Válka USA s Íránem stále pokračuje. Podle komentáře deníku New York Times se válka pro USA nevyvíjí dobře, zvláště vzhledem k tomu, že USA na své ozbrojené síly vydávají astronomickou sumu jednoho bilionu dolarů ročně. „Za tyto peníze lze vybudovat mnohem větší letectvo a námořnictvo a pořídit si také moderní zbraňové technologie, o kterých mohou íránští generálové jen snít,“ podotýká s tím, že tato převaha se očekávatelně projevila na začátku války, kdy USA zničily podstatnou část íránské vojenské kapacity. Jenže iniciativu teď má Írán, který kontroluje Hormuzský průliv a jeho střely a drony stále ohrožují americké spojence v regionu.

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

5%

Nevadí

92%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 808 lidí

Což dle NYT odhaluje slabiny v americkém způsobu vedení války, který prý značí, že USA nejsou na moderní válku připraveny. „Spojené státy utratily stovky miliard dolarů za lodě a letadla, která sice dokážou porazit lodě a letadla soupeřů, ale jsou neúčinná proti levnějším, sériově vyráběným zbraním. Americká ekonomika nemá průmyslovou kapacitu k výrobě dostatečného množství zbraní a vybavení, které skutečně potřebuje. A země se s řešením těchto problémů potýká kvůli zkostnatělé vládě a konsolidovanému obrannému průmyslu, který se brání změnám,“ píše deník a dává doporučení.

Zaprvé, Spojené státy by dle deníku měly investovat do protidronových technologií, jako to udělala Ukrajina, protože to je dle něho důvod, proč nebyly schopny zajistit, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený,

Zadruhé, Spojené státy by měly mít více levných zbraní, jako jsou drony nebo nepilotované lodě. Zatřetí, USA by měly mít flexibilnější průmysl. „Ještě donedávna vyráběla všechny americké řízené střely Tomahawk jediná továrna a stále je nedostatek protivzdušných střel Patriot,“ popisuje situaci deník a doporučuje: „Pentagon by měl přestat nakupovat tolik zbraní pouze od pěti velkých zbrojovek a začít sázet na dynamické technologické firmy, které se dokážou rychle přizpůsobit.“ Stejně jako spolupráci s dalšími „industrializovanými demokraciemi“. Tyto kroky by nejen pomohly vyhrát další válku, ale mohly by jí dle deníku i zabránit. Namísto toho válka s Íránem prý poskytuje návod pro každého, kdo chce Spojeným státům vzdorovat.

Analýzu deníku New York Times ale považuje za diletantskou analytik Simplicius. Namítá, že levné zbraně by USA konflikt stejně nevyhrály. „I kdyby Spojené státy měly miliony malých, levných dronů, co by s nimi, prosím vás, proti Íránu udělaly? Jaké cíle by ty drony mohly zasáhnout, aby to změnilo strategickou rovnováhu proti zemi, která se stáhla do podzemí a vše, co má nějakou hodnotu, ukryla do sil a decentralizovala?“ ptá se.

„Rusko mělo na realizaci právě těchto opatření náskok několika desítek let před Spojenými státy i jakoukoli jinou západní zemí – a kam to Rusko dostalo? Ukrajině stačilo pouze decentralizovat své ozbrojené síly a klíčová průmyslová odvětví do jakési ‚mozaiky‘, a ani stovky dronů vysílaných každou noc po několik let v kuse Rusku dosud nepřinesly strategické vítězství,“ argumentuje analytik s tím, že v Íránu, který si vybudoval pro své vojenské síly „podzemní města“, je cílů k zasažení ještě méně. Nemluvě ani o tom, jak je Írán rozlehlý, což by podstatně limitovalo nálože, které by dron unesl.

Podle analytika je americký vojensko-průmyslový komplex zaseklý v myšlence, že se vítězství dá koupit a dosáhnout technologiemi. „Řeknu něco velmi kontroverzního: Podstatou moderního válčení není technologie, ale ideologie. Vítězství dosáhne ten národ, který ukáže největší morální a duchovní soudržnost a jednotu, nikoli ten, který má nejvíce technických vychytávek, gadgetů a efektních ‚levných‘ hraček,“ prohlašuje Simplicius. Podle něho je Západ v kulturním úpadku, takže tyto schopnosti musí nahrazovat technologickými řešeními.

Psali jsme:

Sedm na jednoho, NATO stejně prohrálo. Teď se utěšují drony nad Moskvou

SMS? Ulice plné. Děti? Ticho. Kekely udeřil na „spravedlivé“ chvilkaře

„Zlatý záchod“ Mindič opět na scéně. Bývalý ministr má problém

Ukrajinci jsou nespokojení s tím, co teď slyší z EU