První otázkou byla bezpečnost obyvatel. Růžek řekl, že při kvalifikované zpravodajské práci se lze vyhnout určitým rizikům, stoprocentně ochránit obyvatelstvo země proti terorismu podle jeho názoru lze. “Předpokládám, že zpravodajské služy měly po útoku na Dvojčata v New Yorku dost času na to, aby odhalily nebezpečí včas.” Exředitel Vojenského zpravodajství Pelz s ním však nesouhlasil, když uvedl: "Ani policie, ani vojsko, ani zpravodajské služby nemohou stoprocentně ochránit občany státu, není to zkrátka v jejich silách.“ A doplnil, že situace u nás je odlišná než ve zbytku Evropy s koloniální historií, u nás je muslimská komunita mnohem menší a pochází z jiných základů, tedy ze skupiny liberálů a socialistů. "V tom by mohl být úkol našich tajných služeb snadnější,“ řekl Pelz.
K otázce kontroly zpravodajských služeb pak Pelz řekl, že nejlepší kontrola bezpečnostních služeb probíhá přes kontrolu hospodaření s rozpočtem. Druhou kontrolou je kontrola parlamentní, kdy Parlament má své kontrolní složky v parlamentních klubech. Růžička pak dodal, že nástroje na kontrolu služeb stát má, avšak za jeho působení v čele úřadu prý exekutivní i parlamentní kontrola značně pokulhávala.
V pořadu byla zmíněna i kauza Nagyová-Nečasová. Pelz k tomu řekl: “Absolutně mi nejde do hlavy, jak mohla být obviněna v souvislosti s tajnou službou osoba, která neměla s bezpečnostní službou co do činění.” Růžička pak přidal informaci, že vše to pramení z určité neznalosti toho, jakou mají bezpečnostní služby u nás pravomoc. “Setkal jsem se s případy, kdy vysocí politici měli značně zkreslené představy o činosti BIS a požadovali po ní něco, co do její kompetence nespadá. Je to také dáno tím, že u nás není stanoven systém zpravodajských služeb. Jsou součástí státní správy, ale musí jim být v rámci této správy vymezena velmi úzká cesta a velmi pevné mantinely," řekl Růžek.
Na otázku, jak je nakládáno se zprávami tajných služeb a kdo je dostává, odpověděl exředitel BIS Růžek: ”Zprávy BIS dostává prezident a premiér automaticky. Úkolovat BIS může premiér z rozhodnutí vlády a prezident,“ vysvětlil bývalý ředitel BIS. Veřejnost je pak podle jeho slov informována o činnosti služeb v intencích zákona, tedy výroční zprávou a prostřednictvím tiskového mluvčího.
Další dotaz byl na to, jestli české zpravodajské služby mají dostatek jazykově vybavených agentů, kteří mohou být intergrováni do podezřelých muslimských skupin. Jeho zodpovězení se ujal Pelz a řekl: “Obávám se, že je jich méně, než je potřeba. My jsme se od Středního východu odpojili, 25 let zůstává Přední a Střední východ mimo náš zájem, a od toho je také odvozen počet jazykově vybavených agentů naší služby."
České velvyslanectví v Sýrii zastupuje zájmy Spojených států amerických, je tedy toto velvyslanectví možným teroristickým cílem? To byl další dotaz z řad diváků. Pelz k tomu řekl, že se bezesporu jedná o místo se zvýšeným rizikem možnosti útoků a nebezpečí je zde ambivaletní.
Na otázku, jaké má agent tajné služby pravomoci a jaké jsou požadavky na přijetí, odpověděl bývalý šéf Vojenského zpravodajství Pelz: ”Agenti jsou vybaveni poměrně širokým spektrem pravomocí, ale ty slouží výhradně ke sběru a distribuování informací, to je velmi odlišuje od policie, služba má působit dopředu a ex post pak policie," řekl. “Opravdový zpravodajský důstojník si musí vytvořit takovou legendu kolem sebe, aby nikdo nepoznal, že jde o zpravodajského důstojníka," dodal, že agenta jako je Bond by do služby nechtěl, je prý příliš nápadný.
Kritéria pro přijetí do tajné služby pak shrnul exšéf BIS: ”Je to ale ukončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, čisté lustrační osvědčení, čistý trestní rejstřík, dobré výsledky psychotestů a dobrá fyzická zdatnost,“ uzavřel Růžek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bra
