Předsedkyně eurokomise Ursula von der Leyenová ustála během několika měsíců již čtvrté hlasování o vyslovení nedůvěry. Každé další hlasování přitom přepisuje rekordy, nikdo z jejích předchůdců nečelil této výzvě tolikrát.

K vyvolání hlasování je zapotřebí desetina europoslanců, tedy 72 podpisů. Dřívější hlasování byla odůvodňována například nevyjasněnou rolí předsedkyně eurokomise v nákupu vakcín společnosti Pfizer, kvůli které se o ni zajímala i evropská prokuratura.

Tentokrát byla hlavním důvodem obchodní dohoda EU s jihoamerickou organizací Mercosur, která podle evropských zemědělců i jiných lidí povede k zaplavení trhu levnými a pochybnými jihoamerickými potravinami, kterým evropské výrobky, svázané přísnými předpisy, nebudou schopny konkurovat.

„EU a Komise jsou slabší než kdykoli předtím, protože předsedkyně Komise neustále odmítá naslouchat našim zemědělcům a občanům a reagovat na nejnaléhavější výzvy, kterým EU čelí,“ stojí mimo jiné v návrhu.

Dohoda podle návrhu nejen ohrožuje zemědělce, ale činí též „asymetrické ústupky“ a posiluje strategickou závislost Evropské unie.

Na debatu před hlasováním v minulém týdnu Ursula von der Leyenová vůbec nedorazila, což mnozí označovali za pohrdání europarlamentem. Jednání ostentativně bojkotovaly i frakce „bašty středu“, jak Leyenová nazývá svou většinu lidovců, socialistů, liberálů a Zelených. Do sálu vyslali pouze deset zástupců, z nichž jeden se od pultíku vyptával: „Kolikrát musíme hlasovat o beznadějných návrzích na vyslovení nedůvěry, než budou extremisté spokojeni?“

Bruselský server Politico se naopak posmíval, že k jednání nedorazil ani Jordan Bardella, lídr skupiny Patrioté pro Evropu, který hlasování inicioval.

Návrh nakonec neuspěl a potřebné nadpoloviční většině 361 hlasů se ani zdaleka nepřiblížil. Hlasovalo pro něj 165 poslanců, proti bylo 390 hlasů, ostatní volili nějakou formu nehlasování.

„Naprosto jsem neočekával, že by Komise včetně předsedkyně mohla být odvolána. Důvod není převládající spokojenost s jejím působením, ale strach z dalšího vývoje, obava „proevropských frakcí“, které Evropě nejvíc škodí, co by nastalo po odvolání Komise,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz europoslanec Ivan David.

Fungování Evropské unie by podle něj bylo fakticky paralyzováno a je obava, že rostoucí nespokojenost s vývojem ve všech zemích Evropské unie by mohla vyvrcholit ve vítězství těch, kteří si nepřejí pokračování současné politiky Unie. Na stole by podle něj byl i zásadní rozklad této organizace.

Europoslanec Tomáš Zdechovský pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Ať se na mě nikdo nezlobí, ale v dobách obrovské geopolitické krize se pokoušet odvolat Komisi je nebezpečný nápad, který nahrává jen Rusku. Patrioti jsou partou prokremelských stoupenců, protože odvoláním by vyvolali nestabilitu EU. To může chtít jen hlupák nebo někdo, kdo je placený rubly.“

Jde podle něj jen o politické PR a obrovskou ostudu.

„Znepokojení z naprosto nepříznivého vývoje v Evropské unii roste, ale stejně tak roste obava, co by bylo v případě odvolání Komise. Neexistuje plán B,“ říká k náladám v Bruselu Ivan David.

Nemohou si dovolit hlasovat proti...

„To poslední hlasování žádný posun neukazuje. 390 proti nedůvěře, 165 pro. Důvod: bylo to opřené o Mercosur. Takže i my jsme byli proti,“ říká pro ParlamentníListy.cz europoslanec ODS Alexandr Vondra.

Jeho strana je součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů. Ta se pohybuje mezi „koalicí“ a „opozicí“ neboli „baštou středu“ a „extremisty“. V tomto případě vyslovení nedůvěry nepodpořila. Hlasování opřené o dohodu s Mercosurem podle něj nemělo šanci na úspěch. On sám považuje tuto dohodu za smysluplnou.

„Já jsem se hlasování nezúčastnil, protože jsem odjel do Prahy do Edenu na Barcelonu, ale kdybych tam byl, tak tentokrát bych hlasoval proti nedůvěře,“ dodává Alexandr Vondra.

A také připomíná, že hlasování se neúčastnili, a hlasy pro odvolání tedy nedodali ani europoslanci za ANO, zástupci skupiny Patrioti pro Evropu.

Jak vysvětluje Alexandr Vondra, pro návrh hlasovali jen zástupci frakce Evropa suverénních národů, Patrioti bez českého ANO, několik jedinců z Irska a polští europoslanci z reformistů. Strana Právo a spravedlnost totiž boj za práva zemědělců proti dohodě Mercosur považuje za důležitou součást své politiky. Právě z Polska a Francie se šíří největší kritika obchodní dohody.

Ivan David ale poukazuje, že množství europoslanců se na hlasování vůbec nedostavilo a z těch přítomných v sále se více než padesát nepřipojilo k hlasovacímu zařízení.

„Ve čtvrtek, kdy se hlasovalo, bylo o dost méně přítomných poslanců, než bývá ve čtvrtek obvykle. Myslím, že si nepřejí, aby jejich jméno bylo spojováno s podporou Komise, ale nemohou si dovolit hlasovat proti,“ vysvětluje.

A shrnuje: „Pro hlasovali Suverenisté včetně mě, nezařazení s výjimkou čtyř, jeden lidovec – tedy z frakce von der Leyenové, všichni Patrioti, dva liberálové (Renew), dva socialisté a osm zástupců frakce Levice (většina nehlasovala vůbec).“

Další český europoslanec, Ondřej Dostál, na začátku týdne poukázal, že ačkoliv se všichni tváří, že vše je v klidu, v rámci Evropské lidové strany za nedodržení linie přistoupili k trestům.

Nejsilnější frakce Evropské lidové strany, ke které patří předsedkyně Ursula von der Leyenová, si pro hlasování pojistila loajalitu europoslanců schválením opatření, podle kterých chování v nesouladu se stanoviskem frakce může znamenat postih.

Dopadl zejména na europoslance z maďarské opozice, kteří se báli být spojováni s Leyenovou, protože za několik týdnů budou v Maďarsku volby. Hlasovali tedy „vyjmutím karet“ a zařadili se do padesátky nepřipojených, kterou zmínil Ivan David.

„Na půl roku mají ‚zaracha‘, nebudou moci vystupovat na plenárce jménem frakce,“ popsal Ondřej Dostál jejich trest.

„Kdokoliv projeví ve frakci EPP jenom náznak nezávislého myšlení, tak okamžitě dostává stopku,“ poznamenal Ondřej Dostál, jak to chodí v Bruselu.