Kurdové Američanům říkali, že to bude „průser“. Ti na ně tlačili, pak dali ruce pryč. Byli jsme na besedě s novinářkou Kutilovou, která to vše viděla na vlastní oči

03.11.2019 18:13

REPORTÁŽ Sál brněnského HaDivadla byl v sobotu v podvečer zaplněn k prasknutí. Lidé napjatě čekali na příjezd novinářky Markéty Kutilové, která byla připravena promluvit o tom, co se dnes děje na severu Sýrie, jakých válečných zločinů se turecké nebo Tureckem podporované jednotky dopouštějí a jakou roli v regionu hrají Američané. Administrativa Donalda Trumpa prý věděla, že to v Sýrii zavání, nevybíravě řečeno, „ prů*erem“, Kutilová použila přesně toto slovo, ale Trump i tak nechal Kurdy na holičkách.

Kurdové Američanům říkali, že to bude „průser“. Ti na ně tlačili, pak dali ruce pryč. Byli jsme na besedě s novinářkou Kutilovou, která to vše viděla na vlastní oči
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Publicistka a humanitární pracovnice Markéta Kutilová.

Markéta Kutilová sice na brněnskou debatu dorazila asi se čtyřicetiminutovým zpožděním, dopravní situace občas nabourávají časové plány každému, ale lidé v HaDivadle přesto trpělivě čekali, aby si od válečné reportérky Markéty Kutilové vyslechli, co se děje na severu Sýrie.

Zdůraznila, že Sýrie leží na strategickém území, má přístup ke Středozemnímu moři a pokud chce Írán nebo Katar své obrovské zásoby zemního plynu dostat plynovody do Evropy, nemají v podstatě jinou možnost, než vést tyto plynovody přes území Sýrie. Je tu ale háček.

Zatímco země jako Katar, Saúdská Arábie nebo Turecko patří do zemí, kde lidé vyznávají sunnitskou větev Islámu, Írán, Irák a Sýrie jsou země, kde moc v rukou drží šiité. A vzhledem k tomu, že tyto dvě větve se mezi sebou mají rády asi tak, jako kdysi katolíci a protestanti v Evropě, je jasné, že napětí mezi oběma tábory by se dalo krájet.

Kutilová posluchačům prozradila, že syrský prezident Bašár Asad dlouhá léta bránil Kataru a dalšímu sunitským zemím v transportu energetických surovin, klíčových pro celý svět, přes své území.  

A to je jeden z důvodů, proč došlo k válce v Sýrii. „Je to jeden z důvodů. Neříkám, že je to jediný nebo hlavní důvod. Je to jeden z důvodů, který sehrál velkou roli, a to je vybudování plynovodů vedoucích přes Sýrii do Evropy. Ty plány už tam byly dávno před válkou,“ uvedla Kutilová.

Diktátor Asad a problémy po americkém vpádu do Iráku

Není přitom bez zajímavosti, že většina Syřanů se hlásí k sunnitské větvi islámu, vládnoucí šiité tvoří asi 20 procent populace.

Dalším důvodem k válce byla politická situace v samotné Sýrii. Kutilová konstatovala, že syrský prezident Bašár Asad ovládal svou zemi skrze tajnou službu známou pod označením Mukhabarat. Pracovníci tajné služby měli detailní přehled o obyvatelstvu a občané, kteří si dovolili kritizovat jeho režim, mnohdy za nejasných okolností mizeli. Když v Egyptě, v Tunisku a v dalších zemích vypuklo tzv. arabské jaro, do ulic vyrazili i Syřané. Asad povolal ozbrojené složky a nechal do protestujících střílet.

Kutilová vysvětlila, že Bašár Asad rozhodně nebyl demokraticky zvolen prezidentem. Volby tam proběhly jen na oko, a Bašar Asad převzal moc po svém otci Háfizu Asadovi. Když se Bašár Asad na počátku tisíciletí chopil moci, mnozí Syřané prý doufali, že uvolní poměry v zemi a nechá lidi nadechnout, ale nestalo se tak. V zemi se mezitím roky připravovaly k odporu sunnitské ozbrojené skupiny, které arabské jaro využily k ozbrojenému odporu.

Zrodila se tzv. Svobodná syrská armáda. Problém byl v tom, že tyto skupiny neměly dost peněz ani jednotné velení. Situace v roce 2014 využila Al-Káida, která se do bojů v Sýrii taktéž zapojila a začala tyto ozbrojence přetahovat na svou stranu. Vyplácela jim žold ve výši asi 200 dolarů, sehnala bojovníkům lepší vybavení a tak podobně. Proti Bašáru Asadovi tak vedle relativně umírněné opozice bojovali také teroristé z Al-Káidy a další radikálové.

Vedle Al-Káidy situace využil i Islámský stát. V této chvíli se Kutilová vrátila až do roku 2003, kdy Spojené státy podnikly Invazi do Iráku, svrhly Saddáma Husajna a jeho nejvěrnější spolupracovníky pozatýkaly. Ti však nelenili a už ve vězení se dohodli na tom, že utvoří Islámský stát. Když byli po nějaké době z vězení propuštěni, začali svůj plán uskutečňovat.

Svět vnímal Islámský stát jako hrozbu a Američané v boji proti němu podporovaly některé z ozbrojených skupin, které povstaly proti Asadovi. jenže podle Kutilové Američané brzy zjistili, že nemá smysl je podporovat, protože ozbrojenci často jen dál prodali zbraně, které od Američanů dostali. Padlo proto rozhodnutí podpořit v boji proti Islámskému státu Kurdy.

Američané na Kurdy tlačili

„Američané potřebovali veřejnosti ukázat, že mají výsledky v boji s Islámským státem. Boj s ním stál miliardy dolarů, ale konkrétní výsledky nikde moc nebyly,“ uvedla Kutilová. Kurdové s americkou pomocí skutečně začali teroristy z Islámského státu porážet.

Objevil se však další háček.

„Ti Američané tenkrát Kurdy dotlačili do toho, aby bojovali s Islámským státem i na arabských územích. Byli to Američané, kdo donutil Kurdy jít bojovat o hlavní město Islámského státu Rakka. Rakka bylo čistě arabské město, velmi konzervativní a ti Kurdové řekli ‚ale my nepůjdeme do Rakky, tam jsou prostě arabské kmeny, které nás Kurdy nemají rády. My nemůžeme jít bojovat do Rakky, na arabské území‘. Ale ti Američané na ně tlačili a řekli, ‚tak najměte Araby do armády‘. Američané to platili. Najednou začali vojáci v těch jednotkách kurdsko-arabských dostávat žold. To bylo všechno placené Američany. A když se zaútočilo na to město Rakka, tak to vedli Kurdové, ale nabrali tam právě i spoustu Arabů a ti Kurdové říkali, ‚to bude prů*er‘,“ řekla Kutilová.

Když byl Islámský stát poražen, americký prezident Donald Trump od nich dal ruce pryč a nařídil stažení amerických vojáků ze severu Sýrie. Této situace využili jednak Turci,Tureckem podporované sunnitské ozbrojené skupiny, mezi kterými se podle Kutilové najdou i bývalí bojovníci Islámského státu, jednak i Bašar Asad a Rusko, které Asada podporuje.

Sunnitští ozbrojenci podporovaní Tureckem brutálně zavraždili mimo jiné kurdskou političku Hevrin Chalafovou a její popravu, která zahrnovala i skalpování, si natočili na video. Titíž lidé prý dnes na severu Sýrie zastavují auta a když v něm najdou kurdského řidiče, neváhají ho vytáhnout z vozu a zastřelit ho. Podle Kutilové k tomu mají tito ozbrojenci jediný důvod. Byl to Kurd.

Kurdové, kteří se cítili zrazeni Trumpovou administrativou, se snažili dohodnout se s Asadem na ozbrojené spolupráci, ale podle Kutilové obchází Kurdy hrůza, protože nechtějí, aby se k nim Asad choval stejně jako před válkou, aby se v ulicích pohybovali pracovníci tajných služeb a aby lidé, kteří si dovolí Asada kritizovat, mizeli beze stopy.  

Obdobná situace jako ve městě Rakka, se odehrála na severu Sýrie, kde leží ropná pole, která podle všeho chtějí kontrolovat.

„Tam ti Kurdové říkali, ‚ale my nechceme jít bojovat o ta ropná pole. To je arabská velmi konzervativní oblast‘. To je velmi konzervativní oblast napojená navíc na Saúdskou Arábii,“ vysvětlila Kutilová. „Oni (Kurdové) věděli, že to bude pr*ser. A taky samozřejmě, že to je pr*ser, protože ti Kurdové na těch arabských územích nemají co dělat. Arabové nechtějí, aby je ovládali Kurdové, ale Američané tlačili ty Kurdy, aby osvobodili co největší část Sýrie a vzali to takhle Bašáru Asadovi. Kdyby ta ropná pole neosvobodili Kurdové, tak by je samozřejmě osvobodila armáda Bašára Asada a Rusko,“ podotkla Kutilová. „Takže donutili Kurdy, aby šli osvobozovat ropná pole a vidíte, že Američanům dodnes velmi záleží na tom, kdo ta ropná pole kontroluje,“ pokračovala.

Turecká propaganda jede na plné obrátky. Erdogan chce rozbít integritu EU

Dokud rpná pole ovládal Islámský stát, prodával ropu do Turecka. Kutilová zdůraznila, že Turecko se nikdy nezapojilo do přímých bojů proti Islámskému státu, ale zato teď ze vzduchu podporuje sunnitské ozbrojené skupiny, které se v bojích s Kurdy dopouštějí takových zvěrstev, jako byla vražda Chalafové.

Fakticky se prý neděje nic menšího, než že dochází k obnově teroristického Islámského státu, i když za teroristy Turci označují Kurdy. Podle novinářky je jasně zakázáno kritizovat tureckou invazi do Sýrie. Američané se ale starají především o kontrolu ropných polí a do Sýrie se po dřívějším stahování opět vracejí.

Mezitím v Turecku jede, podle novinářky, válečná propaganda na plné obrátky.

„V Turecku teď jede válečná propaganda. Turecká média jsou vlastněná vládou a rodinou prezidenta (Recepa Tayyipa) Erdogana. Tam svobodná média už de facto neexistují. Takže všechny jedou tu vládní propagandu o tom, jak Turecko vede spravedlivý boj proti kurdským teroristům a že Turci mají právo do Sýrie vstoupit, aby tam bojovali s teroristy. Většina Turků v tom podporuje prezidenta Erdogana, protože on v nich vzbuzuje pocit toho velkoturectví, toho ‚já jsem Turek a kdo je víc‘,“ řekla Kutilová.

„Stejně tak prezident Erdogan už dlouhou dobu podporuje turecké menšiny v Evropě, podporuje spoustu škol v Evropě a podporuje takový ten model toho osmanství. A staví se do role, ve které říká ‚já jsem otec všech sunnitských muslimů‘. Ale ten, kdo je dnes vítězem války v Sýrii, je Rusko, které těží z ústupků Donalda Trumpa. O Syřany vůbec už dávno nejde. Vidíte, že když se jedná o Sýrii, tak tam jednají Erdogan, Putin a Trump,“ zdůraznila novinářka s dodatkem, že své zájmy tu hájí i Saúdská Arábie a Katar. Ty se chtějí podílet na obnově zničené Sýrie.

Popsat složitou situaci, která dnes na severu Sýrie panuje, trvalo novinářce přes hodino. Poté však došlo i na dotazy z publika. Kutilová odpovídala např. na otázky, zda si myslí, že by bylo možné Turecko vyloučit z NATO, vzhledem k tomu, co páchají jednotky podporované Tureckem v Sýrii.

„Turecko je druhá největší armáda v NATO a velmi strategický spojenec – a všichni se bojí toho, že pokud bude Turecko vyloučeno z NATO, tak se spojí s Ruskem a vytvoří velmi silný pakt. A to vlastně nikdo nechce. Takže všichni jednají tak, aby mohli dělat ústupky Erdoganovi,“ konstatovala Kutilová

Konstatovala také, že velké napětí může v Sýrii panovat ještě dlouho, protože pokud se stane, že se moci v zemi chopí sunnité, nelze vyloučit, že se k nějaké formě odporu rozhodnou dosud vládnoucí šiité.

Nakonec se ještě jednou vrátila k oblibě Erdogana mezi Turky, a mezi Turky žijícími v zahraničí. Novinářka nepochybuje, že by Erdogan nějak dokázal zmobilizovat i Turky žijící mimo území samotného Turecka, kdyby je potřeboval k nějaké akci.

„Když se na to podíváte, tak většina Turků žijících v zahraničí podporuje Erdogana. Když francouzský týdeník Le Point zveřejnil na obálce fotku Erdogana jako diktátora, tak Turci ve Francii začali hrozit těm redaktorům smrtí, zapalovali stánky, kde byl tenhle časopis, rozbíjeli reklamy na tenhle časopis a podobně. A podle výzkumů má prezident Erdogan velkou podporu Turků v zahraničí, protože když jste Turek, který nežije doma, tak se vám líbí, že je tady nějaký otec té vaší země a dává vám pocit sounáležitosti. A on opravdu navštěvuje ty turecké komunity v Evropě, staví tam mešity a tak podobně,“ vysvětlila Kutilová.

Vzhledem k tomu, že v Německu už dochází k potyčkám mezi Kurdy a Turky, tak podle Kutilové nelze vyloučit, že by se konflikt z Blízkého východu mohl v budoucnu nějak projevit i v Evropě.

„Erdogan se netají tím, že by chtěl potom dál pokračovat do Evropy, že by chtěl zabrat část Řecka a Bulharska, což byly součásti původní Osmanské říše. Zatím se to zdá jako sci-fi scénáře, ale každopádně Erdogan prohlásil, že jeho cílem je rozbít Evropskou unii. Rozbít integritu Evropské unie. Evropská unie je slabá. Nemá společnou zahraniční politiku, nemá společnou armádu a zdá se být velmi zranitelná. To Turecko se zdá naopak velmi silné. A pokud by prezident Erdogan potřeboval, tak já věřím tomu, že by dokázal mobilizovat nějakým způsobem Turky žijící v Evropě třeba k nějakým protestům. Nevím. Stejně jako má Rusko ty trollí farmy, tak je má i Turecko a šíří po světě tu tureckou propagandu,“ varovala Kutilová s tím, že Erdogan se snaží oslovovat i africké muslimy. Turecko je prý zapojeno i v bojích o Libyi a podporuje síly válčící o hlavní město Tripolis.

Těmito slovy Kutilová své vystoupení uzavřela.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Miloš Polák

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Havloid, pravdoláskař, sluníčkář? Říkají neúspěšní lidé!“ Vztek po Moravcovi: I z důležitých míst. Silné výzvy

8:26 „Havloid, pravdoláskař, sluníčkář? Říkají neúspěšní lidé!“ Vztek po Moravcovi: I z důležitých míst. Silné výzvy

Včerejší Fokus Václava Moravce nenechal některé hlavy chladné, zejména kvůli tomu, kdo byl pozván. Z…