Čerstvá data z exkluzivního volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News přinášejí velmi zajímavý pohled na politické preference vysokoškolsky vzdělaných obyvatel České republiky. Sběr dat probíhal v červnu, konkrétně od 16. do 21. června, a zúčastnilo se ho celkem 1352 respondentů z řad absolventů vysokých škol. Tento specifický segment voličů ukazuje výrazné odchylky od celonárodních průměrů a naznačuje, jak by vypadalo složení Poslanecké sněmovny, kdyby o něm rozhodovali výhradně lidé s akademickým titulem.

Anketa

Chcete, aby Andrej Babiš pravidelně jednal s Petrem Pavlem?

Ano, měli by spolu mluvit

1%

Ne, s Pavlem už není o čem mluvit

97%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 9015 lidí

 Podle výsledků tohoto průzkumu by volby sice vyhrálo hnutí ANO, jeho dominance je však v této sociodemografické skupině výrazně slabší než u běžné populace. Hnutí ANO získalo podporu 22,0 % voličů, což by mu v přepočtu na poslanecká křesla vyneslo 58 mandátů. V těsném závěsu za vítězem se umístily dvě vládní strany se zcela shodným výsledkem. Starostové a nezávislí (STAN) i Občanská demokratická strana (ODS) oslovili shodně rovných 20,0 % vysokoškoláků. Oběma subjektům by tak shodně připadlo po 54 mandátech v dvousetčlenné dolní komoře Parlamentu.

Čtvrtou nejsilnější formací mezi akademicky vzdělanými voliči jsou Piráti, které by volilo přesně 10,0 % dotázaných, což odpovídá zisku 23 poslaneckých křesel. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny by překročila už jen TOP 09, která zaznamenala podporu 6,0 % a brala by posledních 11 mandátů. Pod touto klíčovou hranicí se ocitla vládní KDU-ČSL s výsledkem 4,0 %. Ostatní politické subjekty zůstaly ještě více pozadu. Shodně po 3,0 % získala uskupení Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby, Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Zelení. Dvě procenta hlasů by obdržela strana Motoristé sobě a zbývajících 7,0 % hlasů si mezi sebe rozdělily ostatní menší politické strany a hnutí.

MUDr. Martin Kuba

• hejtman

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Informace sdílel od agentury STEM i bývalý člen KSČM Jiří Dolejš. „Jak by hlasovali vysokoškoláci (červen 2026). ANO i zde vítězí, ale zůstalo by bez spojenců. Neprošli by ani lidovci,“ informoval Dolejš, který odešel z KSČM poté, co se zapojili do projektu Stačilo! před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny.

Ing. Jiří Dolejš

• KSČM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

 

Jak by hlasovali vysokoškoláci (červen 2026). ANO i zde vítězí, ale zůstalo by bez spojencu. Neprosli by ani lidovci https://t.co/rOwdAbgsuD pic.twitter.com/k1nR733Fwb

— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) July 17, 2026

 

„Jak může i mezi vysokoškoláky vítězit ANO? Tahle země nemá budoucnost, jsme v řiti…“ zhodnotil výsledek průzkumu občanský aktivista Jiří Šanda, který se na síti X profiluje jako „člověk, který musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí. russko je rakovina…“

 

Jak muze i mezi vysokoskolaky vitezit ANO? Tahle zeme nema budoucnost, jsme v řiti... https://t.co/JBjAuZcNEX

— Jiří Šanda (@sandajiri17) July 17, 2026

 

Luboš Matuš si povzdechl nad úrovní vysokoškolsky vzdělaných lidí. „Důkaz, že vysokoškolský diplom, ještě nikdy nikomu na inteligenci nepřidal,“ zkonstatoval.

 

Důkaz, že vysokoškolský diplom, ještě nikdy nikomu na inteligenci nepřidal ????????

— Luboš Matuš ???????????? (@LubosMatus) July 17, 2026

 

Ale Jiří Dolejš se na věc podíval nikoli z perspektivy poloprázdné sklenice, ale z perspektivy té poloplné. „3/4 vysokoškoláků nevolí vládní strany a podle jejich hlasů by extremisté neprošli do sněmovny. Co už chcete víc?“ ptal se Dolejš.

Psali jsme:

Krást se bude dál. Režisér a spisovatel Jan Žáček opět promluvil o ČT

Nerudová to neustála. Gregor ukázal věc z hlasování v Bruselu

Ministryně Schillerová: Bojujeme s opozicí, abychom prosadili zájmy jejích voličů

„Rozvíjí se tu diktatura.“ Ukrajina vře po likvidaci oblíbeného ministra