Hosty nedělních Otázek Václava Moravce byli neúspěšný prezidentský kandidát, profesor Jan Švejnar, exministr financí za hnutí ANO Ivan Pilný a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon.
Česká ekonomika se zřítila v meziročním srovnání o více než deset procent. Máme to nejhorší za sebou?
„Podívejte se, my nevíme. My doufáme, ale nevíme,“ zdůraznil Švejnar s tím, že bude záležet i na tom, jestli se epidemie na podzim vrátí v plné síle.
V tuto chvíli se vybralo na daních o 65 miliard méně než v loňském roce za první pololetí. Podle Švejnara teď nastal čas se zadlužit. „Když teď uděláme chytrá rozhodnutí, tak ty příští generace to budou splácet, ale budou bohatší,“ vysvětloval.
Pilný nabádal k tomu, aby vláda přestala udržovat ekonomiku na kapačkách. „Je potřeba se začít starat o to, co bude dál. Je potřeba přestat udržovat lidi na pracovních místech, která už neexistují. Lidé už možná jsou nezaměstnaní, jen o tom ještě nevědí. Neměli bychom na kapačkách udržovat podniky, které jsou na hranici klinické smrti nebo i za ní,“ doporučoval Pilný.
Švejnar oponoval, že ekonomiku je třeba dál podporovat, protože kdyby se nic nedělo, ekonomika by dál mířila ke dnu. Vyzýval také vládu, aby zvýšila podporu v nezaměstnanosti, aby lidé v koronakrizi měli čas najít si dobrou práci. To se týká především velmi kvalifikovaných pracovních sil. Když si kvalifikovaní zaměstnanci najdou lepší práci, tak na tom podle Švejnara vydělají všichni.
„Oni jsou na tom lépe, my jsme na tom lépe, protože je vyšší HDP a ti lidé platí daně. ... Čas se promeškal, ale ti lidé se stanou nezaměstnanými na konci léta, takže tam ještě můžeme zasáhnout,“ doporučoval Švejnar.
Pilný nad Švejnarovými slovy kroutil hlavou. Plošně podporovat nezaměstnané je špatně. Místo toho bychom se měli podívat, kde nám pracovní síly chybějí, jako jsou učitelé, lékaři, zdravotní sestry, ale i zedníci nebo zaměstnanci, kteří mají na starosti obsluhu složitých strojů. Podle Pilného je třeba občany motivovat, aby se přesunuli na tato místa: „To je daleko důležitější než zvyšovat podporu v nezaměstnanosti.“
Salomon nabídl zlatou střední cestu. Nízkopříjmovým skupinám by prý podporu zvýšil, aby nepropadly do propasti chudoby. Pracovníky ze střední třídy by podpořil, aby měli možnost se např. rekvalifikovat a uplatnit se v nových pracovních podmínkách.
Švejnar však trval na tom, že mělo smysl zvýšit podporu v nezaměstnanosti, ale současně je třeba více investovat do infrastruktury a do rozvoje školství, vědy i výzkumu. „Jít za excelencí je zásadní,“ zdůraznil profesor s tím, že jen tak si udržíme nějakou výhodu ve světě.
Pilný znovu nabídl podstatně přísnější řešení: „Jsme v hluboké krizi a je třeba si utáhnout opasek, o jednu nebo i o dvě dírky. Dočasně,“ řekl jasně.
Salomon se Švejnarem dali Pilnému za pravdu. Zákon o kurzarbeitu má být co nejjednodušší. I podle Salomona je přitom návrh zákona od Jany Maláčové příliš složitý a měl by se změnit.
Pilný poté zřetelně brzdil chuť zadlužovat se: „Žádné peníze nejsou zadarmo,“ varoval důrazně.
Upozornil, že vláda vydává peníze i na boj s kůrovcem, a slibuje starostům měst a obcí, že jim postaví nové sportovní stadiony, ať už o ně stojí, či nikoli. „Musíte taky počítat s tím, kdo ty stadiony pak bude provozovat. Provozovatelé pak přijdou a budou chtít další peníze,“ řekl Pilný.
V tuto chvíli jsme podle názoru Pilného v jámě – a je na čase přestat hrabat, a místo toho stavět žebříky, po kterých z jámy vylezeme.
Salomon se k Pilnému přidal. „Dlouhodobá podpora ekonomiky anaboliky by nebyla dobrá pro nikoho. Já bych splátková moratoria a další pomoc začal rozdávat mnohem adresněji,“ doporučoval host.
V tuto chvíli je to prý tak, že peníze sice máme k dispozici, ale bude důležité stanovit si, na co je přesně chceme, a musíme vědět, co bude v budoucnu s projekty, které teď budeme podporovat.
Podle Salomona je nutné investovat do digitální infrastruktury, do dopravní infrastruktury, ale také do školství a vědy. „Já vidím jako největší problém tu investici potom zrealizovat,“ zlobil se. U dopravní infrastruktury prý stále znovu a znovu narážíme na špatný stavební zákon.
Švejnar s Pilným dali Salomonovi za pravdu. Podle Švejnara státní správa v realizaci projektů pokulhává už celých 30 let. „Polsko je protkáno dálnicemi tam, kde žádné dálnice předtím nemělo,“ pravil Švejnar v narážce na skutečnost, že Česko o dobudování dálniční sítě stále jen mluví.
Volal také po zjednodušení daňového systému, a ponechat více peněz v kapsách střední třídy, protože střední třída peníze utratí za to, co uzná za vhodné a podpoří tím spotřebu.
Pilný uznal, že zjednodušit daňový systém je správné, ale v tuto chvíli by nesahal na superhrubou mzdu, protože v tuhle chvíli podle exministra musíme řešit důležitější věci.
Musíme řešit např. otázku, co s naším automobilovým průmyslem. „Je tam prostor pro vytváření nových technologií. ... Ale někdo musí těm firmám říct, co je čeká,“ upozornil Pilný.
Poměrně opatrný byl v hodnocení plánů na „zezelenání“ evropské ekonomiky.
„Já bych se nechtěl vyjadřovat k ‚zelenému dealu‘, protože do toho vstoupila politika, ale je z toho spíš náboženství. Ale je to trend, který asi nemůžeme ignorovat,“ pravil exministr financí.
Švejnar dal v této věci Pilnému za pravdu a upozornil, že klasické spalovací motory budou nahrazeny elektromobily či automobily využívajícími vodík, a tady by nám neměl ujet vlak.
Podle Salomona by bylo nejlepší svézt se na tom, co mají připravené Němci, protože ti se snaží vytvořit infrastrukturu pro výrobu a provozování vodíkových aut a elektromobilů.
Když se debata hostů první části pořadu České televize blížila ke konci, Pilný konstatoval, že se pořád mluví o modernizaci Česka jako země pro budoucnost, ale ve školském zákoně nebylo řešeno distanční vzdělávání. „Ti učitelé to dělali de facto na černo – a zaplať pánbůh to zvládli,“ oddechl si Pilný.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
