„Burzy citlivě reagují na politickou situaci. Tato skutečnost je známá, ale obtížně předvídatelná. Ony totiž nereagují nějaké abstraktní burzy či trh, ale konkrétní makléři. Tedy lidé, kteří reagují na politické události – a povětšině jim vůbec nerozumějí. Reagují na média, jejichž kvalita politických analýz strmě upadá. Média pak informují o zmatcích na burze a vyvolají paniku u veřejnosti. Na nákupní paniku veřejnosti potom opět zareagují makléři. Zkoumání makro i mikroekonomiky se mění na studium chování davu,“ upozorňuje Krejčí.

Západní sankce Rusku pomohly

Prvním Putinovým úkolem tak je překonání davové psychózy podnikatelů, makléřů a veřejnosti. Je třeba vlít lidem do žil optimismus a toho je Putin vzhledem ke své popularitě schopen. Země má prý k dobru ještě ekonomické i morální rezervy a krizi tak pravděpodobně ustojí. To ovšem nic nemění na tom, že Rusko bude muset přikročit k jistým reformám, bude se muset více orientovat na Čínu a oblast Pacifiku obecně, protože roste rychleji než Evropa a nabízí lepší možnosti. Toto přeorientování ale nebude hotové zítra. Tyto reformy již mohly být v chodu, ale Rusko řadu let prospalo.

„Pokud jde o modernizaci a restrukturalizaci ruské ekonomiky, daly západní sankce Kremlu do rukou do té doby netušené možnosti. Především semkly ruskou veřejnost a vybavily ji vzdorovitou trpělivostí, kterou by jinak bylo velmi obtížné vyvolat,“ míní profesor.