„Občan Huxleyova Světového státu nemá důvod protestovat proti vládě, neboť ta mu garantuje všechny radosti a sociální jistoty,“ míní Kohout s tím, že novým náboženstvím se stává masová spotřeba. 

Původní text ZDE

Následně si všímá charakteristických rysů utopie, kdy vláda je zcela technokratická a cílem je stabilita státu, žádné „spirituální“ hodnoty. „Politická ideologie i náboženství jsou nahrazeny konzumem, drogami a sexem. Režim je odsunut do pozadí, je téměř neviditelný pouhým okem. Životní styl je hlavním předmětem zájmu vlády – nikoli však spartánský jako v orwellovské utopii, ale naopak poživačný v maximální možné míře,“ popisuje Kohout. Všímá si také toho, že vliv státu na ekonomiku je zcela rozhodující, násilí není nutné a stát lidem poskytuje požitky.