Koncern, který byl po roce 2017 vlastněný Babišem, načež jej premiér musel kvůli novele zákona o střetu zájmů převést do svěřenských fondů, je podle Křečka především „desítkami pracovišťmi a dílnami, kde pracují tisíce lidí“. Těch bylo k předminulému roku 33 tisíc, přičemž 22 tisíc z nich bylo zaměstnáno v České republice. „Volání po tom, aby Agrofertu byly zastaveny dotace, jistě netěší jeho majitele, ale málo se musí líbit i těm, kteří zde pracují. Myslíte, že touží být bez práce jen pro výkřiky několika nedostudovaných ‚hlídačů demokracie‘?“ přiložil.
Poukázal též na pochybnosti ohledně přerozdělování evropských peněz: „Copak sem chodí evropské peníze jen tak a Babiš si je jen odváží do svých podniků? Nebo jsou rozdělovány úředníky podle evropských směrnic, osobami k tomu určenými a na základě rozvojových programů jednotlivých odvětví a krajů? Právem se nejvyšší státní zástupce ptá, kdy a jak byla vyšetřena práce a odpovědnost těchto lidí, než peníze dorazily ‚k Babišovi‘.“
„Ale hlavně: copak je Babiš bílou vránou?“ táže se a ukazuje směrem i k dalším našim miliardářům. Podle jeho slov zde máme i takové, kteří ke svému výdělku přišli nepoctivou cestou. A stěžuje si na to, že zde máme „systém, který na straně jedné produkuje milionáře a na straně druhé občany nemající na nečekaný běžný výdaj v domácnosti nebo na svačiny pro děti“. Píše, že i přestože tito lidé nejsou zapojeni do politiky, mohou i tak přes lobbisty či některé poslance rozhodovat i o věcech, které podle něj mohou být větší, než o jakých rozhoduje Babiš.
Dále poukázal, že se obyčejní lidé nemají čas zabývat politickým děním, tato „představa aktivistů“ má prý být „hloupá“. „Lidé musejí pracovat a vydělávat peníze nikoliv z potřeby hromadit majetek, ale proto, že se musejí starat o děti, bydlet, jíst. A otázka, proč si někdo za měsíc vydělá těch 20–30 tisíc, zatímco jiný si za stejnou dobu ‚vydělá‘ pár milionů, zatím není předmětem jejich každodenních úvah. Ale až se to změní, až lidé pochopí, že problémem není Babiš, ale systém, to se pak budou dít věci,“ předjímá.
Vyčetl i názor, že za naše potíže může, že se voleb účastní důchodci. „Občan se tak po letech života a práce totiž dozvídá, že by ani neměl mít právo volit, což byl v uplynulém roce vrcholný výkon myšlení těch pravých liberálních demokratů,“ odmítá takovýto názor Křeček.
Ptá se, kdo se oněch „obyčejných“ zastane? Strany, „které nás častují výkladem o morálních principech a o lidských právech“, se prý zmohou akorát „klábosit o genderu, množství pohlaví, diskriminaci všech a všemi“.
Dodal, že tu máme vyloučené lokality, ve kterých problémy narůstají. V nich nám prý „blábol o politické korektnosti nedovoluje problém pojmenovat“. „Spíše se spokojíme s vysvětlením, že nám tu někdo rasisticky diskriminuje,“ píše. Máme se u této problematiky obávat porušení „lidských práv“. Ty se podle něj máme bát porušovat i u množících se teroristů. U toho upozornil, že to může dopadnout tak, že se „objeví ten, který se nebude ohlížet na žádná práva nikoho“.
Závěrem ještě citoval politoložku Kateřinu Smejkalovou, která napsala: „Musí umět vysvětlit, že za nostalgií po Koněvovi a Gottovi je možná touha po antikomunismem neumožněném uznání vlastních obyčejných biografií před rokem 1989.“ „Jinými slovy, že tu sice před listopadem existoval stát, ve kterém docházelo k věznění a v určitém období i popravám nevinných lidí a ve kterém jsme měli o občanských a politických právech jinou představu, ale že zde také žily své životy miliony šťastných rodin. A že to tedy nebyla jedna hrůza vedle druhé, jak se nám to dnes mnozí ‚historikové‘ snaží vnutit,“ dodává k tomu.
autor: rak