„Kultura není luxus, ale nezbytnost,“ připomíná ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ne všichni ve vládě ale zřejmě sdílejí jeho přesvědčení, protože slíbené 1 % výdajů státního rozpočtu pro resort kultury zatím naplněno není.
Ministr kultury tvrdí, že přesto, že cílové jedno procento ještě dosaženo nebylo, trend je jasný: „Vláda měla ve svém programovém prohlášení, že bude směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu. Tam ještě nejsme, ale objem peněz, který má moje ministerstvo nyní k dispozici, je opravdu historicky rekordní,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.
Ale dodává, že současné financování nestačí pokrýt vše, co by si kultura zasloužila: „Čímž neříkám, že je to částka, která by uspokojovala všechno to, co by financováno být mělo. Myslím si, že se v minulých letech, možná desetiletí, málo dbalo na to, jak jsou financované samotné příspěvkové organizace ministerstva. A myslím si, že každý ministr do budoucnosti bude muset usilovat o to, aby tento základní zdroj podpory byl také dobře udržovaný, protože naše organizace tvoří v mnoha případech páteřní instituce české kultury,“ zdůraznil Baxa.
Na kulturu stále není dost, říká Baxa. Děkuje lidem z oboru za odhodlání
Na otázku, jakou má kultura prioritu při sestavování státního rozpočtu v době, kdy stát investuje hlavně do obrany, ministr odpověděl: „Já bych řekl, že kultura má prioritu vysokou. Ten nárůst toho rozpočtu je víc než 25 %. Je to ohromný vzestup peněz, které mé ministerstvo pro rok 2025 mělo. Nemohu ale říct, že peněz na kulturu je dost. Stačí jenom navštívit některé naše příspěvkové organizace a vědět, jak ta desetiletí zanedbávání se propsala do toho, v jakém stavu jsou v současné době,“ připustil Baxa.
Zároveň ocenil práci lidí v kulturních institucích: „Ale i přesto patří veliké poděkování všem těm, kteří tam odhodlaně a houževnatě a s velkým entuziasmem pracují.“
„Stejně tak se v této vládě i moje ministerstvo podílelo na konsolidačním úsilí. Nemyslím si, že úplně hlavním cílem je, soustředit se na to, jak se budou rozdělovat peníze.“ Podle něj je důležitější strategické plánování než jen samotné rozpočty: „Cílem každého ministra má být to, aby byla koncipována jasně kulturní politika, státní kulturní politika, která se teď připravuje. Podle ní se má postupovat. Má mít ministerstvo kultury vědomost, jaké jsou jeho priority. A na to já jsem vždycky velmi dbal. Snažit se být spravedlivý ke všem oblastem, které do působnosti ministerstva kultury spadají. O to jsem se snažil také,“ pravil ministr.
„Obrovským úspěchem české kultury je uzavření smlouvy na pozici uměleckého ředitele a šéfdirigenta České filharmonie s Jakubem Hrůšou,“ zmínil Baxa. „To je znamení světovosti české kultury v oblasti vážné hudby. Patří mezi nejprestižnější dirigenty.“
Česko má výjimečné postavení ve filmovém průmyslu
Baxa mimo jiné upozornil: „Jsme země střední velikosti, ale řekl bych, že jednou z nejpřednějších evropských zemí ve filmovém průmyslu.“ Apeloval, abychom se na českou kulturu nedívali s přehnanou skromností: „V některých pohledech na českou kulturu bychom neměli být zbytečně přízemní. Česká kultura v mnoha oblastech má nadnárodní, evropskou, možná světovou úroveň,“ poznamenal.
Zdůraznil nutnost reformy autorského práva v rámci AI v umění: „Jednotlivé státy i EU se musí soustředit na změnu autorského práva. Je potřeba, aby i nadále byla ošetřena práva autorů, ale domluvit se na úplné redefinici autorského práva je komplikované,“ řekl. „Je to revoluční změna, na které nebude snadné najít shodu.“
Ministerstvo kultury chce podle Baxy podpořit významné festivaly i živou kulturu v regionech. Zmínil, které tři prestižní festivaly v Česku získají zvláštní podporu. „Tři festivaly v České republice budou mít uzavřena speciální memoranda – Karlovarský filmový festival, Pražské jaro a Janáček Brno,“ upřesnil. A zároveň připomněl, že resort nezapomíná ani na ostatní kulturní akce: „Vedle toho existuje velký ministerský dotační program, kde je rozdělována finanční podpora pro další festivaly.“
Zmatky kolem koncesionářských poplatků přiznal i ministr: systém je těžkopádný
Poměrně velké zmatky vyvolala v poslední době registrace právnických a fyzických osob ke koncesionářským poplatkům. „Abych byl upřímný, tak ten systém je těžkopádný,“ povzdechl ministr Baxa.
Šéf resortu kultury připustil, že kritika ohledně nových pravidel pro registraci k poplatkům u Českého rozhlasu a České televize je oprávněná: „Bylo by lepší, kdyby byl jednodušší, ale je to tím, že se změnila definice poplatníka. Dnes poplatníkem už není ten, kdo vlastní televizi a rádio, ale každý, kdo má chytré zařízení. Kritika toho přístupu byla mimo jiné v tom, proč se rovnou nevyřadili na základě nějakých databází ti, kteří se to netýká, protože nemají těch 25 zaměstnanců. Pokud jde o právnické osoby. Česká televize a Český rozhlas nemají přístup do těchto státních databází. Kde jsou jednotlivá IČO. Muselo se to tedy udělat tímto těžkopádným způsobem. Myslím, že kritika, kterou to vyvolalo, byla oprávněná. Opravdu nechci hájit to, jak to proběhlo. Nicméně ta čísla v obou médiích veřejné služby v těch nových registracích jsou dobrá,“ dodal Martin Baxa.
Změna pravidel pro placení koncesionářských poplatků vyvolala mezi podnikateli zmatek. Mnozí nevěděli, kdo se má registrovat, kde případně hrozí pokuty a jaký je přesný výklad zákona.
Na závěr Baxa zdůraznil, že přes výhrady k provedení změn, za samotnou reformou stojí: „Jak říkám, ten systém byl v tom rozběhu těžkopádný, ale já si stojím za tou redefinicí poplatníka. Za tím, že se rozšířily ty možnosti pro financování médií veřejné služby, z různých důvodů je to užitečné.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, aby za Českou televizi a Český rozhlas nově platily i firmy a živnostníci, kteří používají chytrá zařízení?
autor: Natálie Brožovská
