Lidovec Svoboda udeřil na Teličku: Máme jen to, co nám vyjednal

Mezi své příznivce do severočeského Jablonce zavítal ve čtvrtek Pavel Svoboda, lídr lidovců do evropských voleb. Sál hotelu Zlatý lev, tradiční lidovecká jablonecká bašta, se slušně zaplnil. „Této oblasti se říká nočník Evropy a venku je zrovna hezky. Proto je od vás milé, že jste přišli na politickou debatu," sdělil na úvod.

Evropské integraci zasvětil Svoboda celý svůj život. „Už dvacet let vyučuju právo Evropské unie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy," prozradil. K tomuto oboru se přitom dostal čistě náhodou, jak už to v životě bývá. „V roce 1991 jsem získal stipendium na studium v jihofrancouzském Toulouse. Když jsem tam s kufrem dorazil, zjistil jsem, že mnou plánovaný obor vůbec neotvírají, a začal jsem tedy studovat evropské právo, aniž bych tušil, o čem přesně je," vysvětlil.

Brzy se prý dozvěděl více. I o evropské integraci, o které se u nás za minulého režimu příliš nemluvilo. „Otevřely se mi obzory. Pár let po válce se našlo několik křesťanskodemokratických politiků, kteří se rozhodli, že nebudou opakovat chyby, jež nastaly po první světové válce. Namísto zadupání poraženého Německa do země navrhli jít cestou spolupráce," prozradil, co ho fascinovalo.

„Uvědomil jsem si, jak to byli stateční lidé. Vezměte si, jak je citlivá otázka Německa dodneška. A tady se pět let po válce tihle chlapi postavili proti veřejnému mínění a řekli, že cestou je usmíření a spolupráce, ne nenávist," vyzdvihl a jal se přítomným vysvětlovat historii Evropského parlamentu. „První přímé volby do Evropského parlamentu se konaly poprvé v roce 1979, tam začala prudká dynamika, která končí zatím Lisabonskou smlouvou," objasnil lidovecký právník.

Slabá volební účast v eurovolbách - 28 procent

Více než polovina - padesát až osmdesát procent - českých zákonů je do určitě míry ovlivněna legislativou Evropské unie. „To je poměrně vysoké číslo. Z toho by mělo vyplývat, že by o volby do Evropského parlamentu měl být velký zájem. Realita za tímto pokulhává," ozřejmil známou skutečnost. V obou dosavadních volbách do Evropského parlamentu, které se nás týkaly, v letech 2004 a 2009, byla volební účast podprůměrná - 28 procent. „Ale ani jinde to není žádný šlágr, průměrná evropská účast je 43 procent," upřesnil.

Důvodem podle něj je to, že se doposud do evropských voleb neodehrával politický souboj, který by byl personifikovaný. „Nějaký střet ideových proudů. V tom se projevuje charakteristika Evropské unie jako mezinárodní organizace, kdy si všichni sednou k jednomu stolu a jednají a jednají a dojednaný výsledek prezentují navenek. Aniž by se vědělo, jaká názorová diskuze se odehrála," konstatoval.

Letos poprvé se objevuje požadavek, aby předsedou evropské vlády byl kandidát vítězné strany. „Konečně tu máme nějaký personální střet," upozornil Svoboda. Evropská lidová strana, jejíž součástí jsou z České republiky dva politické subjekty - KDU-ČSL( od roku 1996) a TOP 09 (od roku 2009) - je v současném Evropském parlamentu jasně nejsilnější frakcí. „Má 275 europoslanců ze 751, což je více než třetina. Druzí socialisté mají odstup více než sto poslanců," vypočítal Svoboda.

Hájíme české zájmy. Nulová daň na výrobky dětské spotřeby

KDU-ČSL se v předvolebním letáku představuje pod heslem Hájíme české zájmy. „Což může někomu připadat příliš nacionalistické. Tuto obavu chci rozptýlit. Pro nás rozumně nastavená fungující Evropská unie je český zájem," vysvětlil. Jsou podle něj problémy, které země velikosti Česka vůbec nemůže vyřešit. „Česká ekonomika se sama nemůže v globalizované ekonomice prosadit. Náš export jde z osmdesáti procent do zemí Evropské unie. Z toho vyplývá, že je pro nás důležité, aby evropská integrace fungovala," upozornil Svoboda.

Poté se věnoval jednotlivým lidoveckým tématům. „Naším tradičním tématem je podpora rodin s dětmi, protože Evropa vymírá. Chceme, aby na české i evropské úrovni podstatné věci dětské spotřeby byly osvobozeny od daně, či alespoň aby byla výrazně snížena," okomentoval. Unie se řídí směrnicí o DPH. Česká republika si podle něj bohužel nikdy nežádala o udělení výjimky, a proto je i na tyto věci uvalena 21procentní daň. „Příští rok se směrnice bude měnit, je tedy šance na změnu. Cesty jsou dvě. Buďto naši ministři vyjednají pro Českou republiku výjimku - jako ji má Velká Británie a Irsko - kde je nulová daň na dětskou spotřebu - anebo se pokusíme upravit směrnici, aby tuto možnost měly všechny státy," ozřejmil lidovecký lídr. „Je mi jasné, že samotná změna DPH nezpůsobí babyboom. Ale je to cesta, která může otevřít tento problém. Pana premiéra Nečase jsme ještě nedávno slyšeli říkat, že s demografickým vývojem se prostě nedá nic dělat. To není pravda. Podívejme se na Francii. Je potřeba jen pohnout zadkem," sdělil.

Stejné a přitom tolik rozdílné výrobky

Dalším výrazným lidoveckým tématem je ochrana spotřebitele v boji proti nekvalitním výrobkům. „Chceme se zaměřit na problematiku dovozu potravin. A to z dvojího pohledu. Nejenom na selhávající kontrolu kvality dovážených produktů, ale i na jeden zvláštní fenomén. Povídá se, že existují výrobci nejenom potravin, kteří vyrábějí jeden produkt stejně označený, stejně vypadající, ve dvou kvalitách. Jeden je pro východní trh a jeden pro západní," řekl Svoboda. A tak učinil se svým volebním štábem pokus. Nakoupili náhodně stejné zboží v Kauflandu v Česku a Drážďanech. Rozdíl byl dle Svobody obrovský a zřejmý na první ochutnání. „Navíc je to zboží v Německu i levnější," podivil se nad tímto téměř nepochopitelným paradoxem. „Takováto situace je poněkud perverzní, když tu máme jednotný evropský trh. S tím musíme něco udělat."

Sankce Rusku. A neutáhnou nám kohoutky? Nebudeme se klepat zimou?

Debatu rozproudil místní politický matador Zdeněk Joukl, který se obával výprodeje české půdy do cizích rukou a žádal nějaké kvóty. „Abychom přežili jako národ a nedopadli jako Lužičtí Srbové," snažil se postrašit obecenstvo. Jiný diskutér, hoteliér Jelínek, měl na tuto věc jiný názor. „Mně je úplně jedno, kdo tu půdu vlastní, jaké je národnosti, ale co s ní dělá. Spoustu jí totiž zakoupili různí spekulanti," domníval se.

Mluvilo se samozřejmě i o napjatých vztazích mezi Ruskem a Evropskou unii. „Je správné, že dráždíme Rusko sankcemi? Naštvou se, zavřou nám kohoutky zemního plynu a budeme mrznout. Není lepší Rusko integrovat do Evropy, než na něj uvalit sankce?" ptal se jablonecký zastupitel Louda. „Čistě obecně je lepší samozřejmě Rusko integrovat. Když se to podařilo s Německem, určitě by to šlo s Ruskem. Jenomže k tomu potřebujete na druhé straně partnera, a ne Putina," vysvětlil Svoboda a rozhovořil se o uvažovaných sankcích.

„Jsou zacíleny na určité konkrétní lidi, kteří mají rozhodující vliv. Kdo má v Rusku ostré lokty, může snadno přijít k velkým penězům. Obtížnější ale je, zde je příjemně utratit. Protože kavárny, divadla, výstavní síně se staví pro střední třídu, pro úzkou skupinu zbohatlíků se to nevyplatí. A střední třída je v Rusku potlačena. Takže ruští zbohatlíci žijí třeba v Paříži a do práce jezdí do Moskvy. Jejich děti studují na západních univerzitách. Když jim zamezíte přístup do unie, tak se jich to citelně dotkne," upozornil Svoboda k aktuálnímu žhavému tématu.

„Tlak na energetickou bezpečnost se zvýšil, s USA se jedná o dovozu břidlicového plynu. Vypadá to, že nám tato spolupráce pomůže. Máme tady plynovod a ropovod z Ázerbájdžánu, který se vyhýbá ruskému a ukrajinskému území. Takže je situace nyní mnohem lepší než před několika lety," uklidňoval Svoboda Jablonečany, kde obvykle bývá tuhá zima, jakou si v Praze či Brně vůbec nedokážou představit.