš pro toho diváka, pro toho koncesionáře tu práci, ale najednou jsi jako vhozená v tom obrovském prostoru internetu. Tvým divákem, posluchačem, je spotřebitel na sítích a tomu to všechno musíš nějak přizpůsobovat, takže je to daleko, daleko těžší, a já tímto chci poděkovat všem lidem, kolegům, kteří mi pomáhají, a mému týmu.
Mnoho z nich se bojí jít s obličejem ven, protože skutečně nevíš, odkud co přijde a zvlášť když ti, kterých se ty nepříjemné informace týkají, vědí, kde bydlíš. Nemáš to anonymizované zázemí jako třeba v České televize nebo toho velkého média, takže je to samozřejmě těžší.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Na těch sítích pořád potřebuješ být vidět, abys měla sledovatele. Takže jsi trošku jako myška v bubnu, a to v té investigaci nejde.
Proto říkám, že investigace je opravdu vlajková loď a v České televizi by právě tahleta publicistika nepochybně měla být vlajkovou lodí té televize. Takže mě mrzí, že to tam už takhle není a že to jaksi úplně ztratilo nějakou hodnotu.
Nicméně jsem optimista a byla bych velmi ráda, kdyby tahle kauza zahájila nějakou diskusi o tom, jak by to správně mělo být.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s názorem Markéty Dobiášové, že v ČT může být toxické prostředí?
autor: Jane Frank
mravní bahno
