Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Davosu zdůraznila, že Evropská unie považuje suverenitu států v Arktidě za danou a dává přednost spolupráci se Spojenými státy před konfrontací. Reagovala tím na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném odkupu Grónska, které je poloautonomní součástí Dánského království.

Podle šéfky Evropské komise lze bezpečnosti v arktickém regionu dosáhnout pouze společným postupem, a proto považuje za chybný záměr zavádět dodatečná cla vůči evropským zemím, které se proti Trumpovým plánům postavily. Varovala zároveň, že eskalace sporů mezi Evropou a USA by mohla vést k nebezpečné spirále napětí, ze které by těžili jejich protivníci.

Reakce Evropské unie má být podle von der Leyenové „nekompromisní, jednotná a přiměřená“. „Přistupovat k této věci ale musíme i strategicky. Proto pracujeme na balíčku podpory arktické bezpečnosti,“ dodala.

Hovořila také o nutnosti spolupráce se Spojenými státy na širší bezpečnosti Arktidy. Uvedla, že Evropská unie by v této oblasti mohla využít zvýšené obranné výdaje například k posílení evropských ledoborců. Zároveň zdůraznila, že EU chce na bezpečnosti arktického regionu spolupracovat i s dalšími spojenci z NATO, zejména s Velkou Británií, Norskem, Islandem a Kanadou.

Zdůraznila význam transatlantických vztahů slovy: „Považujeme obyvatele Spojených států nejen za naše spojence, ale také za naše přátele.“

V Davosu ostře promluvila o pokračující ruské agresi proti Ukrajině. Rusko podle ní po čtyřech letech neukazuje žádné známky ústupků. Žádné známky lítosti. „Žádné známky úsilí o mír,“ dodala, že Rusko naopak zintenzivňuje své útoky.

Upozornila také na každodenní dopady ruských útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu na Ukrajině: „To musí skončit. Chceme pro Ukrajinu mír.“

Současně ocenila snahy Spojených států o dosažení míru a zdůraznila další spolupráci s Washingtonem: „Oceňujeme roli prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mír, a budeme úzce spolupracovat se Spojenými státy.“

Připomněla, že Evropská unie Ukrajinu podporuje nejen politicky, ale i konkrétními kroky. A přidala vzkaz světu – Evropa bude vždy stát po boku Ukrajiny, dokud nebude spravedlivý a trvalý mír.

Evropa se musí změnit spolu se světem

Současné geopolitické otřesy by podle šéfky Evropské komise měla Evropa využít jako příležitost k vybudování nové formy nezávislosti: „Geopolitické otřesy mohou a musejí pro Evropu sloužit jako příležitost.“

Vrátila se i k takzvanému Nixonovu šoku, aby ukázala, že náhlé geopolitické a ekonomické otřesy mohou Evropu posílit. Připomněla, že odpojení dolaru od zlata bylo pro Evropu tvrdou lekcí a impulzem k posílení vlastní ekonomické a politické moci. Podle ní toto varování platí i dnes, kdy Rusko bombarduje Ukrajinu a Spojené státy znovu pracují s cly.

Návrat ke starým pořádkům není možný a jedinou cestou je dlouhodobá změna a budování evropské nezávislosti. „Potřeba nové evropské nezávislosti není nová a ani reakcí na stávající dění ve světě, ale dlouhodobou strukturální potřebou,“ uvedla.

Přitom varovala před návratem ke starým pořádkům a vyzvala k trvalé změně evropského přístupu: „Pokud jsou změny trvalé, pak se i Evropa musí trvale změnit. Je čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou, nezávislou Evropu,“ prohlásila Ursula von der Leyenová.

Evropa masivně zbrojí

Předsedkyně Evropské komise upozornila, že členské státy EU plánují do roku 2030 investovat do armády a zbrojení zhruba 800 miliard eur. Zdůraznila, že tempo změn je bezprecedentní. „V loňském roce jsme v oblasti obrany udělali víc než v předchozích desetiletích,“ uvedla.

Podle von der Leyenové si tohoto obratu všimli i investoři. Tržní hodnota evropských obranných firem se od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, ztrojnásobila.

Vyzdvihla význam moderních technologií a upozornila, že několik evropských startupů dosáhlo statusu jednorožců – tedy valuace přes jednu miliardu dolarů – díky vývoji softwaru založeného na umělé inteligenci, zpravodajských systémů z bojiště a pokročilých dronů s dvojím využitím.

Podle ní tyto firmy potřebují dostatečně velký domácí trh. Evropská unie proto připravuje návrh režimu „EU Inc.“, který má umožnit založení firmy kdekoliv v Unii do 48 hodin, plně online.