První otázkou byla bezpečnost obyvatel. Růžek řekl, že při kvalifikované zpravodajské práci se lze vyhnout určitým rizikům, stoprocentně ochránit obyvatelstvo země proti terorismu podle jeho názoru lze. “Předpokládám, že zpravodajské služy měly po útoku na Dvojčata v New Yorku dost času na to, aby odhalily nebezpečí včas.” Exředitel Vojenského zpravodajství Pelz s ním však nesouhlasil, když uvedl: "Ani policie, ani vojsko, ani zpravodajské služby nemohou stoprocentně ochránit občany státu, není to zkrátka v jejich silách.“ A doplnil, že situace u nás je odlišná než ve zbytku Evropy s koloniální historií, u nás je muslimská komunita mnohem menší a pochází z jiných základů, tedy ze skupiny liberálů a socialistů. "V tom by mohl být úkol našich tajných služeb snadnější,“ řekl Pelz.

K otázce kontroly zpravodajských služeb pak Pelz řekl, že nejlepší kontrola bezpečnostních služeb probíhá přes kontrolu hospodaření s rozpočtem. Druhou kontrolou je kontrola parlamentní, kdy Parlament má své kontrolní složky v parlamentních klubech. Růžička pak dodal, že nástroje na kontrolu služeb stát má, avšak za jeho působení v čele úřadu prý exekutivní i parlamentní kontrola značně pokulhávala.

V pořadu byla zmíněna i kauza Nagyová-Nečasová. Pelz k tomu řekl: “Absolutně mi nejde do hlavy, jak mohla být obviněna v souvislosti s tajnou službou osoba, která neměla s bezpečnostní službou co do činění.” Růžička pak přidal informaci, že vše to pramení z určité neznalosti toho, jakou mají bezpečnostní služby u nás pravomoc. “Setkal jsem se s případy, kdy vysocí politici měli značně zkreslené představy o činosti BIS a požadovali po ní něco, co do její kompetence nespadá. Je to také dáno tím, že u nás není stanoven systém zpravodajských služeb. Jsou součástí státní správy, ale musí jim být v rámci této správy vymezena velmi úzká cesta a velmi pevné mantinely," řekl Růžek.