„V dnešní době kolem sebe vidíme velký nárůst autocenzury, takže nejsou vnitřně svobodní. Sice můžeme cestovat, ale lidé si říkají, toto bych neměl dělat, protože mě ostatní vyhejtují,“ poznamenala Bobošíková
Poté pochválila Václava Havla a Jaroslava Baštu. S Havlem prý často nesouhlasila, ale uznává, že se rval za to, aby lidé mohli svobodně projevovat své názory. Havel však zemřel v roce 2011 a pokud by měla zmínit politika, který se nezdráhá říkat své názory a svobodně se vyjadřovat navzdory různým tlakům, je to Jaroslav Bašta.
Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
„On byl vězněn za socialismu. Tuším, že za podvracení republiky. A on úplně stejně, jako hovořil v 70. letech, tak hovoří i nyní. Poukazuje na to, co je ve společnosti špatné, poukazuje na autocenzuru, poukazuje na rozdíl mezi liberální demokracií a demokracií. Hovoří o tom, v jaké jsme nesvobodě. On také velmi otevřeně hovoří o tom, jaké chyby dělají tajné služby, poukazuje na to, co se u nás děje. A vychází přitom ze zkušenosti, kterou udělal v mnoha institucích,“ vysvětlovala Bobošíková.
Upozornila také, že jako jediný prezidentský kandidát by nepřipustil mobilizaci. „To já jsem v tomto studiu slyšela poprvé od prezidentského kandidáta,“ řekla Bobošíková.
Bašta je podle Bobošíkové ztělesněním silného životního příběhu, ztělesněním boje za svobodu a demokracii. „On hovořil o tom, jak se nám ta totalita vrací. A když jsem s ním nedávno hovořila, tak jsem byla překvapena tím, že on má řešení,“ poznamenala Bobošíková.
Osobně má obavy, že se ze společnosti vytratila úctu k jednotlivci a různé skupiny se nálepkují všelijak. Přitom demokracie bez přívlastků má podle Bobošíkové poskytnout prostor jednotlivci k tomu, aby se svobodně rozvíjel. „Jakékoli přívlastky - liberální demokracie, lidová demokracie - znamenají rozdělování společnosti na lepšolidi a lůzu. Pro mě je nepřijatelné, že si kdokoli o jiném člověku dovolí říct, že je lůzou, že je to dezolát. A oni to neříkají po dvou pivech, ale veřejně. A teď jsme dokonce v situaci, kdy si ministr vnitra Vít Rakušan dovolí říct o lidech, že to jsou šmejdi,“ zlobila se Bobošíková.
Vít Rakušan takto hovořil o svolavateli protivládních demonstracích a jeho týmu Ladislavu Vrabelovi.
Pokud by měla definovat český národní zájem, definovala by ho jako zájem, „aby se každý člověk, který zde žije, cítil součástí společenství“.
Stejně důležité je podle ní bezpečí, přičemž v otázkách bezpečí je třeba se ptát, zda je pro Česko bezpečnější cvičit ukrajinské vojáky, nebo cvičit vojáky vlastní. Měli bychom se také ptát, zda je pro nás bezpečnější, být součástí NATO či nikoliv. Konstatovala, že tyto otázky bychom si měli klást před každými volbami, ale bohužel se nekladou.
„Znovu se ptám, co je naším národním zájmem, zůstat v sešněrované EU, nebo mimo EU vytvořit takové podmínky, aby se k nám kapitál hrnul. Toto jsou vážné otázky, ale pokud je někdo vyzdvihne, je považován za dezoláta,“ řekla Bobošíková.
Lipovská doplnila, že aby bylo možné klást tyto otázky, musíme mít svobodná média.
Bobošíková obratem zdůraznila, že je třeba vést diskuse i na půdě Parlamentu. Současná vládní koalice podle ní pluralitní demokracii nepřipouští. A veřejnoprávní média bohužel nejsou tak silná, aby si je posadila k jednomu stolu a debatovala s nimi o národních zájmech.
Naznačila, že je to jistá pohodlnost veřejnoprávních médií. „Je složitější si zjišťovat fakta o NATO, či o neutralitě Rakouska, než někoho honit s mikrofonem a zkoušet, jestli umí anglicky,“ uvedla Bobošíková.
A protože sama dvakrát neúspěšně kandidovala na prezidentku, v roce 2008 s podporou komunistů v zádech a v roce 2013 jako občanská kandidátka, řekla pár slov i k prezidentské volbě.
Upozornila, že v blížících se televizních debatách sehrají roli i týmy podporovatelů jednotlivých kandidátů, kteří jsou dopředu instruováni, na které kandidáty pískat a které naopak nechat mluvit.
„Druhá věc, která mě znechutila. Dochází k manipulaci s nejrůznějšími anketami. A vy jste mě upozornila na to, že pan Šídlo říkal na serveru Seznam Zprávy, že před těmi lety jsme v anketě Hospodářských novin měla zvítězit já v očích diváků, ale ty výsledky nebyly nikde zveřejněny, protože tam tehdy zvítězil kandidát, který nebyl redakci milý,“ uvedla Bobošíková.
Osobně prý nevěří průzkumům veřejného mínění a do třetice má prý problém i s tím, že jednotliví kandidáti na sebe vyrábějí umělé kauzy. Osobně prý nemá nic proti tomu, když někdo najde na druhého kandidáta něco nepěkného, ale musí to být pravdivé.
Nakonec zmínila problém Danuše Nerudové z doby, kdy byla rektorkou na Mendelově univerzitě v Brně. Tato kauza podle Bobošíkové dokazuje, že problémy mohou mít nejen soukromé vysoké školy, ale i školy veřejné. Ale školy soukromé, které si studenti sami platí, musí těmto studentům dodat také vzdělání v odpovídající kvalitě. Jinak by si za toto studium lidé neplatili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
Kunamila
